Jezero Kiri

Objevil sem s eza ním a kopl ho do rozkroku pak sem zase vletěl do zrcadla

Spadol som na kolena a držal som sa medzi nohami a pysklavým hlasom som vravel
"Tak to bolo nefér do rozkroku"

ze zrcadla sem na něj promluvil´To jo ale chtěl sem aby to bylo rychlé když tak řekni když budeš chtít tréning skončit´

"Dobre"
Postavil som sa z bolestamy v rozkroku
"Pokračujeme"

objevil sem se před ním a skusil sem ho praštit do hlavy pak sem uskočil do zrcadla

Uderu som sa vyhol z problémami lebo som si ho neskoro všimol.
Ale už viem jeho pozíciu nebude tažke sa mu vyhýbat
"Takže toto je tvoja schopnost boj na úzkom priestore a na nom sa skovávat dost dobré"

Sjel sem po zemi podkopl mu nohy a kopl ho do hlavy ´Konec´zdrcadla se rozpadly

postavil som sa
"Som bezmocný a v koncoch neviem ako sa odtial dostanem"

´nevšim sis že se zrcadla rozpadly a já řekl konec??´

"všimol ale v boji neviem ako by som ta prekabáti"
nerovozne som povedal
(idem už na to PSP)

Ležal som pri jazere v plavkách a driemal som.

šel sem domů

Došiel som ku jazeru a sedel som pri nom a meditoval

Seděl jsem u jezera a brečel.
Co to sakra dělám?Co to je semnou?

Došla jsem na své blíbené místo, ale..Už tam někdo byl. Díky horečce a slzám jsem viděla mlhavě, ale poznala jsem modré vlasy. Došla jsem až k němu.
,,Neuro..Co tu děláš?"

Utřel jsem si slzy.
Ahoj.. Přemýšlím.

Vzdychla jsem si.
,,Nápodobně." posadila jsem se vedle něj. Trochu jsem se zakymácela, tak jsem se Neura podržela. ,,Promiň." pousmála jsem se a sáhlasi na čelo. Ještě neustoupila. Vzdychla jsem a zadívala se na měsíc.

,,Asi měla..Ale já nemůžu spát...Mám toho hodně k přemýšlení.." namočila jsem si nohu do vody, abych smyla krev od střepů. Trochu jsem usykla, štípalo to.

,,Třásly se mi ruce, spadla mi skleničkaa pořezala nohu..." pousmála jsem se. ,,Budu v pořádku, musím být. Mizukage nemůže být nemocná."
,,A co máš teď v plánu ty, Neuro? Kam teď půjdeš?" podívala jsem se mu do očí.

,,Umm...To si piš, že zabije! Určitě má o tebe strach!" pousmála jsem se a jemně ho plácla po zádech.
,,Já a Assasin?...Víš, že ani nevím?...SSkoro se nevydíme, když ano, tak jsou to většinou náhody. On má Konohu a já Kirigakure." sklonila jsem hlavu a hypnotizovala hladinu jezera.

Hm je to hold tak on svou práci bere nejvíc ze všeho vážněji,ale neboj to se spraví budete zas spolu.
Přátelsky jsem se pousmál a dotkl se Hitomina ramena.

,,Pochybuji.." vzdychla jsem. ,,Ale chápu ho. Jsem ráda, že je takový jaký je. Všichni ho mají rádi a respektují ho. Mají k němu obdiv, stejně jako já." usmála jsem se.