First topic message reminder :

"Nevadí.." Usmála jsem se mile a pak jsem si všimla otevřených dveří. "Vypadá to, že Hokage-sama zde přeci jen je. Dobrý den Hokage-sama.." Pozdravím muže, jenž se objevil ve dveřích.

,,Počkám, počkám v pohodě." Opřu se o zeď a čekám.

"Seito...Tady máš tu techniku." vytáhnu ji ze své soukromé knihovny.

"Můžeme YOko." pousmál jsem se a vykročil.

Šla jsme za ním. (Přesun)

,,Díky. Teď asi mě omluvíš trénink čeká." Vyjdu z kanceláře přímo do tréninkové místnosti.(přesun)

"Omlouvám se, jsem tu nový, ještě nikoho neznám." řekl jsem a zasmál jsem se. "Byl bych rád kdyby jste mně přijal do vesnice, jmenuji se Hoshi Namikaze!" řekl jsem a zařval jsem, "A jednou se ze mně stane dokonalý HOKAGE!?" pak jsem si uvědomil co jsem řekl a omluvil jsem se.

"Heh. To budeš muset porazit mě. Ještě jsem tu a to že je mi 30 neznamená, že jsem starý." vyplázl jsem na Hoshiho jazyk.

"Mně je 22, jsme na stejné lodi!" řeknu mu a sednu si. "Přijměte mně tedy? H-O-K-A-G-E?" zasměju se mu.

"22 a 30. Trochu rozdíl, ne? Vezmi si tenhle formulář." vytáhnu ze šuplíku jeden formulář a podám mu ho.
"Vyplň, jméno, příjmení, registrační číslo, hodnost, schopnosti atd. Tady máš něco na psaní."

Všechno jsem vyplnil a dal mu papír. "A co osobní život Hokageho? Existuje dívka které se podařilo ukrást vaše srdce?" zeptal jsem se ho a usmál jsem se. "A zas tak moc velkej rozdíl to není!? 8 let není nic!"

"Osm let je hodně! Já jsem byl už skoro chuunin, když ses narodil."zasmál jsem se.
"Bylo jich hodně, jedna mi tu zanechala syna. Tobiru Senju. Děkuji." převezmu papír a uschovám ho.

"Heh, a máte právě teď objekt zájmu?" zeptám se ho.

"Možná jo. Mizukage.." odpovím stroze.
"Je to divné. Každý je v jiné vesnici."

"Hmm...ale když k ní něco cítíte dálka není překážka ne? To mně naučila jedna osoba...ta je Taky z Kirigakure." zasmál jsem se a poškrábal jsem se po hlavě.

"Není překážkou, ale naše významné posty jsou překážkou. Posty, kterých se ani jeden ze dvojice nevzdá." odpovím s úměvem.
"Kdo je ta slečna, nebo mladý muž?"

"Posty...blboooost!? Ještě pořád můžete být spolu, svadba všechno změní!?" křiknu a bouchnu do stolu. "Mladý muž!? Nejsem GEJ!? Je to holka, jmenuje se Yuuki Botan!?" a zrudnu.

"Dej pokoj se svatbou! Být Hokagem je obrovská oběť. Klídek, chtěl jsem jen ukázat, že je Konoha nezaujatá." zasmál jsem se.

"Heeeeee, Hokage a bojí se ženy?" zeptám se ho, to má za toho teplouše! "Jinak...nezná se Mizukage...z Yuuki? Neznáš Yuuki...?" zeptám se ho.

"Nebojím se ženy, bojím se pout a svazování. Jo znám ji, nedávno tady byla." pokrčím rameny.

Přijdu do kanceláře.,,Zdravíčko, promiň že ruším v rozhovoru, ale nebyla by nějaká mise?"

"Takže chcete být pořád volný? To nebude jednoduché...a...a nevíte příjde ještě?" zeptám se ho a zrudnu. Do kanceláře vejde nějaký kluk.

"Jo, přesně tak Hoshi." řeknu a svraštím obočí.
"Bohužel nevím...Ahoj Seito, no, nějaký zlodějíček vykrádá hroby mnichů ve chrámu ohně. Podívej se tam."

,,Jo-o, paráda. Díky." Vyběhnu z kanceláře rovou k chrámu.(přesun)

"Hmm...to ok, jsem zvědav na to co se tu bude dít...zatím Hokage-sama." řeknu a vypařím se.

S těžkou bolestí dojdu do kanceláře. Dýchám tam skoro z posledního.,,Mise hotova." Řeknu bratrovi a na stůl mu položím zlatý prsten.