Ruiny hradeb a brány

Kdysi mohutné, nepropustné a nedobytné hradby.
Kdysi ostře střežená a mejstátná brána.
Teď už z obou zbyly jen trosky a vzpomínky na to, jaké to bylo dřív. Stále je odtud výhled do celého okolí, ale moc lidí sem už nezabloudí.

Přicházím k již rozbité bráně, která by potřebovala stejně opravu jako celá vesnice. " Někdo by to už měl fakt opravit i když jsou tu nukenini. Ten Anbu by měl být už někde za mnou. " Podívám se za sebe a on už je téměř u mě. Byl jsem zkrátka rychlý. On byl sice ANBU, ale já trénoval od malička tvrději. Rychlost jsem povýšil skoro na nejvyšší možnou úroven, kvůli svému stylu kenjutsu. Počkal jsem tedy na něj aby mě vedl nebo se zas ztratíme.

Pri bráne dobehnem Zora a svoju pravú ruku položím na jeho plece. "Si pripravený? Nič o tebe neviem, cestou mi o sebe niečo povedz. Každopádne, ak nechceš umrieť nevzďaľuj sa odo mňa. Sľúbil som Raikagemu, že na teba dohliadnem."

Dám jeho ruku pryč a odpovím mu, nerad jsem byl když na mě někdo sahá. " Já už se připravený narodil. Umírat nehodlám, neporuším slib, který jsem dal. Komu to nepotřebujete vědět. Já jsem šermíř s třemi mečovými styly. Možná že mám jenom hodnost chunnin, ale schopnostmi svou hodnost daleko převyšuji. Poznáte až v boji. Jsem i dost rychlý abych se dokázal vyhnout útokům a vrhacím předmětům takže nemějte strach. Co kdyby jste mi pověděl něco o sobě? " Podívám se na něj se založenými rukami.

Pozriem sa na Zora, i keď to cez moju masku asi ledva uvidí. Niečo o mne? Existuje málo vecí ktoré mám rád a veľa tých, ktoré rád nemám...Ale nemali by sme sa dlho zdržiavať na jendom mieste. Pomaly by sme už mohli ísť.

" Jak myslíte, takže jsem se vlastně nic o vás nedozvěděl a vy o mně jo. No necháme to být když to berete jednostraně. " Otočil jsem se a vyrazil jsem ven z vesnice. " Tak tedy vyražmě a nezdržujme se na jednom místě. " Poté jsem už nic neříkal a soustředil se na cestu. (přesun)

Na tento rozhovor nemám žiadny zvláštny názor ani nič čo by som dodal, a tak len nasledujem Zora a stále som pár metrov za ním.
//presun//

Konečně jsme dorazili na pevninu, a nebyli jsme zrovna moc daleko od brány takže jsme museli všechno vyložit ven na dva velké povozy a každej z nás dvou musel tahat jeden. Byli velmi štědří a tak jsme se s nimi tedy domluvili na termínu a rozloučili se. Vzal jsem svůj povoz a rozeběhnul jsem se s ním do vesnice. Něco takového pro mně byla hračka, jelikož zvedám na tyči při tréninku daleko těžší závaží. Po asi dvou hodinách jsme došli k bráně přes kterou jsme prošli a mířili ke kanceláři, kde jsme měli v plánu to ukrýt do vnitřních pozemních prostor před nukeniny. (přesun)

Vyložili nás z lode a bol som veľmi prekvapený ich štedrosťou. Dlho asi obchodovali s nukeninmi a tešia sa z čestného obchodu s ľudmi. To mi bolo popravde úplne jedno a rýchlo sme sa pohli ďalej. Kedže som bol príliš uťahaný z namáhavého boja, ani na um mi neprišlo ťahať ten náklad sám, ako nejaký kôň. "Suiton: Mizu bunshin no jutsu."Opatrne som sa vyštveral na bedne s jedlom, ľahol si na vrchol kopy a jeden vodný klon zatiaľ ťahal plný voz, na ktorom som ležal.

//presun//