Miko Jigoku[TOKUBETSU JOUNIN/YONBI NO JINCHUURIKI]

~Jméno~ Michinose Jigoku

~Přezdívka~ Miko

~Příjmení~ Jigoku

~Věk~ 15 let

~Pohlaví~ Muž

~Rodina~
Hideo Jigoku---> Někdo ze vzdálené rodiny.

~Hodnost~
Yonbi no Jinchuuriki/Tokubetsu jounin

~Yonbi~


~Výška~ 173cm

~Váha~ 63kg

~Element~ Doton, Suiton

~Klan~ Jigoku

~Kekkei Genkai~
Bakuton (Výbuch)




~Povaha~
Miko je přátelský a docela odvážný typ. Je to Jinchuuriki a většina lidí by řekla, že si zažil to samé utrpení. To byla ale lež, on si žil poměrně normální život, teda až na to že si na něho lidé ukazovali, ale on je ignoroval. On není moc typ na flirtování chce ustálit a být pořád s tou jednou. Taky má smysl pro humor, rád si s někým zatrénuje, ale nesmí ho do toho nutit. Nerad poslouchá rozkazy, je to takový "velitel", většinou chce aby bylo po jeho. Jeho inteligence je průměrná, on při boji moc nemyslí, když už se snaží udělat plán, většinou mu to nevýjde, ale nevzdává se. Je hrozně tvrdohlavej a stojí si za svým. Jediného koho poslouchá je Tsuchikage, jinak nikoho jiného. Taky k ní vzhlíží, bere si z ní inspiraci a když o ní řekne někdo něco špatného, má chuť tu dotyčnou osobu umlátit k smrti a hodit vlkům.

~Oblíbené~
Kdybych tu měl vyjmenovat všechno co má rád Miky, ani bych to nevypsat. Mezi jeho oblíbená jídla patří dango, které přímo miluje, jak sladké tak i se sojovou omáčou a jakoukoliv jinou. Pak lízátka, barevná, chuť je mu jedno.Po čem by se ale i utloukl nebo zabíjel, jsou čokoládové sušenky s mlékem, ty zbožňuje. Mezi pití patří asi Fanta, nebo Semtex. Miko má rád opravdu moc věcí. Třeba krátké procházky při zapadajícím slunci. Nebo taky měsíční svit, západ slunce a koulování v zimě. Taky se rád předvádí, jeho život nebyl tak těžký jako ostatních Jinchuuriki, on si zvykal dost rychle. Taky má moc rád Tsuchikage, kterou bere něco jako svou rodinu, i když se jí s tím zatím nesvěřil. Taky moc rád cvičí, pořád teda cvičí. Má rád uplé rifle s mikinou, taky kotníkové boty a při sportování nebo tréningu si dá i sponky, protože má dlouhé žluté vlasy. Co se týče lidí, má rád zábavné, milé a přátelské.

~Neoblíbené~
Miko nemá rád když někdo zpochybňuje jeho schopnosti a když si z něho dělá srandu. Taky namá rád když mu někdo říká démone, jak mu říkali když byl malí ale on je nevnímal, nebral to vážně. Taky nemá rád když mu někdo nadává nebo poučuje o tom co má dělat. Nemá moc rád rozkazy, když už je musí splnit, tak jen nějakých Jouninu, nebo Tsuchikage. Na jídlo nemá rád kapustu a křen, nenávidí to! Na pití mu nechutná običejná šťáva nebo kafe, které nanávidí, nechutná mu a kazí to jenom zuby!

Vzhled:

~Příběh~

Seznámení!
Miko se narodil v Iwě do klanu Jigoku. Nebyl moc normální člověk, měl na rukou a u srdce pusu s jazykem, no nemohl za to, všichni z tohoto klanu to měli. Své ruce zakrýval ochranýma rukavicema, které byly lehko stažitelné. No, každopádně když se narodil, vesnice díky jeho schopnosti a odolnému tělu ho zvolil jako dalšího Jinchuurikiho Yonbiho. Nikdo z toho nebyl moc šťastný, protože tento klan nebyl zrovna moc populární. Hodně lidí se báli se bálo co se vůbec stane, ani si nebyli jistí jestli bude pečeť úspěšná. No Tsuchikage se rozhodl riskovat, připravili místnost do které mě jako batole položily a složili pečeť. Yonbiho chakra mě naplnila a já jsem se stal Yonbi-ho Jinchuuriki. Neměl jsem ani ponětí o tomto zákroku! Můj život díky tomu tomuto utajení byl docela normální, teda skoro normální. Díky tomu že jsem pocházel z klanu Jigoku, jsem měl pusy i na rukách, ale i na místě kde mám srdce, to ale zakrývám. Pokaždé když jsem prošel vesnicí, si na mě lidi ukazovali, ne že jsem byl Jinchuuriki, ale i proto že jsem pocházel z tohoto klanu. Díky tomuto úplně zmizelo podezření na to že je ve mě Yonbi, když si lidé něco šuškali tak jsem je nevnímal, věřil jsem tomu že si říkali něco o mém původu, takže jsem je ignoroval. Byl jsem na samotu doela zvyklí, protože své rodiče jsem ani nepoznal, nikdo neví důvod jen vím že neumřeli, ale ani jsem po nich nijak moc netoužil. Od malička jsem si vystačil sám, nepotřeboval jsem kamarády ani nikoho kdo by mě litoval a pomáhal. No, podle Tsuchikage bylo ale bylo načase, proto mě sám od sebe přihlásil do Akademie, no moc jsem se netěšil.

Akademie!

Když jsem poprvé vstoupil na půdu Akademie, necítil jsem se nejlíp, byl jsem tu s lidma kteří na mě ukazovali, sice jsem je ignoroval ale pořád mi to bylo nepříjemné. S těmito lidmi jsem měl spolupracovat, já bych chtěl, ale oni odemě odcházeli a seděl jsem v lavici sám, no nijak mi to nevadilo. Byl jsem ze třídy nejsilnější, ale nejchytřejší určitě ne. Byl jsem na gramatiku úplný pako, no většina lidí by řekla že při souboji myslím, ale to nebyla pravda, teda někdy. Já jsem si někdy něco naplánoval, ale nikdy ten plán nevišel, jestli ano tak ten nepřítel byl fakt pako. No, já při soubojích v akademii, jsem měl zakázáno bojovat, protože mé jutsu bylo zaměřené na Kekkei Genkai-Bakuton a ten byl poněkud docela nebezpečný na takovéto souboje. Samozřejmě, musel jsem mít nějaké ohodnocení a tak semnou bojoval on. Pro něho to nebyl samozřejmě problém semnou bojovat, přeci jen jem zatím ani genin nebyl! Ale, šlo vidět že kdybych bojoval proti ostatním, asi by skončili na ošetřovně s popáleninama, nebo s jinýmy zraněnímy. No, každopádně mě ohodnotil fakt moc dobře, ale byla problém gramatické cvičení. Řekněme to tak že z toho jsem jednou propadl, podruhé jsem už měl takový průměr, který mi dovolil postoupit dál a stal jsem se geninem!

Jak mi to šlo za GENINA?!
No řekněme to tak, že když jsem byl geninem, prožíval jsem normální mise jako ostatní, nedělali mi nějakou vyjímku. Normální a nudné mise jako hlídání děti a chytání koček po vesnici. Náš tým byl fakt silnej, i když, byla tam holka, která toho moc neuměla jen se uměla vtírat, byla to taková senseiova vlez doprdélka. Já se ale soustředil na pořádný boj a tréningy, které byly fakt dobré, měli jsme za senseie jounina, který nás učil fakt spoustu věcem, měl jsem ho docela rád, teda až na to že nám pořád něco nařizoval a to se mi nelíbilo. Když viděl náš rozvoj schopností, rozhodl se nám dát těžší misi, kdy jsme měli uhlídat nějakého premiéra na nějaké premiéře. Ale, stalo se něco co jsem nečekal. Této mise se zvyšil rank, protože na nás zaútočili ninjové z Iwy, nějací povstalci. Já jsem zchoval docela klid a ta holka tam začla šílet, začala běhat kolem a volala senseie, já jsem se na ní díval jak na magora, takto histerickou holku jsem ještě neviděl! Měl jsem chuť jí jednu vlepit ať se vzchopí, ale byla to holka a já měl taky svou čest. S tím kukem z týmu jsem se pomalu začal bavit protože byl docela silnej a měl smysl pro humor, takže jsem si našel kamaráda, prvního a doufal jsem že budeme i nadále. S těmi povstalci jsme si to vyřídili, teda až na to že jsem asi omylem zranil i toho kluka (Shika). Mé výbušné jíly byly fakt silné, možná že jsem se vyčerpal, ale taky se při tomto boji něco stalo. Oba dva já i Shika jsme se snažili ochránit tu holku (Nili), ale nepřátele byli fakt silní! Můj výbušný jíl docházel! Shika byl zase vyčerpán, už mu docázela chakra. Když jsem i já viděl že je konec, i já jsem měl svou chakru na mínusu, projela mnou chakra tak silná a hrozivá, že i já jsem se jí bál. Měl jsem opět sílu, sice můj výbušný jíl docházel, ale troška ještě stále zbyla a já si jí šetřil. Když jsem ale viděl, jak se ti nijové řídí na Shika ale i na Nili, naštval jsem se v mžiku vyskočil nahodu a vytvořil pavouky, které se přichytili na jejich oblečení a dřív než po nich skočili, vybouchli. Ale, chakra která mě posilovala mě začla i obklopovat, měl jsem to štěstí že sensei dorazil dří než mi narostl ocas. Když to zastavil, cítil jsem se fakt divně. Netušil jsem co to je ani proč se to stalo mě. Sensei věděl že toto nijak nezakecá a tak mi řekl, že je ve me Yonbi, o tom jsme se učili, ti démoni mě fakt zajímali a ani jsem si z toho nic nedělal, byl jsem aspoň rád že vlastně nejsem sám, ale taky jsem se trošku bál, protože jsem při jeho chakře pomalu ztrácel svou vlastní vůli, jakoby se mě snažil ovládnout. No každopádně jsme misi splnili a nikdo nebyl smrtelně zraněn.

Život jde dál!
Řekněme to tak, že hned po té misi jsme šli zpátky do vesnice. Mě ocenili za ochranu přátel a oddanost vesnici, protože úkol jsme splnili. To ale nebylo všechno, i přes to že jsem se nedávno stal geninem, mě Tsuchikage poslal na zkoušky chuuninu. Bylo to zajímavé, protože jsem tam měl jít sám s týmem, který jsem ani neznal, byly taky odděleni od svého a shromáždili nás, jako nejlepší geniny ve vesnici. Moc se mi to nelíbilo, protože jsem si konečně našel Shikiho, svého prvního kamaráda, kterého jsem musel opustit, ale doufal jsem že stále budeme přátelé.
První zkouška byla náročná, přeci jen jsem byl pako na gramatiku a jednou z ní propadl, číst jsem le uměl (xD). No, nehodlal jsem se vzdát, ta hoka a ten kluk, kteří byli nyní mí týmoví partneři, jen kroutili hlavou, protože jsem to málem vzdal. Počkal jsem si ale na poslední otázku a co by jste neřekli, postoupil jsem i bez toho aniž bych napsal jedinou čárku do toho papíru. No, řekněme že se blížila i ta druhá zkouška, na kterou jsem se i těšil, strach byl mé druhé já! Vešli jsme do lesa, ti dva měli fakt blbí keci a viděl jsem že mě docela dost podceňovali a to jsem nenáviděl. Když na nás zaútočili, tak jim padla pusa až dolů, nebyl to pro mě žádný problém a vyřídil jsem je hned, měl jsem fakt dost velkou zásobu jílu. Ty dva ale zaujali mé ruce, začali se mě tak trošku bát. No, měl jsem své rukavice, které jsem si opět nasadil. Oni ale byli spíš experti přes genjutu a to já jsem nenáviděl, nešlo mi to ani se mi nelíbilo, šlo vidět že asi kamarádi fakt nebudeme. no, hledali jsme svitek, který byl opravdu těžký získat, protože většina lidí mělo stejný. Nakonec jsme konečně narazili na tým, který měl svitek který jsme mi potřebovali. Souboj jsem ale už nemohl dokázat sám, byli to zkušení geninové z písečné. Takže, oni dva je chytli do genjutsu, byli fakt dobří docela dost, já jsem je pak doslova odprásknul. Byla to skvělá týmová práce i když jsme si moc nerozuměli. Svitek jsme získali a chystala se další zkouška. Byl jsem jako první na řadě, dostal jsem kluka z klanu Inuzuka. si ze mě dělají srandu?! Já jsem se fakt smál, protože je dva mi nedávalo problém odprásknou svýma jílovýma bombama. Zápas trval docela krátkou chvíli a já jsem se stal výtězem! Ti dva taky bojovali, jeden z nich byl poražen a jeden zase vyhrál, no to mi ale už bylo jednp, už se nejednalo o týmovou spolupráci. No, každopádně jsem se stal chuuninem a Tsuchikage byl jen rád, protože mě mohl konečně něco říci o mé schopnosti a o Yonbim. Když jsem se všechno dozvěděl, teda většinu věcí jsem už znal, tak jsem se rozhodl zesílit. Cvičil jsem a cvičil, učil jsem se techniky a zvyšoval svou obratnost a další věci. Uběhl rok od toho co jsem se stal chuuninem a už mi bylo 15 let. Uměl jsem techniky, o kterých by se mohlo někomu jenom zdát. Se Shikim jsem se stkával jen letmo, on měl taky novej tým. Ta holka, no ta to vzdala a ani to nedotáhla na chuunina, prostě se na toto nehodila. Já jsem si ale s Tsuchikagem po čase začal rozumět, on byl ale starý a ta několik měsíců umřel a nastoupila nový. Byla to žena, fakt moc hezká a mladá. No, plnil jsem mise, které mi nařídila a já je pokaždé splnil. Za mou šikovnost a dobré plnění misí, mě ona sama povýšila na Tokubetsu jounina. Byl jsem rád, protože jsem si rozuměl s minulím Tsuchikagem, ale doufal jsem že i s touto Tsuchikage, si budeme blízcí. Každopádně jsem byl rád že jsem to dotáhl až sem a těšil jsem se na další mise a úkoly, které mi bude dávat.

,

~Vybavení~
ZVN, Deidarovo kukátko (klik), Mini katana (klik)

~Body~
Ninjutsu: 5
Taijutsu: 4
Genjutsu: 1
Inteligence: 3
Rychlost: 4
Síla: 3
Ruč. pečetě: 3
Chakra: 5

~Techniky~
~Kibaku Nendo~
~B~Doton: Kibaku Nendo: C1 (Jíloví pavouci)
~S~Doton: Kibaku Nendo: C2 Dragon (Jíloví drak)
~A~Doton: Kibaku Nendo: C3 (Jíloví obří panák)
~B~Doton: Nendo Bunshin (Jíloví klon)

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
~C~Doton: Doroku Gaeshi
~C~Suiton: Mizu rappa
~D~Shunshin no Jutsu
2D-rank vlastní.