Arena

Silná slova pomyslel jsem si.Jakmile jsem však viděl její ránu a to že je vyčerpaná využil jsem toho a s vědomím že se mi nestihne ubránit jsem použil Rai no Hokou a v neuvěřitelné rychlosti jsem se dostal až k ní a po cestě ji chytl za hlavu.Ale nezastavil jsem se ve stejné rychlosti i s ní jsem to namířil na zeď a to její hlavou napřed.Tou silou se jí hlava rozletěla o zeď a já jsem byl celý od krve "Další oblečení co můžu vyhodit" prohlásil jsem když jsem si čistil ruce a šel nazpět k ostatním."Takhle to příště vyřešíte i když tady nebudu jasné?" řekl jsem jim s úsměvem když jsem došel až k nim.

Když spatřím nějaký ten náznak její slabosti chtělo se mi zaútočit. Avšak jsem nebyl jedinej kdo to zahlédl a Raikage se chopil příležitositi a roztříštil její hlavu na maděru a bylo po všem. " Trochu krutý způsob i na mě rozdrtit lebku. Lepší je proříznutí čepelí. " Řeknu a v klidu jdu Raikagemu napřed, abych se zeptal co dál. " Tak? Co je dalšího na programu? "

Podíval jsem se na Terukiho a potom na Zora který na mě mluvil "Teď se konečně vydáme na smyslu plné mise."Mávl jsem rukou a objevili se u nás ANBU "Tam toho odveďte do vězení k tomu druhému a poklady vraťte tam kam patří opravte zároveň i obranu jeskyně" jakmile jsem domluvil hned se vydali udělat to co jsem jim řekl."Za chvíli se všichni hlaste v konferenčním sále" rozkázal jsem jim a potom jsem se podíval nahoru do tribun " To platí i pro tebe mladá slečno" řekl jsem směrem k Shizuce která si myslela že jsem si jí nevšiml.Ihned jsem se vydal směrem do své kanceláře.(Přesun)

Jakmile si vyslechnu všechny rozkazy uklidním se a polevím v ostražitosti. To se mi naštěstí nestalo osudným a já následoval raikageho do konferenčního sálu. Zřejmě to bude kvůli tomu co jsem tu dělal zrovna já chunnin. Ale mě to nevadilo, protože jsem mohl býti když minimálně k užitku. " Dobře, hned vyrazím " A šel jsem do konferenčního sálu. (přesun)

Narovnala jsem se a nechala luk rozpadnout se. Docela mi vyhovovalo, jak to Raikage vyřešil. „Rychle a ještě to na stěně vytvořilo takový takový pěkný vzor,“ ozvala se Shi, než jsem stihla dokončit myšlenku.
Pokrčila jsem rameny. „To jsem úplně říct nechtěla, ale budiž. Běž ke konferečnímu sálu,“ sdělila jsem ještě tygřici na tribunách, než jsem se vydala k východu z arény.

Celou dobu jsem seděla na tribuně. Pozorovala jsem, jak všichni dole bojují. Kousla jsem se do rtu. Tušila jsem, že nebudu moc oblíbená, když budu stále odmítávat souboje. Koutkem oka jsem se pořád pokukovala po svých zbraních. Povzdechla jsem si. Dál jsem vnímala a pozorovala, co se děje, zatímco mé myšlenky se rozptýlily do minulosti a budoucnosti. Přemýšlela jsem, jak by mohlo být všechno jinak. Všechno by bylo tak snadné, ale z druhé strany bych nikdy nezjistila, v čem jsem dobrá. Už mi jen zbývalo počkat na to, jak se na to budou tvářit ostatní. Nečekala jsem žádné obdivy, spíše pohrdání.
Z mých myšlenek mě vytrhl něčí hlas. Zaostřila jsem na postavu, která na mě promluvila. Stoupla jsem si, vzala si zbraně a odcházela jsem z arény. Při každém druhém kroku mě luk bouchl do nohy.
(Přesun)

Až teraz sa prebudil, z genjutsu v ktorom bol po celú tu dobu zasiahnutý. Ani v skutočnosti neviedel, ako sa z neho dostal. Či mi pomohol niekto z anbu, alebo inou cestou. Vnútri to bolo celkom zaujímavé, a celkovo v tom boji mal prevahu, a keď sa zrazu objavil v skutočnosti, nemohol uveriť, že sa namáhal pre nič. Všetci, sa tu snažili naokolo, a on tam ležal ako nejaká mrtvola. To si fakt teraz zabodoval Mukotushi. čo si teraz o tebe všetci pomyslia. Vyčítal si sám sebe. No nič nemohol robiť. A keď mu ohlásili, že sa má dostaviť do konferenčnej misetnosti, ihneď tam zamieril, aj keď len z polovičnými silami a bez odpočinku.

Při pohledu na Kasuminu ránu jsem chtěl zaútočit, avšak když jsem po krátké chvíli spatřil Raikagův zásah. Jsem si pomyslel škoda no ...neměl jsem šanci zasáhnout dřív než Raikage - sama. Díval jsem se chvíli na červený vzorec a přemýšlel nad tím co Raikage řekl. " Takže když se z někým zapleteme v misi máme to takhle řešit?"
Po chvíli jsem si všiml další osoby na tribunách, ihned poté Raikage dal příkaz ke srazu v konferenčním sálu. Na tento příkaz jsem ihned vyrazil k sálu.
(Přesun)

Došel jsem k aréně a s údivem na ní hleděl a naštvaně jsem se podíval nahoru a zakřičel dost nahlas " Kde to sakra jsem? " Začnu se zběsila rozhlížet kterým směrem se vydat a jak jsem se vůbec dostal až k aréně. Rozeběhl jsem se na nějakou stranu a pokračoval jsem ve své cestě dál " Sakra, ty ulice jsou špatně značený " (přesun)

Procházím se ulicemi až mě nohy zavedou přímo do oblasti arény. Jako vždy jsem si dokázal najít cestičku skrz a dostal se až do středu arény. Byl to celkem velký prostor a dalo se tu i trénovat. Proto jsem nejdřív začal trénovat Ittoryu, abych mohl být ještě silnější a rychlejší a mé útoky byli přesnější. " Ittoryu: Sanjuuroku Pound Ho " Vystřelil jsem z katany čepel přímo na určené místo, ale stále to nebyla síla, kterou jsem si představoval. Chtělo to ještě trénovat. Po nějaké době mě to už však přestalo bavit a tak jsem se přesunul na jiné místo. (přesun)