Shijin Hyūga [JOUNIN]

pro Anonymní Sun 24 Jun - 11:22

Jméno a příjmení: Shijin Hyūga (Konohagakure)

Shijin (詩人) znamená v překladu z Japonštiny "Básník." Slovo je sice mužského rodu, ale zřídka je možné použít jej jako jméno. Po dívčině narození ještě netušili, jak se k ní toto jméno bude hodit.

Hyūga Ichizoku (日向一族) je jeden z prvních a nejsilnějších klanů ve Skryté Listové.
(Autp. původ slova není známý)

Narození: 18.3 (21)

Shijin se narodila ve znamení ryb.
Charakteristickým živlem je pro ni tedy voda a z vůní je pro ni nejvhodnější ambra (Autp. Někdy bývá uváděna máta). Z kovů se k ní hodí cín a mezi oblíbené kameny patří amethyst, topaz, jaspis, chryzolit, akvamarín, červený korál, křišťál či perly. Jejími květinami jsou máky, lekníny nebo skořice. Ze stromů a keřů jsou to kaštan, olše nebo jasmín. Mezi oblíbené barvy pak řadíme většinou blankytnou modrou, fialovou a indigovou.

Charakter ryby je většinou flegmaticko-sangvinický.
Z planet jí vládne především Neptun (Autp. Někdy se uvádí i Jupiter). Duchovním ochráncem je Herakles. Silnou stránkou je intuice, slabou nesmělost.

Ve vztahu a sexu je rybka iniciativní, ale nevyhledává dominanci.
Naopak se jí snaží vyhýbat. Potřebuje někoho, kdo by ji chránil a pečoval oni. Vdává se brzy, je věrná a oddaná. Je zrozena pro lásku. Je romantické, něžná a vášnivá. Dá se snadno svést, navazuje známosti velmi snadno. Když pozoruje okolí, má ryba velké pochopení pro homosexuály. Koneckonců, Ryby jsou dvě a k tomu proměnlivé, jde jen o to, jak moc silná je jejich konzervativní stránka. Na druhých vnímá jenom lepší stránky, zápory raději nebere na vědomí. Proto v lásce dost často přináší oběti nebo trpí. Bývá dosti závislá na lidech, které miluje. Jen těžko se smiřuje se zklamáním a křivdou.

Vzhled:
Havraní vlasy jsou dlouhé přibližně kousek pod ramena, ale vzadu, kaskádově sestříhané, spadávají přes lopatky. Ofinku má přes pravou část tváře, mnohdy zasahující až do očí.

Častokrát má černě nalakované nehty, přívěšek ve tvaru křížku na krku.
Pokud jde o formální záležitosti, je samozřejmostí kimono typické pro její klan. Pokud o neoficiální, zastihnete ji taktéž v kimonu, ale v černo-červeném. V době války nosí uniformu typickou pro Konohu.

Sensei: Keira Iminoku
Kekei genkai: Byakūgan
Podstata chakry: Fūton

Životopis:

Shijin spatřila světlo světa poprvé 18. března, o něco více než rok po narození její starší sestry Mikomi.
Jako správná členka Hyūga Ichizoku získala i ona zvláštní lesk v očích. Byly celé bílé. Její Kekkei Genkai ji odlišilo od ostatních.
Prožívala šťastné dětství. Její otec, Naoto Hyuuga, se stal hlavou klanu jako jeho nejsilnější člen a její matka, z vedlejší rodiny klanu, taktéž dělala svému příjmení čest. Shijininým vzorem se však stala spíše její sestra. Ve čtyřech letech již začaly s pohyby svého klanu a i přes vytvoření vlastního stylu Shijin toto zůstalo stejně jako láska ke Konoze i rodině.

Stejně jako její sestra byla odmala trénována v taijutsu, ale nejraději má techniky Kekkei Genkai, které jí umožňuje Byakūgan. Na Akademii se po dlouhém tréninku naučila Juuken a ten se stal prozatím jejím největším trumfem. Byakūgan a Jūken jí usnadňují boj na blízko, takže v tréninku se zaměřuje spíše na velkou vzdálenost. Odmala má ráda vrány, což dosvědčuje i její a sestřin ochočený havran Edgar. Často nosí po kapsách alespoň pár jeho oblíbených sušenek, kdyby se objevil. Geninem se stala ve dvanácti letech.

Po dokončení Akademie byl čas, kdy měla být mimo Listovou vesnici. Odmala byla zasněná, bázlivá. Mnohdy lidé pochybovali o její způsobilosti stát se Shinobim. Naoto Hyūga nakonec jako hlava klanu i jako její otec rozhodl, že na chvíli zmizí z povědomí vesnice. Cvičila ji známá medička z jedné z vesnic v Zemi Ohně. Z vesnice, kde se mnohdy nenacházel ani jeden shinobi.
Právě díky ní si Shijin oblíbila lékařské techniky a touhu pokračovat v jejich učení ji do srdce vložila žena, která s ní po akademii strávila více než dva roky. Keira Iminoku jí dokázala předurčit i cestu shinobi a Shijin si vždy troufne říct, že bez ní by možná její Kekkei Genkai nebylo. Ve vesnici bez Shinobi našla svůj cíl. Využít své Kekkei Genkai, aby dokázala ochránit své přátele. A ještě jedno jí Keira vepsala lehkým polibkem na čelo, jímž se loučila, do paměti. Že se nesmí nechat spoutat. Zásadami Shinobi, rozsahem Kekkei Genkai... Každý si to mohl vyložit po svém.

Když se jako čtrnáctiletá vrátila do Listové ovládala techniku mediků Shōsen no Jutsu a to vcelku dobře. Již tenkrát se toužila naučit další lékařské techniky, ale jako Genin nedokázala většinu z nich ovládnout. A pak byla Hyūgou. K jejímu stylu boje v očích všech okolo ní patřil Byakugan, ne lékařské techniky. Smířila se s tím, ale slíbila si, že časem se zlepší i jako medik. Nechtěla nikdy vidět své přátele umírat jen proto, že je nedokáže vyléčit a měla na paměti slova Keiry.

Její návrat do Konohy byl nádherným okamžikem. Její sestra už v té době měla tým, do kterého později zařadili i ji, ale předcházelo tomu několik nocí prospaných před kanceláří Hokageho. Shijin se zkrátka dařilo usínat na nepravděpodobných místech. Se svým týmem se téměř nepotkávala a techniky ji učila především její sestra. Nebyla zvyklá na tolik lidí a na život v tak rušné vesnici, jakou byla Konoha.

Přišel čas Chūninských zkoušek.
V té době Shijin ovládala, i když ne tak mistrně jako její sestra, většinu technik D a C-ranku Hyūga Ichizoku. Podařilo se jí vyvinou vlastní techniku. Vytvářela vrány z chakry. Později tuto techniku dovedla k dokonalosti. Nenechala se svázat, přesně jak jí kdysi učila Keira. Při chūninských zkouškách bojovala se svou sestrou a cítila se opravdu skvěle, když souboj skončil nerozhodně. Obě byly na pokraji sil. Tehdejší zkoušející byl jejím přítelem, za což si ho vážila a toužila se v nich předvést. Dobře věděla, že nebýt tam ona, použila by její sestra i jiné technika a vyhrála by. V jejich ročníku se Chūninské skládaly pouze ze dvou zkoušek. První písemné, ve které Shijin získala 28,5 bodů, o bod méně než její sestra, a druhé, kterou nahrazovaly souboje v aréně. Chūniny se stal celý jejich tým.

První láska. Něco po ní v Shijin zůstalo a zůstane navždy. Ve chvíli, kdy její přítel přespával v domě Shijin a Mikomi uprostřed klanu, nazvala Mikomi jejich sídlo Hotelem. A bylo to tak. Jeden čas u nich přespával Chūnin z Kumogakure, který poté přestoupil do Konohy a sem tam se našel i někdo další, kdo potřeboval nocleh. Jeho ovšem obratně Mikomi "vyexpedovala" do jednoho z domů v Konoze. Jejich dům se brzy stal klidnou součástí klanu. To, když Naoto a Taura našli Shijinina chlapce přespávat uvnitř a s veškerou láskou, na kterou se v tu chvíli zmohli, ho vyhodili. Shijinina cesta "k síle" těmi chvílemi teprve začala. Jen utvrzením v touze stát se "pravou kunoichi" se stal rozchod. Nepřenášela se přes něj lehce. Právě v té době ztratila mnoho ze svých ideálů, i když nakonec naštěstí dokázala jít dál. Aby na to zapomněla, začala vyvíjet své vlastní techniky a tomu se také většinu svého času věnuje. Obzvláště si oblíbila tvarování chakry. I přesto vzpomínala, jak na střeše sídla jejího klanu sedával její přítel spolu s ní. Dokázala na střechu vyskočit aniž by rozlila jedinou kapku černého čaje, který milovala a často připravovala. Toužila na to zapomenout i přes milou blondýnku, v jejíž přítomnosti ho spatřila.

Klid byl jen zdánlivý a pomohlo až když se doma vyplakala a svěřila se sestře. Měla pocit, že bývalý přítel poté neskončil zrovna růžově. Všechen černý čaj, její milovaný, který našla doma ve vzteku vyhodila. Byl už příliš svázaný se vzpomínkami na jejího bývalého přítele. Od té doby pije a oblíbila si, i když ne tolik, kávu.

Jejich tým se definitivně rozpadl. Jako kdyby na nich jejich senseii nezáleželo.
Netrvalo dlouho a z celého týmu zbyly už jen sestřičky Hyūgy, jak Shijin s oblibou sebe i Mikomi nazývala. Jejich sensei odešel na delší misi a naděje, že se vrátí, byla velmi mizivá a po čase je opustila úplně.
Jejich generace zřejmě neměla příliš štěstí, alespoň ne ti v Konoze.

Pak nastal čas zvyšovat schopnosti.
Saigo no Emerarudonaito byla Shijinina vlastní technika. Silou léčení se vyrovnala Tsunadině umění už jako první - Emerarudonaito, Noc smaragdů. Saigo... Poslední. Shijin se podařilo vyvinout techniku, která by mohla zachránit kohokoli, kdyby umíral, ale za cenu Shijinina života. Věděla, že pokud ji použije, bude to pouze jedenkrát. Pouze jedenkrát v životě smí ochutnat tok smaragdové chakry. Netušila, zda se odváží, ale pak jí v ulicích Konohy řekl slova, na která nezapomene. Ne, nevybavuje si věty, ale jejich význam zná. Naučil ji nebát se toho a čekat na ten správný okamžik.

Ač bylo Shijin jen sedmnáct, lásce už příliš nadějí nedávala a nakonec po jedné S-mise v Ame měla být povýšena. Nicméně měla už dost rozumu, aby dokázala brát vážně své povinnosti vůči vesnici. Nechtěla se stát Jōninem hned z několika důvodů. Prvním byly její lékařské techniky, kterými lehce mohla pomoci. Druhým zaměření. Nemyslela si, že by dokázala vést tým tak, jako vedli ji, času na to měla ještě dost.

Nakonec uplynuly čtyři roky od jejího jmenování Jouninem a už jí to zůstalo.
Zaměřovala se na techniky svého klanu a jako vedlejší měla své lékařské. Vlastně jimi jen podporovala svůj boj.
A i když z pěti vesnic zbyly jen Konoha, Iwa a Kumo, Shijin se toužila zase vydat někam na delší misi. Dlouho neopustila rodné sídlo klanu. Stačilo chvilkové dobrodružství, aby se ráda vracela za sestrou domů.