Hlavní brána

Na obzoru se objevila zprvu malá, courající postavička s cigaretou v ústech a naprosto nemožným červeným rozcuchem, z kterého trčeli vlasy daleko do prostoru, která se po chvilce začala samovolně zvětšovat tím, jak se přibližovala. Perspektiva někdy dokáže zázraky, z malého udělá velké, z velkého malé...
To už se ale jdoucí Roka dostal tak blízko, že už šli rozeznat i jeho šedé oči. A znuděný výraz.
Tygřici, která patřila Raikage a která ho očividně vnímala jako hračku na hraní se mu nakonec podařilo zmizet, ačkoliv se trochu obával, co se stane, až jí potká znovu.
Teď aktuálně praktikoval svůj plán poznat co nejvíc velkých vesnic, než se ti magoři zase rozzuří a začnou sami sebe niči a pohlcovat v jakémsi kanibalistickém záchvatu.
A před ním již byla vidět brána Iwy.
Přehodil cigaretu do druhého koutku a pousmál se. Takhle z dálky vypadala rozhodně líp, než ta do Kumo. Rozhodně by na ní mohly být nějaké znaky...
Nebyly.
Došel až těsně k ní, ještě jednou si tuto zkušenost potvrdil a pak se zkroušeně opřel vedle brány čekajíc až si ho někdo všimne, zatím co si zapálil další cigaretu, protože z té předchozí zbyl jenom špaček, který skončil na zemi.

Stráž u brány si všimla chlapce, který se o ní ležérně opíral.
Jeden z Chuuninů pak popošel blíž.
"Mohu vám nějak pomoct?" otázal se. Byl tu nový. Slušný přístup byl pro něj samozřejmostí, ale zároveň věcí, díky které se zbývající dva strážní podezřele usmívali.

Roku vytrhl ze zamyšlení hlas strážného, který došel až úplně k němu. Malinko sebou trhnul, protože se před tím ztratil kdesi ve svém vnitřním světě, a zklamaně seznal, že z cigarety, kterou kouřil zbyl jen ohořelý filtr a hromádka šedého popelu na jeho botě, kterou hned na to sklepal dolů.
Odhodil zbytek kamsi do skal a vytáhnul další, naprosto si nevšímaje strážného vedle něj. Škrtnul zapalovačem, který vychrlil pár jiskřiček, ale kdo by čekal nějakou větší podívanou, nedočkal by se.
Cvak.
Nic.
Cvak.
Nic.
Cvak, cvak, cvak, cvak, cvak!
Zapalovač zůstal rezistentní vůči jakémukoliv nátlaku a Roka proti jakémukoliv druhu vzrušení. Zastrčil zapalovač do kapsy, vyndal cigaretu z pusy a s očima upřenýma na ní začal mluvit.
"Abych byl upřímný, chtěl jsem si nejdřív zapálit a teprve zjistit, jak je to se vstupem do vesnice, ale když už jste došel až ke mně..." zhluboka se nadechl a z čista jasna obrátil hlavu na strážného.
"...nemáte oheň?"

Odpovědí na otázku byla hořící ruka zmíněného Chuunina.
Specialista na oheň. Sice to nemělo vydržet dlouho, ale na zapálení cigarety to stačilo. Víc pravděpodobně neměl v plánu nabídnout.
"Pokud chcete vstoupit, potřebuji udání důvodu, popřípadě povolení potulného shinobi, které vydávají Kage lidem ze své vesnice," možnost, že by byla osoba před ním pouhým kupcem či cestovatelem již strážný vyloučil. Kdyby ano, nejen, že by nezastavil, ale také by se neprojevil tímto způsobem. Do vesnice shinobi kupci kráčeli zamyšlení. Někteří se strachem, jiní s jistotou, že dobře pochodí. Nikdo s ležérností.

Ve chvíli kdy začala strážnému hořet ruka černovlásek uznale zvedl obočí.
"Hezký."
Poznamenal a zapálil si cigaretu.
Slovo, které měl ve skutečnosti v této souvislosti použít bylo ale spíš "originální".
"Díky," kývnul na strážného hlavou a dál naslouchal jeho hovoru. Ve chvíli, kdy domluvil zvednul roka prst do vzduchu a pousmál se.
"Minutku."
Následně začalo horlivé prohledávání kapes a všemožných úložných prostorů. Po pěti minutách, během kterých z roky vypadlo pár jehlic, krabička cigaret a lahvička inkoustu, bylo strážnému triumfálně podáno povolení potulného shinobi od vůdce Kusagakure no sato. Oficiální hodnost na listu byla genin a datum již bylo taky pěkně zastaralé, nicméně stále platné.
"Jako důvod udávám turismus a jestli mě kvůli tomu taky hodláte táhnout do Kageho kanceláře, slibte mi aspoň, že nemá kočky."

"Naše Tsuchikage přivolává hady," ušklíbl se příliš sdílný strážný a po prohlédnutí listu jej Rokovi podal zpět. "Bylo by vhodné se u ní zastavit, aby věděla, kdo je momentálně ve vesnici, ale není to nezbytně nutné. Vaši přítomnost stejně budeme zapisovat do denní zprávy."
S tím ustoupil, vrátil se ke svým kolegům a znovu upřel pohled do dálky.

Roka přikývl a uklidil svoje potvrzení do zpátky do kapsy, aby za pět minut opět úspěšně zapoměl, do které.
"Dobře," zamumlal a začal sbírat věci, které z něj před chvílí vypadli a umisťovat je na správná místa. Pak se konečně vydal k bráně.
"Hadi jsou dobří. Nemají tendence se k člověku lísat a když ano, tak ví, na čem je," poznamenal ještě napůl úst, když procházel okolo stráží a hned na to zamířil přímo k budovět Tsuchikage.
(přesun)

Přehodila jsem si přes ramena bílý plášť.
Pak nezbývalo než vzít si i klobouk Kage a s hlubokým nádechem se ohlédnout. Reina i Midotsuchi stáli za mnou. Kývla jsem na shinobi, kteří nás měli doprovodit k hranicím Takigakure a jeden z nich přiložil dlaň k zemi. Po použití Kuchiyose se před námi objevil sokol podobný těm, které jsme posílali se zprávami. Tenhle byl ale dostatečně velký na to, aby nás odnesl značný kus cesty. A v Taki už jen deset minut od hranic bylo místo setkání. Nasedla jsem na sokola, stejně jako Midotsuchi a Reina, a ten se s námi vznesl, stejně jako druhý s naším doprovodem. Oba sice poletí od hranic zpátky, ale zrychlí cestu.

(Přesun VŠICHNI)

Ichizoku Katagami

Spoiler:

Bez masky, bez čelenky a bez čehokoliv, co by mě spojovalo se Skrytou Listovou, sem se před několika dny vydal na cestu. Neměl sem s sebou kunaie, ani katanu, ani výbušné lístky, prostě nic, podle čeho bych měl být ninja. Každopádně sem počítal s tím, že mě bariéra kolem Iwi odhalí podle chakry, na to sem měl ale připraveno dostatečné množství výmluv. Fakt že vlastním chakru by mi neměl zabraňovat vstoupit do nějaké vesnice.

Utíkal sem po vyprahlé cestě, Iwagakure už byla na dohled. Zastavil sem, setřel sem si pot a začal sem se vydýchávat. Došel sem ke skále, na které rostl nějaký zakrslý keř. Pod ten keř sem si udělal značku a pak sem vyrazil k bránám Iwy.
Jelikož sem byl oblečen tak jak sem byl, tak by ani strážní nemuseli mít důvod mě zastavit, ale pokud ano, byl sem na to připraven.

U brány tě zastavily stráže a prohledali tě. Na tvé dotazy odpověděli pouze "Standartní prohlídka, vidíme tě tu poprvé."

Ichizoku Katagami

Strážní u mě našli deku, tak trochu narezlý nůž, né příliš opečovávaný, křesadlo, potom poloprázdnou láhev vody a prázdné vaky na jídlo a něco málo peněz. Taky sem tam měl kompas a mapu, na které ale nebylo nic vyznačené.
Sem tu jen na přesnoc, potřebuju si doplnit zásoby, přespím tu a ráno zase vyrážím na cestu.

Strážní se nedůvěřivě podívali na nůž a poté ti naznačili, že jim ho máš předat. "Vrátíme ti ho při odchodu. Pravidla jsou pravidla, znáš to." kývl na tebe jeden přátelsky.

Ichizoku Katagami

Máte to tu přísné, ale pravidla jsou pravidla, tady máte.
Řekl sem a podal jim nůž.
Dejte na něj cedulku, "majetek tuláka Jaye", nebo tak něco, aby ste pak věděli, komu ho vrátit, sem na něm citově závislej.... Takže teď můžu jít?

Strážný ti podal lístek 46 a do přepážky se stejným číslem zastrčil i tvůj nůž. Druhý se na tebe mezitím podíval a řekl. "Snaž se nevyvolávat žádné problémy."

Ichizoku Katagami

Vzal sem si od nich lístek. Nebojte se pane, nechci se tu s nikým pouštět do křížku a už vůbec né se zákonem.
Řekl sem více méně upřímně a vyrazil sem dál do města.(přesun)

Ichizoku Katagami

Došel sem k hlavní bráně. Stihl sem nakoupit dřív než sem čekal, takže už vyrazím a stihnu dojít do další vesnice dřív než se setmí.
Řekl sem a podal sem jim číslo od přihrádky, ve který sem měl nůž.

Strážný vzal nůž, vrátil ti ho a obratem si od tebe vzal číslo. "Rychlá návštěva."

Ichizoku Katagami

Nikde se moc nezdržím, díky.
Řekl sem a vyrazil sem pryč z vesnice. Došel sem až k místu, kde čekal můj klon u keře, vzal sem si od něj svitky a nechal sem ho rozplynout se. Potom sem se vydal zpátky na cestu do Konohy. Předtím když sem sem šel, tak sem si dělal po několika kilometrech značky Hiraishinu, teď sem se jen přemisťoval mezi nimi a šel chvilku, abych si odpočinu a trochu dobral chakru.(přesun)