Cesta skrze louky a pole

First topic message reminder :



Prostě cesta

,,Tak tohle potěšení ti bohužel nesplním. Alespoň ne v dohledné době.'' Otočila jsem dopředu a zahnula jsem na odbočku do Iwi. (přesun)

šel jsem za ní
- přesun

Hmm amyslel som sa KAmen ohna a v Iwagakure to si nemyslím skôr si myslím že bude v tej sopke...idem sa pozriet do tej sopky

skákal jsem po stromech směrem do sídla akatsuki a Yuuki jsem měl přehozenou přes záda ''jak dlouho se znáš s mizukage yuuki-chan ?''

Moc dlho nie...nežila som v dedine od malička...prvý raz som ju videla asi pred týždnem možná je to viac..odpovedala som a bradu som si podoprela.

''aha''
zamumlal jsem
''jakým lidem na tobě záleží ve vesnici ? pověz mi něco o nich''

Moc ich nieje...ale asi hlavne Kyoshi ktoré ho som poznala keď som prišla...a pak Mizukage ale to len kvôli tomu že som jinchuuriki rozmýšľala som.Gomenazai Mizukage-sama ale vy ste dôležitá... pomyslela som si

''nějaký chlapec ?''
usmál jsem se
''líbí se ti ?''

Neodpovedala som.Zapozerala som sa do krajiny a zdvihla som hlavu ale hneď som dostala ranu od stromu.Au!moja hlava. vyskočili mi slze.

Skákali sme po stromoch.
"Doháname ich"

vzdychl jsem si a přehodil jsem si jí ze zad do náruče tak aby jí nic nevykukovalo a nic jí nezasáhlo ''dávej bacha''

Gomenazai! vykríkla som úprimne a hrča na hlave ma stále bolela.

''eh... neomlouvej se mi''
ušklíbl jsem se

,,Dej mě dolů" poprosila jsem ho a sama z jeho zad slezla. Postavila jsem se na jednu větev a dívala se před sebe. Značky ještě nezmizely a pomalu se mi měnily oči z ledové barvy na temnou modř.
,,Není dobré je pronásledovat, Nawaki."

Hai! povedala som a chytila som sa mu okolo krku aby som nespadla.
Yui ako správny ninjovský pes ma stopoval sledoval rýchlo prebehol okolo Hitomi a Nawakiho

Kolem nás proběhla bílá šmouha.
,,Yuukiin pes.." řekla jsem spíš pro sebe.

"prečo...Musíme ju zachránit..ak ti teda na nej záleží"

''bojíš se mě ?''
otázal jsem se jí a zastavil jsem se uprostřed lesa ale kousek od nás byl vstup do sídla který nebyl vidět

,,Záleží....Ale rozběhnout se na Akatsuki jen tak bez rozmyslu...Za to jsem už jednou zaplatila, nehodlám to podstoupit znovu." unaveně jsem si sedla na větev. Značky nemizely, oči nezměnily zpátky, ale já jsem byla klidná. Tak jako v Anbu.

Neviem čo ma čaká takže trocha aj hej...teba moc nie len sa bojím čo bude keď prídem do vášho sídla asi zomriem však? opýtala som sa milo.

Sadol som si na vetvu.
"ako chceš..."

''asi ano, ale je tu malá šance že přežiješ'' uslyšel jsem za námi jejího psa
''řekni mu ať nás nesleduje''

Kráčal som cestou, ktorá by ma mala doviesť do Kusa no Kuni, ale rozmyslel som si to. Nebudem predsa po celej krajine hľadať Sasoriho akadémiu! Pošlem mu správu, aby sa zasa dostavil do Iwy. Na hlave som nemal klobúk Kage ani čelenku dediny, aby ma nikto nespoznal. Okoliu som nevenoval pozornosť.

Cítila jsem konečně svaly na nohou, což znamenalo, že se můžu hýbat. Postavila jsem se.
,,Musím se vrátit do vesnice..Měj se Nawaki, děkuji." rozloučila jsem se, otočila se a zamířila zpátky do Kiri.

"Hoj"