Cesta skrze louky a pole

First topic message reminder :



Prostě cesta

''zopakuji to ještě jednou, vracel jsem se do kumo a před branou na mě čekala šéfka. probral jsem se tady v lese, s kunaiem v břichu, myslíš že jsem ještě člen kumo ?''

"Kým by si mi to nepovedal, pokladal by som ťa za člena Kumo, vlastne máš šťastie, že mám teraz divné obdobie a začal som túto debatu."

''i když jsem ti za to vděčný, tak mě nepodceňuj prosím tě''

''ale i tak...'' zamumlal jsem
''no to je jedno''
začal se mi rozmazávat obraz před očima
''nukeninské nemocnice asi nebudou co''
začal jsem se trochu motat protože jsem už od včerejška ztratil velké množství krve

"Nie asi nie sú... a ja nie som lekár." Odpovedal som úprimne.

''v tom případě mohu čekat na smrt'' i když jsem mluvil o mé smrti mluvil jsem klidně

''tak já asi půjdu''
zamumlal jsem a začal jsem se šourat velmi pomalým krokem jednou cestou pryč

"Zbohom." Mečmi som sa naprázdno zahnal a tým z nich odstránil krv. Keď som tak urobil ostal som na mieste stáť, ale ešte stále v pozore.

po pár metrech chůze jsem spadl na zem a z mé kapsy my vypadl deník Saki - největší kamarádka Taikiho která zemřela pro zatím z neznámého důvod při chuuninských zkouškách v deníku byli veškeré zážitky se Saki byli zde její fotky a mnoho dalšího ... sevřel jsem deník s krvavou dlaní

Meče som si dal do puzdier a prešiel k stromu, kde som mal posledný meč. Ten som po chvíľke vybral a tiež som si ho odložil. Bez obzerania sa som odišiel.
(Presun)

po té co Satoru odešel deník Saki začal zářit a mé tělo i s deníkem zmizelo jediné co zde zůstalo byli stopy krve

Oblékla som si znova moje ANBU oblečenie a vrátila som sa do Tsukigakure no Sato.(presun prídem=10:30)

šel jsem pomalým krokem po cestě a rozmýšlel jsem se nad tím co teď budu dělat

Keď som tam došla nikto tam už nebol. "Podľa chakry by sa dal vystopovať...avšak mám teraz menšie záležitosti ktoré musím vyriešiť...však Haji?" povedala som si pre seba. Moje oči sa zmenili z modrých na čierne a na tvári som mala prázdny výraz. Zmizla som na Saahovi do Kiri. (Presun)

po chvíly jsem přešel do konohy (přesun)

šel jsem po cestě směrem z konohy
takže jídlo by jsme měli, teď ta horší část a tou je střecha nad hlavou
lačným krokem jsem šel po temné cestě a kolem mě byla jenom tma

šel jsem celou noc a ráno jsem došel k jednomu odlehlejšímu místu na cestě, zde jsem si sundal batoh který jsem si položil do trávi, z batohu jsem vytáhl deku a tu jsem položil na trávu, následně jsem si vytáhl z batohu spacák do kterého jsem si lehl na dece a následně jsem vyčerpáním usl

po několika hodinách jsem se probral a na mém spacáku byla veverka která mě sledoval... pomalu jsem otevřel oči ale veverka si toho všimla a okamžitě utekla do lesa. Vstal jsem uklidil jsem spacák a dal jsem jej do batohu, z batohu jsem následně vyndal nějaké jídlo sedl jsem si na deku a začal jsem jej jíst při tom jsem se koukal po okolí
(omlouvám se za toto spamovaní, ale když nikdo nepíše ... )

Kráčal som voľným tempom len tak po ceste. Občas som sa zastavil, aby som sa pokochal prírodou v okolí a potom som zasa len kráčal.

vstal jsme a zjistil jsem že jsem v noci usl... ležel jsem na dece a pomalu jsem se probral, posadil jsem se
''tak co dnes''
vyndal jsem si nějaké jídlo z batohu a začal jsem jej jíst. Po chvíli jsem jej dojedl a vstal jsem. Po té jsem se pomalým krokem vydal do Konohy

těsně před vchodem do konohy jsem našel několik mincí ležících na zemí
''konečně se na mě usmálo štěstí''
trochu jsem se usmál a peníze jsem vzal. Po té jsem přešel do konohy
(přesun)

Mikomi som zasa niesol, no tentokrát na chrbte. Dostať sa do Kumo, to potrebujem, a potom... hneď potom to celé začne. Ale počkať, prečo by som mal vlastne Kumo dať byakugan?

Zasa som kráčal po ceste, náhodou som si všimol Dan-a aj s nejakým dievčaťom na jeho chrbte. Čo to je? Zamieril som k Dan-ovi a zastal pred ním. "Dobrý deň!" Obzrel som si to dievča.