Nejvyšší vrcholky

Pristal jsem na vrcholku ." bezte Mitsuki vas povede do bezpeci."

Zoskočil som z Gira a počkal kam máme ísť...

Spadla jsem z Gira na tvrdou zem a zůstala ležet. Neměla jsem sílu ani nějakou vůli vstávat. Jen jsem ležela a přemýšlela jestli je Hideo v pořádku.

" Neboj se Jay slibil ze da na neho pozor a on sve slovo drzi."
Mitsuki priletla z jeskyne.Pojdte tuduy zamnou ale pozor."

Počul som pád na zem tak som prerušil prezeranie okolia a pozrel som sa za seba a na zemi ležala Ryu...
Prikráčal som k nej a povedal..."Neboj Hideo bude v poriadku.." úsmev na ústach my ostal a dvihol som ju za ruku...
Vtom som počul nejaký hlas a otočil som sa "Hai,Hai..." odpovedal som Mitsuki
"Tak poď..." stále z úsmevom som jej povedal

Mitsuki vletla do jeskyne a divala se jestly ji nasledujou pote se asi po pul hodine dostaly nejkam do jeskyni dost hluboko bylo tu ohniste a nejake zasoby.

Místo odpovědi na to co mi říkal jsem jen s nepřítomným výrazem vstala a teprve ve chvíli kdy jsem seděla u ohniště jsem promluvila. Ukaž mi tu svou ránu podívám se ti na ni nejsem sice lékařský ninja, ale ošetřit ji zvládnu.

Sedel som vedľa nej a trošku sa mi to hodilo že mi ju ošetrí...a nakoniec som jej odpovedal.."Nooooo..." zasmial som sa a dodal"Dobre..." následne som si vyzliekol moje tieľko, ktoré som ako nový outfit nosil toto oblečenie pripadalo ako z Kiri...A natočil som sa jej aby k nej mala prístup...

Mitsuki
"Neboj se budou vporadku at je ten druhy kdokoliv."
jenze v tom se nekde z jeskyne viritila Yo a Rezhlizela se kolem no nakones prisla k ryu a zacala se sni mazlit.

Let byl fajn, jen jsem si mysl zaplňovala zapletenými otázkami. Jako ostatní jsem slezla. Usmála jsem se a pohladila Gira po křídle. Pak jsem se otočila na ostatní a mlčky vyčkávala. Byla jsem ráda, že mi Chii-chan neupadla při letu. Zase jsem si ji vzala do náručí.

Vytáhla jsem si lékárničku a z rány mu sundala starý obvaz, ketý okamžitě letěl do ohně. Teď to trochu zaštípe. Upozornila jsem ho a ránu mu polila dezinfekcí. Okamžitě jsem ji zase obvázala a podala mu malou pilulku. To utlumí bolest. Schovala jsem lékárničku a v té chvíli ke mě přišla Yo. Chvíli jsem si myslela že mě spíš chce sežrat než se mazlit, ale nakonec jsem ji začala hladit a drbat za uchem. Dáte si něco k jídlu?

Keď mi podala dezinfekciu trošku som sýkol no potom som sa to snažil vydržať natiahol som si naspäť tielko a zobral som si pilulku..."Ďakujem a teraz už mám začo..." usmial som sa a hneď jej odpovedal...."Ani nie ďakujem..." položil som si katanu vedľa seba a pozeral do ohňa ako praská a hýbe sa plameň...

No dobře. Zašeptala jsem a Yo si položila víc na klín aby se mi lépe hladila. Zrak jsem upřela někam k východu z jeskyně a stratila se ve vlastních myšlenkách.

Yo se prisunula a spokojene zacala drimat na Ryuinem kline.

Ja som doletel hneď za nimi a sám keďže ja som lietať vedel aj bez nejakej pomoci. Ostal som sa ale vznášať za nimi a pritom ich vlastne počúval a mal v pláne ich následovať tam kam by šli oni .

Jdu za ním nevydržím tu jen tak nečině sedět. Opatrně jsem ze sebe Yo sundala a vydala se směrem k východu z jeskyně. Jestli se mu něco stane ....

Mitsuki
To asi tezko ja te odsud nevyvedu dokud to nebude bezpecne. Jinak se tu ztratis a jenom tak se odtud nedostanes.

Na Ryu som najpev nereagoval pretože som bol zamyslený no prebudil ma hlas Mitsuki..."Ryu ak pôjdeš za ním nijak im nepomôžeš, myslíš že ja som nechcel ísť s nimi? Tak ako sa teraz cítim by som im bol len na obtiaž..." povedal som kľudne a čakal že sa vráti späť...

Zastavila jsem se. Znovu ne ... Nechci znovu přijít o někoho koho miluji! Zakřičela jsem až se to rozléhalo celou jeskyní. Začala jsem se třást a pustila se do usedavého pláče jakmile jsem padla na kolena. Nesnáším tu bezmoc...

"A myslíš že ja som nikoho nestratil?" povedal som jej a dvihol som sa od ohňa "Stratil som svojho brata,otca,senseia,aj kamarátov z týmu ostal som len ja...Niekoľko nocí som smútil za všetkými a naučil som sa s tým žiť...Ver mu že príde a bude tu...Ak veríme stane sa to..." dopovedal som a to som už za ňou čupel a snažil som sa ju upokojiť...

Mitsuki priletela a sedla si Ryu na rameno.
Co ti rekl Jay nez jste odletely sem? zeptala se a naklonila hlavu na stranu.

Že na něj dá pozor. Odpověděla jsem jí a pohladila ji po peří. Stejně tak jsem se otočila ke Kaitovi a na chvilku ho objala. Pak jsem se přesunula znovu k ohništi. Mitsuki jsem postavila na malý kámen a přitulila jsem se k Yo. Po chvíli hlazení jsem usnula.

Ja som tam ostal z rukami vo vreckách stáť a pozrel som sa tam odkiaľ sem prišli nakoniec som došiel k ohnisku a opäť som si sadol..."Mitsuki?" povedal som trošku tichšie...

Mitsuki se otocila na Kaita. "Ano co se deje?" a natocila hlavu na stranu.