Horké prameny

Ako urobila zasa niečo čo mňa naozaj prekvapilo ruku som radšej pomaly zošuchol dole nechcel som ju nejako obychytkávať alebo tak hoc ak by som už niečo také robil nenazýval by som to tak ."Vieš že takto provokovať je nebezpečné ?" Na to že je mladšia a ešte na ten vek je vážne vyvinutá ...

Nebezpečné? To jako proč? Podivila jsem se a znovu to už nezkoušela. Myslím že nejsem zase tak bezbraná jak se může zdát. Zasmála jsem se a stále čekala na jeho odpověď.

"Tó sa už nehovorí ... " Dodal som zo smiechom a jemne ju pošteklil . "Neboj to že nie si bezbranná viem však ťa mám ešte aj pod dohľadom nie ?" Opýtal som sa jej a viac ju už ale nešteklil. "A tak zas mňa sa báť keby tak nemusíš ja nejaký perverzák určite niesom ."Dodal som presvedčivo .

Proč ne? Já to chci vědět. Zamumlala jsem a přitiskal se k němu. Já neříkám že jsi perverzák. Zasmála jsem se. Jsi můj roztomilý sensei. Vyplázla jsem na něj jazyk a olízla mu jemně tvář. Pak jsem se znovu zmocnila jeho ocásku a začala si s ním hrát a mazlit se.

Jemne som v tedy privrel oči a potom som pobavene dostal. "Hmm ... takže roztomilý senseii ... no to sa my zamlouvá ... a asi si budem musieť zvyknúť že môj ocásek nebude už len môj ?" Ja som sa k nej tiež lepšie pritúlil bolo u nej krásne teplúčko a príjemne nikam sa mi vôbec nechcelo.

To teda budeš muset. Je tak heboučký a teploučký. Zasmála jsem se a po chvíli zívla. Jakmile jsme byli takhle v klidu zakrytí peřinou víc jsem se k němu přitulila. Bylo to tak nezvyklé usínat po něčím boku.

"Dobrúú noc ... "Šeptol som do ticha smerom k nej a privrel som oči. Naozaj to zvláštne bolo ale vôbec nie zlé predsa len ak by to nebolo príjemné ani by sa mi nechcelo spať .

Dobrou noc. Odpověděla jsem mu téměř v polospánku. Ocásek jsem si přiložila k tělu a objala jeho i Ryuujiho. Takhle jsem spokojeně usnula.

Ja som sa zobudil pritúlený k Yuki . Ona ešte spala preto som ju nemal v pláne budiť len som nás lepšie prikryl a pozeral na ňu ako krásne spí.Predsa len sa nikam neponáhľalo.

Chvíli jsem se stále ve spánku tulila k Ryuujimu a pak jsem pomalu otevřela oči. Všimla jsem si že mě sleduje. Dobré ráno. Usmála jsem se a políbila ho na rty. Už musíme vstávat? Ulovila jsem si "tajně" jeho ocásek, který mi v noci vyklouzl a přivinula ho k sobě.

Cítil som ako si ho k sebe pritiahla . Rezignoval som a radšej jej ho už nechal."Tak tréning nás čaká až po obede takže ani nie ... "Povedal som jej a objal ju okolo chrbátu v tedy som jej aj ja dal menší bozk na pery. "Hmm vážne môj ocásek hračka nieje ." Povedal som to z humorom už mi to až tak nevadilo ale to skôr len od nej.

Jistě že to není hračka. Zdůraznila jsem naprosto vážně a pak pobaveně dodala . Je to naprosto dokonalá věcička na mazlení. Zasmála jsem se a objala pro změnu Ryuujiho.

Ako ma objala ja som ju jemne stisol a mojím nosom som ju pošteklil na jej."Ja by som sa radšej ale skôr mazlil stebou ... " Povedal som potichšie keďže som bol u nej blízko a čuť ma musela .

Všimla jsem si. Zasmála jsem se a vtiskla mu dlouhý polibek. Bylo to zvláštní mazlit se s někým komu jsem ještě včera vykala. Ocásek na mazlení nestačí? Zasmála jsem se a přivinula se k němu.

"Umm nie ty si lepšia než ocásek ... " Dodal som tiež mierne zo smiechom ale toto som myslel vážne ."Vieš že sa mi akosi ani nechce vstávať ale onedlho budeme musieť ... že ?" Opýtal som sa jej a teraz som ju zasa pobozkal ja .

To teda budem musím si v knihovně sehnat nějakou novou techniku. V očích mi zajiskřilo při myšlence tréninku. Ale ještě se mi nechce. Dodala jsem po jeho polibku.

"Tak pôjdeme tam spolu, ja si budem musieť požičať tiež pár knižiek, neviem či ich tu ale nájdem ... ak nie, možno by som, ak by si chcela, vybavil misiu, do Konohagakure no sato ." Rukou som jej začal jemne jazdiť po jej boku a pritom som jej pozeral do očí vlastne som čakal čo ona na to povie .

prišiel som z relaxovať po odpočinutí som sa vydal do knižnice

Ráda na chvilku vypadnu z vesnice. Navíc bych se tam třeba mohla naučit nějakou lékařskou techniku. Nadšeně jsem se na něj podívala a zasmála se. Kdy vyrážíme? Já jsem kdykoliv připravená. Oznámila jsem mu a skočila po něm takže peřina nadskočila a přikryla nás úplně. Teď jsem na něm spokojeně ležela.

(Prepáč Gray ak by si čítal dozadu sme v jednej ibe prečítaj si pm tam som ti spomínal kam by si mal ísť . Ja som odtiaľto ešte neodišiel aj preto lebo som ešte v škole popravde ale onedlho idem domov )

Ako na mňa skočila aj ja som pri tom jemne nadskočil lebo som sa popravde ľakol.
"Tak najprv pôjdeme do knižnice potom za Mizukage a ešte uvidíme nie ? Možno nás dokonca ani nepustí a budem si to musieť zohnať inak ... " Mal som v pláne tu chvíľu ešte poležať z Yuki až potom niekam vyraziť .Ako teraz na mne ležala vôbec to zlé nebolo ešte k tomu bola mohol som uznať že ľahučká.

Tak jdeme? Nebo se tu budeme vyvalovat celý den? Zašeptala jsem mu do ucha a strhla z nás peřinu byl to celkem šok pod ní bylo takové teplo a v místnosti oproti tomu zima. Přitiskla jsem se k němu víc. To nebyl dobrý nápad.

Ja som ju objal teraz obomi rukami a prešiel jej po chrbte ."No tak teraz už vstať musíme určite lebo by ti takto už bola zima ." Povedal som zo smiechom a jemne jej zahryzol do uška ."Tak šup hore ... " Dodal som nakoniec .

Tak fajn ... Zamumla la jsem otráveně a vyškrábala se na nohy. Vběhla jsem do koupelny a vrátila se z ní osprchovaná a čisťoučká. Pak jsem začala namáčet jehlice v jedu a strkat je do deštníků.

Než ona vyšla ja som si nachystal veci . Keď vyšla šiel som do sprchy aj ja a tam som sa prezliekol a urovnal si všetky veci zatiaľ mohla stihnúť dorobiť si to čo mala .Ja som podyšiel k nej potom som prehovoril ."Tak pôjdeme alebo ti radšej pomôžem ?" Opýtal som sa jej .

Už to mám. Odpověděla jsem mu a připevnila si deštníky na záda i s katanou. Můžeme jít. Oznámila jsem mu a otevřela dveře.