Horké prameny

pro Shijin Hyuuga Thu 13 Sep - 19:55

Pod monumenty se nachází lázně.
Relax v teplé vodě je samozřejmostí.
Pro ty náročnější je tu možnost zařídit si příjemnou masáž.

pro **Raiken Namikaze** Tue 29 Jan - 18:50

Sám seba som trochu prekvapil tým, kam som sa to zatúlal od kancelárie. Len som sa proste z uličky ocitol pred vstupom do týchto horúcich prameňov, ktoré som popravde ešte za celý čas stále nevyskúšal, aj keď bolo veľa momentov kedy by to bolo potrebné. Napríklad aj teraz, trošku úplného pokoja vo vode mi nemohlo uškodiť, navyše som mal pocit, že tu nebude možné nikoho známeho stretnúť. Tiež trošku úľava. Po vykonaní základných vecí, ako bolo prevzatie si vecí aj kľúča, následovné sa prezlečenie len do tenkého uteráka, som sa dostal do jedného z tých najväčších, zároveň aj spoločného bazénu. Nikto tu nebol, zrejme mi ostalo len čumieť na vodu, alebo len nato, ako to tu je zariadené. Alebo sa nezamerať na dívanie sa, veď som predsa mohol oddychovať! Opatrne som ponoril jednu nohu do vody, a chvíľu som si zvykal na jej teplotu. Po nej som stúpil aj druhou, až som nakoniec začal kráčať stále viac ďalej, až som sa nakoniec ponoril po krk. Osviežil som si tvár vodou, presnejšie ponorením sa do vody úplne, a hneď po tom som sa oprel niekde pri okraji. Ponoril som sa tak, že som mohol mať iba zaklonenú hlavu a opretú o stenu, a zvyšok tela sa strácal v slabo stúpajúcej pare a zároveň vo vode. Takúto pohodu som si hodlal užívať čo najdlhšie, podľa mojich plánov som to aj potreboval, keďže do budúcna si nato asi nebudem vedieť nájsť čas.

pro **Daiki Ayme** Thu 31 Jan - 22:07

„Odchádzam..“ Ozvalo sa za Raikenom. Hlasným, ale tiež veľmi pokojným a pevným hlasom. Sedel som na strome, v korune zeleného lístia, a pozoroval Raikena ako si užíva tepla vody. Musel som sa zasmiať, nostalgia. Tu ma Raiken učil chodiť po vode, a práve dnes som chcel ísť učiť ja jeho. Nič viac som nepovedal, musel som. Kumo, Suna, Kiri, Iwa a nakoniec infiltrácia do Oto. Bolo toho veľa čo ma ešte čakalo, Kaori mi toho dala na plecia dosť, ale všetko som to robil pre zachovanie mieru.

pro **Raiken Namikaze** Thu 31 Jan - 22:31

Dopr...! Tak ma myklo, že pri prudkom pohybe oboch rúk som sa udrel, následne som sa prestal opierať a dvihol som aj hlavu. Rýchlo som sa obzrel, pričom som si chytil dlaňami udreté miesta na rukách, zároveň si všimnúc Naa. Sakra toto mi už nerob. Povzdychol som si, a trochu si vydýchol. Keby to bol zase ten úchyl...by ma asi trafilo. Našťastie to bol Nao. Pousmial som sa, zároveň nahodiac aj trochu zvedavý pohľad. Odchádzaš? Kam? Zvedavo som sa spýtal, a stále ponorený až po krk som sa presunul k okraju naspäť, aby som bol bližšie k Naovi. Cez tú paru som ho aj tak skoro nevidel, čiže to bolo takto lepšie.

pro **Daiki Ayme** Thu 31 Jan - 22:41

Chvíľkami som bojoval s pocitom, ktorý ma nútil rozrehotať sa na celé kolo, a pocitom, ktorý ma doslova skoro šľahol od smiechu na zem, keď som videl jeho márnu snahu zakryť si telo, pred očividným úchylom ktorého očakával namiesto mňa. Krátkym švihom som spojil ruky, ktoré boli zasvinené od krvi, a vlepil facku zemi s povolávacím jutsu na perách. Vo chvíli ako dym zmizol, ostal som tam stáť nie len ja, ale aj malá červená žabka, ktorá v rukách zvierala zvitok.
„Do všetkých dedín, počítajúc aj infiltráciu do Oto..“ To bolo trochu viac veľmi nebezpečné ale o tom som mu nehovoril radšej.
„Preto som tu, chcel by som aby si.. Aby si podpísal toto..“ V tom momente mu žaba hodila zvitok pred neho, presne na hranicu vody, otvorila ju a jemu padol zrak na mnoho podpisov, pričom jeden z nich patril Narutovi. Posledný patril mne.
„Zmluva so žabami..“ Dokončil som, oprel sa o neďaleký kmeň stromu a so širokým úsmevom som čakal.

pro **Raiken Namikaze** Thu 31 Jan - 23:01

Prekvapene som zamrkal očami, a len som sa díval. A nie len raz! Stalo sa tak aj po tom, čo mi hodil zvitok so zmluvami, ktorý bol už aj otvorený a ja som ho tak študoval očami. Behal som najmä po tých najvýznamnejších podpisoch, pri ktorých mi každým pohľadom mykli pery do úsmevu. Zároveň som tak zistil, o aký podpis sa to jedná... Napokon som ale zdvihol hlavu zas k Naovi, trošku som nerozumel tomu, prečo po mne žiadal práve toto. Éh, prekvapuješ ma svojimi požiadavkami viac a viac. Usúdil som potichu, pričom sa pohľad na zvitok a Naa začínal striedať. Nakoniec ale, prečo nie? Hrýzol som si do prsta, z ktorého vyšla hneď krv, a čoskoro sa na tom zvitku nachádzal už aj môj podpis. Po ňom následoval zasa ďalší pohľad na Naa. Prišla rada rozmýšľať aj nad tým, čo povedal ohľadom jeho odchodu. Oto z toho znela najhoršie.

pro **Daiki Ayme** Thu 31 Jan - 23:34

„Neviem, ale myslím že Naruta prezývali tiež Majster číslo jedna v prekvapovaní okolia.. Zdá sa že aspoň niečo som po ňom zdedil..“ Zaškeril som sa, pričom som sa odlepil od stromu, a natiahol ruku k podpísanému zvitku. Ten som späť vrátil žabe, ktorá bez slov zmizla v oblaku dymu.
„No to je asi všetko.. Vrátim sa čo najskôr, je toho veľa čo ti musím povedať a ešte viac čo sa musím spýtať..“ Dodal som, pričom som sa otočil. Pomaly som sa chystal na odchod, na moju asi najnebezpečnejšiu misiu akú som len plnil. A to som sa ešte nerozlúčil so Satsuki.

pro Yoshio Yamanaka Fri 1 Feb - 9:50

"Uhm... Nao?" Ozvalo se náhle před ním...
To se jen Yoshio Shunshinem dostal rychle před něj. Nebyl tak rychlý a nenápadný jako jouninové. Jen jeho čakra nebyla cítit díky tomu, že byl senzibil, i když si ani neuvědomoval, že ji někdy skrývá. Bylo to asi proto, že chtěl být sám...
"Teda omlouvám se... pane Nao...." Opravil se... Už zapomněl, že už to není ten NAo, kterého dříve znal... Teď už něco znamenal a narozdíl od něj dosáhl alespoň nějakého postavení a podle toho se také Yoshio musel chovat. Bylo neslušné jouninovi tykat...
"Já... doufá, že neotravuji, ale potřeboval jsem s vámi mluvit... než odejdete..." Tím se nechtěně přiznal, že něco z jejich rozhovoru zaslechl. Ale možná to tak i chtěl... To, co hctěl probrat však bylo důležité...

pro **Raiken Namikaze** Fri 1 Feb - 12:33

Iba som ho sledoval, a rozmýšľal som. Kedysi by som nečakal, že tak skoro ho budem vyprevádzať pohľadom pri odchode na nejakú ťažkú misiu. A teraz... Dávaj na seba pozor. Šepol som, zároveň tak aby to začul, načo sa tu ešte objavil aj Yoshio. Opäť som sa ľakol a tlkot srdca mi zase o niečo zrýchlil, teraz trochu menej než u Naa, ale aj tak to bolo dosť! Zdá sa, že sa sem ešte dotrepú ďalší a ďalší, až kým ma neprekvapia tak že dostanem infarkt! To mám asi za tie svoje vlastné objavovania sa za chrbtom Hokage, kedy o mne nikdy nevedela.
Len som si povzdychol, ešte som venoval tým dvom úsmev, hoc trochu rozladený, a vyparil som sa z bazéna preč, ku svojim veciam v šatni. O chvíľu som z nej už vyšiel oblečený, konečne aspoň trošku oddýchnutý, a zasa som už zmizol, tentoraz už úplne preč.
Presun

pro **Daiki Ayme** Fri 1 Feb - 12:41

Zničoho nič sa niekto za mnou objavil, a oslovil ma. Nečakal som to, ani moje srdce, preto len čo sa Yoshio ozval, vyskočil som na rovné nohy, a nechtiac sa prepadol do horúcej vody, od strachu, z ktorej Raiken už utiekol blb jeden. Chvíľu sa na hladine ukazovali bublinky, prestali, načo som vyletel mokrý z vody, s výkrikom:
„Horúúúúúúcéééééééé..“ S revom som prebehol cez polovicu práve umytého kamenného priestranstva, ktorý slúžil ako chodník, až sa mi nešťastne šmykla noha a ja som sa ocitol na chrbte..
„Yoshio..?“ Spýtal som sa vykoľajene, nevidel som ho rok, a tiež som bol šokovaný z jeho príchodu a hlavne to že my tykal.

pro Yoshio Yamanaka Fri 1 Feb - 12:58

Yoshio tak trochu zaskočeně hleděl na to, co se před ním událo...
Nečekal, že Naa vyleká a nečekal ani, že vyleká Raikena. U něj to bylo dosti zvláštní...
Ale stejně to, co se stalo jej donutilo se usmát. Nebo spíše zasmát... Stále stejný komediant jako vždy...
Nakonec k němu však pomalu přistoupil a chytil jej za ruku, aby jej mohl vytáhnout na nohy...
"Vy jste, ale trdlo, Nao-san. To jediné se u vás asi nezměnilo..." Zareagoval na to, co se stalo se zářivým úsměvem...
"Jsem rád, že si mě pořád pamatujete..." Mrkl na něj a znovu jej sjel pohledem...
Byl teď mnohem vyšší a vypadal i dospěleji.
Dříve Yoshio byl o něco větší, ale teď byl zase o něco menší...
Zatím co totiž on přestal růst, Nao se pěkně vytáhl a všeobecně dospěl... I když to byl ten stejný hyperaktivní trouba jako vždy (xD)
"Nechtěl jsem vás vylekat... gomen. Zapomínám na to, že se moje schopnosti ohledně klanu Yamanaka o něco více zvýšili... i když to stále není nic moc..." Neopomněl se Yoshio omluvit... Vážně jej nechtěl vylekat...

pro **Daiki Ayme** Fri 1 Feb - 13:10

„A my sme tu dvaja? Udrel si sa že vidíš dvojmo? Nie! Ty si opitý! A to ako si predstavuješ?! Mňa si ani nepozval! A to som tu už 2 dni!“ Bola moja prvá reakcia, len čo som sa vďaka jeho pomoci dostal späť na nohy. A hlavne som nechápal prečo mi vyká, keď sám vie aký som bol truľo. A v podstate.. Mi nikdy nevykal.. Čo ak.. Čo ak je to špeh?! A on sa za Yoshia len vydáva! Mňa nedostaneš tak ľahko! Nasadil som rýchly úsmev, začal som hrať jeho hru ale stále som bol pripravený zakročiť alebo ujsť.
„No áno áno, kto by sa nepamätal.. Ten Yoshio ktorý si prdol a mne dal čakru..“ Zaškeril som sa, lebo som si uvedomil že si to pamätá. Ale ako? Nie.. Mučili ho aby ho získali na svoju stranu? Alebo aby im dal informácie? Čo ak sa o mne už dozvedeli a idú po mne? Alebo.. Kde vlastne je Yoshio, možno ho držia. Budem musieť to z neho opatrne dostať.
„A odkiaľ si sa tu vzal, a čo vlastne potrebuješ?“ Spýtal som sa milo, to som nebol ja xD

pro Yoshio Yamanaka Fri 1 Feb - 13:25

Yoshio jen zakroutil hlavou....
A stále stejně ukecaný...
"Předpokládám, že je to kvůli tomu, že vám vikám že?" Usmál se jako obvykle Yoshio...
"Nao-san... potkali jsme se asi dvakrát a moc jsme o sobě zjistit nemohli. Jé zůstal na tom postu, na kterém jste mě poznal, ale na rozdíl od tebe, co jsem viděl, když si byl u Hokage, já se s vámi nemůžu už rovnat a vaše úroveň dosahuje úrovně jounina. A já vždy silnějším a zkušenějším shinobim vykal. Je to slušnost a tím jim prokazuji úctu a pokoru. Jalo teď vám..." Tím zakončil celé své vysvětlení...
Navíc mu poskytl i vysvětlení, protože ten jeho milý tón se mu nějak moc nezamlouval... Byl to Gennin, ale gennin s fotografickou pamětí, který přečetl snad vše, co šlo. Pamatoval si věci a byl dost inteligentní na to, aby rozeznal, že se něco děje. Jeho jediné plus... asi. Nic jiného si přiznat nedokázal...
"Rád vám řeknu důvod toho, že vás zdržuji i kde jsem se tu vzal. Ale chtěl bych s vámi probrat něco důvěrně a to se my zdá, že teď moc velká důvěra není..."
Na to pohlédl Yoshiovi zpříma do očí a ani na chvíli svým pohledem neuhnul a neměl to ani v plánu. Zkutečně s ním potřeboval probrat něco důležitého a takhle to nešlo...

pro **Daiki Ayme** Fri 1 Feb - 13:31

Celý jeho preslov som preniesol v duchu.. „Nani?!“. Takýto nechápavý výraz, ktorý predbehuje aj Jacka Sparrowa keď sa pozerá na matiku, som ešte nikdy nedal. Príliš veľa ťažkých slovíčok v jednej vete, jasné že som mu slova neporozumel. Ale hneď som sa prebral, a len pokyvoval hlavou ako zmyslov zbavený, aby mi veril že ho chápem. Bol to Yoshio, len on dokáže rozprávať tak že mu nikto nerozumie. Okamžite som sa znova zaškeril.
„Chápem.. No nemyslím že som Jounin. Hokáge si myslí že som stále idiot takžééé.. ma oslovuj Hokáge~sama..“ Znova som sa usmial, jasné že teraz dôvera prišla, môj sen, môj pohon vpred poviem len dôveryhodným. A až teraz som si uvedomil..
„Táákže som vyššiééé.. Hm.. 100 klikov! Okamžite!“ Na tvári mi hral úsmev a samozrejme to bol len žart, takže som poľavil a rukou naznačil aby pokračoval. V tom čo chcel.

pro Yoshio Yamanaka Fri 1 Feb - 13:49

Ach jo... asi my zase nerozumí...
Povzdychl si Yoshio, když viděl Naův výraz. Naštěstí však díky tomu asi dokázal pochopit, že to nejspíše bude on. Málokdy totiž dokázal pochopit to, co se mu Yo snažil říci. Ale on jinak ani mluvit neuměl...
"Uhm... no... to vyloučit nemůžu, ale nic na tom nemění, že jste teď na vyšší úrovni..." Ušklíbl se Yoshio...
To byla ale podpásovka! Asi zapomněl, že když Yoshio chtěl, uměl vrátit stejnou měrou... Bylo to oplacení za ty jeho kliky, i když nakonec polevil a ukázal mu, aby pokračoval...
"Dobře tedy..." Rozhodl se nakonec Yoshio začít s tím, kvůli čemu přišel...
"Ať jsem chtěl nebo ne, tak jsem si vyslechl většinu toho, co všichni u Hokage zmínili. Takže i vás a Hokage-sama... Což teď bych vám mohl vrátit to s pozváním, když jsi někdo ani neuvědomil, že tam je ještě někdo a naprosto jej ignoroval.. že?" Neodpustil si Yo další poznámku, ale raději pokračoval...
"Prostě, ale vím, o čem se mluvilo a teď také vím, že odjíždíte, proto..." Malá pomlka...
"Proto jsem vám chtěl nabídnout, že bych zatím mohl pohlídat našeho Jinchuurikiho..." Stále hleděl Naovi zpříma do očí...
"Vím... nejsem moc silný a ani jej ještě moc neznám, ale... jak jste sám řekl. Kdyby kolem něj byli samý ANBU a chovali se k němu nepatřičně nebo odtažitě, asi by to nebylo nejlepší a spíše by brzy utekl. Já bych mu zároveň mohl dělat společnost a možná... možná mu být oporou a přítelem...
Navíc... jsem senzibil... vycítím na dálku, jestli se k nám někdo blíží a jestli má nekalé úmysly. Zjistím podle čakry, kdo to je a jestli by znamenal pro nás problém.
Plus... dokázal bych skrýt jak moji tak i jeho čakru. Čakra devitiocasého je silná, ale je zapečetěná i s ním, takže není tak složité ji ukrýt...
Potom bych mohl včas upozornit na to, že se něco děje a zabránit tomu, aby se Jinchuuriki dostal do potíží... Vás, pana Raikena.
Pokud by jste byli ve vesnici, tak můžu telepaticky... Poku někde daleko, stačilo by k tomu využít zařízení, jež máme v místnosti, kde náš klan pracuje... Žádný jiný senzibil, pokud není s klanu Yamanaka toto nedokáže a i když o sobě pochybuji, klan Yamanaka je na toto zkutečně nejlepší....
Nebo by jste možná našel jiný způsob, ale... prostě... prostě bych chtěl pomoci a možná bych mohl být užitečný..." Zakončil nakonec vše, co chtěl říci...
Bylo vidět, že to myslí upřímně a zkutečně by rád pomohl. A byla také pravda, že v mnoha ohledech měl i pravdu...
K tomu to byl zdravotní ninja... dokázal různá zranění ošetřit, posílit shinobiho a díky tomu posílit i Jinchuurikiho, což také může znamenat potlačení čakra a neumožnění uvolnění čakry Kuramy. Jednoduše tady bylo více možností a Yoshio je chtěl nabídnout... Chtěl být alespoˇjednou užitečný...

pro **Daiki Ayme** Fri 1 Feb - 14:07

„Zatiaľ nie, no len si počkaj čo sa vrátim..“ Uškrnul som sa, niečo sa predsa len zmenilo. Trochu som dospel. Aj keď len trochu, vedel som byť vážny, ale to som sa musel fakt snažiť. A práve teraz nastala situácia, kedy to bolo treba.
„Tak ja som bojoval s Hokáge a jej ochrankou, fakt som nevnímal kto tam je a kto nie.. Ledva som spozoroval Kyuubiho, najviac starostí mi robil ten chlap ktorý mal tiež prírodnú čakru..“ Bránil som sa ako som len mohol, aj keď pravda, ignoroval som ho. Nechcel som, ale bolo nutné aby sa Kaori dostalo do uší to čo najskôr. Inak by prišlo zle nedobre. Vypočul som si jeho prosbu. Jeho ochotu a len sa pousmial. Pomalým ťahom som premiestnil moju ruku na jeho rameno, a dodal mu nádej. Úsmev.
„Bol by som rád. Ja sa vrátim a budem ho chrániť, tak ako ho bude chrániť celá Konoha. Nie je to Kyuubi, pamätaj že to je člen našej dediny. Naša rodina.. Prečo inak žijeme ak nie pre nich? Tak áno, za čias mojej neprítomnosti ťa menujem jeho ochrankou..“ Doložil som, pustil ho a otočil sa k odchodu. Než som ale zmizol v žabe, ktorú som si povolal, usmial som sa, no neotáčal, len zdvihol ruku.
„Ak chceš vedieť, si ešte viac dôležitý ako ja. Nikdy nebudeš nepotrebný.. Nikdy.. Ja ti verím, tak ma nesklam.. A ak budeš náhodou neďaleko Satsuki, tak ju pozdrav a postráž aj ju.. V mladosti si bol skvelým priateľom, aj keď som ťa videl len pár krát..“ Dokončil som svoju reč, postavil sa na svoju najbližšiu žabku a zmizol v oblaku dymu.

~presun~

pro Yoshio Yamanaka Fri 1 Feb - 14:41

Yoshio se jen zářivě usmál a přikývl...
"Hai... dobře..." Odpověděl zubivě a byl rád, že alespoň někdo mu věří nebo má v něj alespoň nějakou důvěru. Pro Yoshia to totiž bylo více důležité, než si kdo uměl představit...
"Díky Nao-san a pokud Satsuki potkám, tak ji budu od vás pozdravovat a dám na ni pozor. To se spolehněte!" Jen jak to však Yoshio dořekl, Nao byl už pryč. Zmizel jako pára nad hrncem...
"Ty taky.... Nao..." Šeptl ještě jen tak sám pro sebe, než se také pomalu vydal k odchodu. Měl toho dosti napřemýšlení, ale také i na práci...

-Přesun-

pro Sponsored content

Horké prameny

Horké prameny

Re: Horké prameny

Re: Horké prameny

Re: Horké prameny

Re: Horké prameny

Re: Horké prameny

Re: Horké prameny

Re: Horké prameny

Re: Horké prameny

Re: Horké prameny

Re: Horké prameny

Re: Horké prameny

Re: Horké prameny

Re: Horké prameny

Re: Horké prameny

Re: Horké prameny

Re: Horké prameny

Re: Horké prameny