Hracia Miestnosť

First topic message reminder :

V tejto miestnosti sa bude hrat hra Pravda alebo Odvaha v tejto miestnosti je povolené všetko (úplne)
nesúvisi to vôbec z textovou hrou takže môžete bit tu aj niekde v textovej hre

Se smíchem jsme s PiliKKou vlezly do místnosti. Rozlížely jsme se, ale krom jednoho člověka tu nikdo nebyl.
,,Umm?" podívala jsem se na PiliKKu. Obě jsme si šly sednout a vyčkávaly.

Hrací místnost,co je to za...podívám se upravím si svůj šat a vstoupím dovnitř...He..někdo tu už sedí... polknu "Dobrý večer" a zdekuju se do temného koutu,kde s úlevou usedám,šátrám a najdu knížku s názvem Konverzace ve třech snadných krocích a začtu se

Ja som sa ich zlakol že som vypasol cez okno von ale plášt sa my zachitil o klinec tak som vysel vo vzduchu.
"Hej Dievčatá pomôžete my prosím"

Pracně jsem zadržovala výbuch smíchu. Vstala jsem a přešla k oknu. Zkoušela jsem zatáhnout, ale..
,,Ksoo...N2jak..se to...zase-klo.." tahala jsem za látku. ,,Zatracenej plášť!" naběhla mi žíla na čele.
,,PiliKKo?!" zavolala jsem na svou kamarádku.

"aaaaaa aký krásny výhlad je tu."

Povzdechla jsem si a došla k nim. Prudce jsem trhla a plášť zavlál vzduchem. "V pohodě!" pokrčila jsme rameny xD.

Hitomi Yamada napsal:Pracně jsem zadržovala výbuch smíchu. Vstala jsem a přešla k oknu. Zkoušela jsem zatáhnout, ale..
,,Ksoo...N2jak..se to...zase-klo.." tahala jsem za látku. ,,Zatracenej plášť!" naběhla mi žíla na čele.
,,PiliKKo?!" zavolala jsem na svou kamarádku.

Zvednu oči od knížky a pozoruju snažení u okna,poškrábu se na hlavě a nakouknu do knížky "Nechcete s něčím pomoct?" křečovitě se usměju

přišel jsem opět sem "Hele zase ty dvě ?!?!" podíval jsem se na ně když jsem zapřemýšlel nad minulým setkáním právě zde

,,Díky, beruško." usmála jsem se na PiliKKu a pak se nahlad nad chlapce. ,,Jsi v pohodě?" naklonila jsem hlavu na stranu.

"Si vole"
dobehol som dverami s novým pláštom už na sebe
"Tento tu mám len pre prípad nudze"
Zasmial som sa

Stále v předklonu jsem pootočila hlavu na muže, který nám nabídl pomoc.
,,Děkujeme, už je to v pořádku." usmála jsem se na něj mile.
Poté jsem sotčila pohled ke dveřím a mále ´m se z toho posadila. ,,Sasuke?!" zamrkala jsem překvapeně.

"Ti lidi jsou divní!" šeptla jsem Himi do ucha.

"No co je...snad si tu můžu semtam zajít ?"

Zastavila jsem se u dveří. Nebylo mě vidět a poslouchala jsem dění ve vnitř.

,,Souhlasím." přikývla jsem. ,,Ale nově příchozí je dokonalý." vzdychla jsem.

Jako vždy a z rukávu mi vypadla rudá růže Nu což navrátím se k četbě do temného koutu.
Zapluju do stínu a předstírám četbu,ale po očku sleduji okolí....Třeba se něco co tady uvidím bude jednou hodit...i když asi ne...

,,Jasně." uculila jsem se. ,,Kdo říká, že nesmíš?" vyplázla jsem na něj jazyk.

posadil jsem se

Ked som zbadal Sasukeho som sa zasmial
Potom som sa pozrel na Hitomi
"Ja nie som chlapec mam 18 Rokov skoro 19"

Usmála jsem se. ,,Omlouvám se." zasmála jsem se. ,,Jsem Hitomi." podala jsem mu ruku.

"eeee U nás sa to robí inak"
podišiel som ku nej podal jej ruku dal som si trochu masky dole any to nevidel nikto a dal jej pusu raz na jedno lice a potom na druhé

"JA som NAwaki"

radši jsem otočil od nich pohled "tss...vtěrka" řekl jsem si pod nos

Tváře mi trochu zrůžověly, ale usmála jsem se. ,,Těší mě, Nawaki." a odcupitala jsem za PiliKKou.

"Nezdáš se!" vyplázla jsme na ni jazyk.

Sadol som si niekde kde som bol sam
"Jabudem začínat...Môžem?"