Yukiho byt

Miya

Nebyla by škoda odstranit tak krásnou připomínku vlastní blbosti? Povzdechla jsem si. Ani by mě nenapadlo, že to jde. Pomalu jsem se uklidňovala a uvolňovala pod Yukiho rukama.

Yuki

,,Ha ha ha ha." vyplazil jazyk Yuki lebo vedel, že ho nevidí.,, Ale nie faaaakt." prehovoril pokojne a pomaly rukami schádzal nižšie na jej chrbát kde ju postupne masíroval.,, Teoreticky by sa to dalo pod dozorom medicov. To by som aj ja zvládol nejakým pekným jedom ti spôsobiť také plošné zranenie a potom už len liečebným jutsu ti to zahoja kompletne bez jaziev." ponúkol jej.,, Samozrejme budeš v umelom spánku." pousmial sa.,, Ale len pokiaľ chceš." dodal.

Miya

Hmmm, užívala jsem si masáž, mě zase tak nevadí, navíc tím zaháním dotěrný chlapy, akorát na tebe to nepůsobí. Pousmála jsem se.

Yuki

,,Tak prečo by ma to malo odlákať keď mám až veľmi dobrú predstavu ako vyzerá ten zvyšok?" zasmial sa Yuki a neprestával pokračovať v masáži.,, Preto ma len tak ľahko niečo neodstraší." doplnil a aj on si užíval , že ju mohol masírovať, nakoniec to nebolo také zlé.

Miya

Na tebe je všechno krátký, zasmála jsem se. Masáž byla příjemná, že bych skoro i předla. Co plánuješ na dnešek Yuki sensei ? Zeptala jsem se se škodolibostí v hlase. Ikdyž zůstat takhle celý den, by bylo fajn.

Yuki

,,Všetko zasa nie." pousmial sa.,, Napríklad to pošahané tričko." pomyslel si.,, Taaaaak čo mám na pláne." zamyslel sa teda na chvíľu Yuki.,, Nemám šajnu." povzdychol si.,, Navrhni si tréning ty napríklad to bude menšia zmena." navrhol.

Miya

Já si můžu něco navrhnout jen těžko, ale určitě jsi půjdu zaběhat, to dělám každé ráno. Jo navrhni si sama, nechce se ti přemýšlet co? Zbytek dne nechám na tobě, ty si tu šéf.

Yuki

,,No tak to je veľmi pekné." pousmial sa Yuki nad tým názorom, že je tu šéf.,, Ale pokiaľ by bolo po mojom tak by som celý deň ležal a spal." pokrčil ramenami a spokojne sa zasmial.,, Preto pokiaľ niečo chceš musíš si to navrhnúť inak sa teda ďaleko nedostaneme." doplnil.

Miya

No taky mě můžeš celý dopoledne masírovat, zavrněla jsem spokojeně. Docela ti to jde. Co takhle trénink na taijutsu? Na to jsem docela levá. Navrhla jsem.

Yuki

,, Tak mne sa skôr pozdáva ten prvý nápad." prikývol Yuki.,, A čo sa týka toho druhého nápadu." nadýchol sa naraz zhlboka.,, Ak teda odoláš tejto masáži a postavíš sa tak nad tým nápadom s taijutsu porozmýšľam." pousmial sa.

Miya

Dobře tak za deset, patnáct minut, odolám a zvednu se. Zasmála jsem se. Možná za dvacet. Vůbec se mi nic nechtělo. Počkej nemáš ty nutit trénovat mě? Pousmála jsem se a vesele si ležela dál.

Yuki

,,Alebo za pol hodinu, hodinu, dve hodinky alebo tam nepôjdeme vôbec." zasmial sa potichu.,, Noooo ale tak zase sensei musí brať ohľad na študenta takže vzhľadom na to, že si ako genin nováčik musíme postupovať pomaličkým pokojným tempom. Nemusí všetko zobrať tak hŕŕŕŕ zo začiatku." odpovedal pokojne.

Miya

Hezky si omlouváš svoji lenost. Nechce se mi, ale jdeme trénovat. Slez ze mě, ať se můžu zvednout.

Yuki

,,Tak na to môžeš rovno zabudnúť." pousmial sa Yuki potichu.,, Mne sa tu sedí až príliš dobre, som si dokonca až zvykol na to." doplnil okamžite.,, Len si urob pohodlie a užívaj si, mne sa trénovať teda nechce." podpichol ju trochu.

Miya

Mě taky ne, ale jsem oproti ostatním, co vyrůstali v Suně v nevýhodě. Jsem pomalá a nic neumím, povzdechla jsem si. Tak koukej slézt dolůůůů, hodila jsem sebou, abych ho shodila.

Yuki

,,ALe no tak to teda nie je až také zlé. V orovnaní s ostatnými si na celkom slušnej úrovni." pousmial sa a nenechal sa striasť z nej.,, Ale upokoj sa, ešte máme trochu času tak si užívaj radšej a netráp sa tréningom." snažil sa ju upokojiť Yuki.

Miya

Co ty můžeš vědět, na jaké já jsem úrovni. A co že se ti chce teď masírovat? Jsi líný jít trénovat, přiznej se. Pootočila jsem k němu hlavu a vyplázla jazyk.

Yuki

,,Som sensei musím to vedieť lepšie ako ty prcku." zasmial sa Yuki a keď pootočila hlavou tak ju jemnučko štipol do líca.,, Ale čoby lenivý ale masírovať takú krásu je zážitok na celý život. A keď raz umriem aspoň umriem s úsmevom na tvári." uškrnul sa.

Miya

Zvážněla jsem, neposmívej se mi, prosím. Ikdyž to šlo v leže těžko, vlezla jsem si zpátky do trička.

Yuki

Yuki sa len zohol k jej tvári.,, Ja sa neposmievam, to mal byť kompliment." zašepkal potichu.,, To, že si si v živote zažila svoje. A prežila niečo hrôzostrašné neznamená, že nie si pekná a očarujúca jasné?" pousmial sa Yuki nakoniec aby trochu odľahčil situáciu.

Miya

Já ti vůbec nerozumím, usmála jsem se, pustíš mě už, prosím? Vůbec jsem nechápala, proč má na mě takový vliv.

Yuki

,,Raz pochpíš." zašepkal potichu a po chvíľke z nej zliezol a posadil sa do kresla.,, Luxuuuuus." povzdychol si a pokojne si sedel.,, A teraz ako čo?" spýtal sa zo zvedavosti.

Miya

Přišla jsem k Yukimu, naklonila se k němu. Málem bych zapomněla, děkuji za kompliment. Byla jsem z něj totálně vykolejená, vůbec jsem nerozuměla, svým reakcím na něho, ani tomu co jsem se chystala udělat, jenom jsem věděla, že si nemůžu pomoct a chci to udělat. Jak jsem byla k němu nakloněná, tak jsem ho jemně políbila na rty.

Yuki

,,Bolo mi radosťou." usmial sa a v tom len tak odrazu ho pobozkala. Yuki nevedel čo urobiť a tak jej bozk príjemne opätoval ale hneď na to sa opatrne a pomaly trochu odtiahol. Chcel niečo povedať ale radšej nehovoril nič. Ešte by niečo pokazil.

Miya

Promiň nemohla jsem si pomoct, zčervenala jsem, vůbec to nechápu, co je na tobě tak přitažlivého, zašeptala jsem. Pak jsem se plácla přes pusu. Zase dělám něco co nemám, povzdychla jsem si. Nevěděla jsem co říct, nebo udělat, ale chtěla jsem se přitulit k Yukimu.