Podzemí temné síně

Podzemní síně jsou hned pod hlavní budouvou a jsou plné tajných dokumentů... přesněji jsou to nejstřeženější místa Iwy a Anbu tu mají dokonce své pokoje... popravdě anbu nemají moc prostoru odejít z těchto střežených prostor...

Celý čas som následoval Anbu z Iwagakure no sato až sem. Moc som sa neobzeral, skôr som si snažil zapamätať kade ideme páč to tu bolo, celkom veľké. Očami som nakoniec aj tak blúdil po tmavých kútoch týchto chodieb a siení, bol som celkom zvedavý kam ma vlastne vedú aj keď, som to viac menej tušil.

Ogu přivedli do malé místnosti a kolem něho se seskupili Anbu a ti začali provádět různá genjutsu a vmímání mozkových vln a podobě a začali si hrát s Ogou a snažili se ho donutit říct něco o Iwě,což bylo pomalu těžší a těžší...

Zaviedli ma do nejakej miestnosti, chvíľu som tu stál no následne sa okolo mňa zoskupilo niekoľko Anbu. Pocítil som ich nápor no, vlastne to bolo celkom impozantné, ešte nikdy som nečelil genjutsu od toľkých ľudí naraz. Chceli po mne jednu vec, zrovna tú jednu vec ktorú som im nemienil za nič na svete vyzradiť. Najprv som spravil krok dozadu no.. následne som sa vrátil do trocha uvoľnenej polohy.. aj cez všetky genjutsu, halucinácie, vidiny či pocit bolesti som vydýchol a s tým výdychom som zo seba zhodil v podstate.. úplne všetko. Ďalej som už ústa neotvoril ani pri dýchaní, proste som ich nechal.. nech sa hrajú.. nebolo to príjemné no nebolo to nič čo by som nemohol vydržať.

Poté všichni odešli a přišel velitel anbu a řekl: "Buď pozdraven..."

Chvíľu som sa na Anbu velitela pozeral, po jeho "pozdrave" som si čupol na ľavé koleno a sklonil som sa pred ním. Pane... odpovedal som namiesto pozdravu no.. dúfal som že to robím dobre, kto vie aké mala Iwagakure požiadavky v správaní k vyššie postavenému Anbu než ste vy.. teda ja som ním ešte nebol ale aj tak.

"Tvoje počínaní na poslední misi mě uchvátilo... " řekl velitel... "Na to že si nebyl proškolen anbu víckvikem si ji zvládl výborně..."

Robil som len to, čo som uznal v danej chvíli za najvhodnejšie. Odpovedal som tichším hlasom pri čom som mal pohľad stále upretý do zeme, teda skôr k jeho nohám. Rozmýšľal som čo asi bude ďalej, nejaká skúška? možno.. ak nebola skúška tie genjutsu.. na to to však bolo až príliš ľahké.. prebehlo mi hlavou a len som v tichosti čakal.

"Takže přijímáš nabídku vejít do služeb Anbu..?." zeptal se

Po jeho otázke som, sa na chvíľku zamyslel. Vlastne som rozmýšľal že začnú byť tie moje výlety na cvičisko spojnectva Iwa-suna-kiri tabu, po tom čo do Anbu vstúpim, že už v podstate skončili tieto malé výlety za Hikari no.. aj tak som prikývol. Moje rozhodovanie netrvalo dlho, maximálne pár sekúnd. Hai.. dodal som k svojmu prikývnutiu.

"Dobrá... tu máš klíč od svého nového pokoje... pak až se ubytuješ tak tě odvedou do síně masek a jednu ti vyberou... poté půjdeš na zapečetění a pak se přidáš k ostatním..." řekl hodil Ogovi klíč... vyšel ven a nechal vstoupit jednoho anbu dovnitř,který však na sobě masku neměl...

Zachytil som kľúč ktorý mi hodil a len som sa postavil. Následne tam vošiel nejaký anbu ktorý nemal masku. /gomen keď to troška uhm xD/ S jeho doprovodom som nakoniec našiel svoju izbu, otvoril som ju a poobzeral som sa naokolo, vlastne som hneď z izby odišiel, stačilo mi ju len vidieť a vedieť kde sa nachádza. Kľúčik som si schoval do vrecka a kývol som na toho Anbu na znak, že som pripravený na zapečatenie a následne na masku.

Pak odvedl do místosti s maskami a odvedl Ogu přímo k jednomu řezbáři(či kdo ty masky vyrábí:-) ) ten začal měřit ogův obličej ševcovským metrem

Keď ma začal merať tak som nehol ani brvou, len som tam stál a čumel do blba. Načo mi meria tvár?.. mám štrnásť.. o rok budem aj tak vyšší a budem potrebovať novú..eh.. prebehla mi hlavou trocha neistá myšlienka.

On jenom zamručel,něco si zapsal... a pak jen ukázal nějaký posunek rukou a Anbu vzal Ogu dál... cestou jen řekl: "To se budeš muset naučit... " ... pomalu přišel k jedné větši místosti,ale dovnitř nešel,jen otevřel dveře...

Hai.. to je mi jasné.. odpovedal som no nie nejakým nepríjemným tónom, skôr takým úplne normálnym. Vlastne som to skôr šepol. Následoval som toho Anbu až k nejakým dverám ktoré otvoril. Spýtavo som sa na neho pozrel no keď nešiel ďalej tak som vstúpil iba ja.

uvnitř bylo malý koloseum... a uprostřed malé kruhové pódium,ktéré bylo celé zelené... okolo byly čtyři Anbu v černo-rudém obleku...
Jeden přišel k němu vzal ogu za rameno a dovedl ho doprostřed....

Pohľadom som kĺzal po bokoch kolosea. Vedel som čo to je alebo aspoň k čomu by to malo slúžiť. Prezrel som si aj ostatných Anbu a .. no bol som zvedavý čo na mňa vypustia.. skôr som si myslel že na mňa niečo pošlú, že ma budú chcieť vidieť bojovať s niečím alebo niekým naživo. Pochyboval som že sa uspokoja iba s jednou podarenou misiou.

Anbu vyskočil na místa okolo kolosea... rozložili před sebe svitky a začali skládat pečetě...
Ze svitků se pomalu odlepili slova a pluly jakoby vzduchem k Ogovi... jakmile se ho dotkli,tak zazářili červeně a jakoby vpluli do Ogova těla... Ogu to paralizovalo... a teprve když prošlo do něj poslední slovo,tak se na celém jeho těle objevili pečetě...
Pak před Ogu přišela pomalu jedena z Anbu sundala si masku a řekla: "Teď cokoli se naučíš od nás,nebudeš moci předat dál... a jakoukoli informaci budeš moci ve svích pečetětích schovat... teď jen nahromaď čakru... do inkoustu a měli by zmizet... Pak je zase aktivuješ pomocí pečetí hada,draka a tygra... " (prostě to celé vysvětlila,jak v sobě uchovat informace pomocí pečetí,a že se jich zbavíš jen pomocívelitele pečetícího týmu Anbu,velitele Anbu nebo Tsuchikageho(jo to jsem vlastně já :-))...) pak nakonec řekla: "KAI" a už se Oga mohl hýbat...

Pozeral som sa na nich a čakal som.. no.. netušil som čo robia.. ako sa ku mne začali blížiť slová a znaky tak mi po chrbte prebehli zimomriavky.. neuhýbal som sa a po prvom dotyku som vlastne ani nemohol. Sledoval som ako sa do mňa tie slova vkladajú a nakoniec, ako sa mi zobrazili na pokožke. Vypočul som si Anbu ktorá si predo mnou zložila masku a keď uvoľnila paralýzu tak som len prikývol. Rozumiem.. zamumlal som pri čom som začal hýbať prstami.. nebolo zrovna najrpíjemnejšie byť paralizovaný.. čo i len tú najmenšiu chvíľku... proste sa mi nepáčilo nejaké obmedzovanie pohybu.. bol som rád že je to preč.

Pak ogu vzali do jiné místnosti... přesněji do nějaké školící místnosti... a tam ho začali učit začkám které může používat jako dorozumívací prostředek...

Bolo to cekom.. rýchle a náročné.. teda aspoň mi to tak prišlo. Očividne po mne chceli aby som sa to všetko naučil ešte kým pôjdem spať no.. okej však prečo ne.. Trvalo mi to celkom dosť páč tých značiek nebolo zrovna najmenej. O nejaký čas, sám som nevedel aký, sa mi však zdalo že im celkom chápem, teda naozaj ich stačilo skôr pochopiť, potom sa učili už omnoho ľahšie. Nakoniec som ich predsa len zvládol, vlastne ma pri tom učení prešla únava aj tak.. sám som nevedel prečo, bol som však rád že som aspoň toto zvládol.

/Už je unaven.... tak to rozjedem :-D/
Ten co učil ogu zrovna chtěl něco říct když najednou Oga ucítil,že se jedný Anbu poblíž něho rozproudila krev a v tu ránu odhodila plášť a...

Myslel som si že to nikdy neskončí keď som pocítil zmenu v obehu krvi kunoichi za mnou.. Vlastne sa jej doslova rozprúdilo čo mohlo znamenať len jedno. Kým rozopla plášť tak som sa stihol postaviť a spraviť krok vpred, vlastne som sa celkovo posunul dopredu no nechal som sa zasiahnúť, vlastne som si nechal preťať pokožku na mojom chrbte, ešte kým stihla stiahnuť katanu sa mi z vytekajúcej krvi v momente sformovala ďalšia končatina ktorá pripomínala ruku, pokúsila sa danú Anbu schytiť pod krk zatiaľ čo ja som s jednou rukou chytil kunai a hodil som jej ho po ruke v ktorej držala katanu. Ruka z krvi sa v podstate mohla akokoľvek naťahovať a tak v pohyblivosti nebol problém, ak sa jej podarilo anbu chytiť pod krkom tak ju začala škrtiť dosť na to, aby Anbu nebola schopná pohybu.. teda dúfal som že jej čo najskôr odíde kyslík, čím viac sa metala tým viac by malo byť škrtenie účinnejšie páč by rýchlejšie spotrebovala kyslík v krvi.

Anbu se usmála...vytáhla si kratší katanu.... rukou udělal deset rychlých a nepostřehnutelných pohybů a absotlutně rosekala krvavou ruku... pak odskočila...
Pak se jí z hrdla začala odlupovat kůže,která po dopadu na zem se rozdrobila na prach...
Ona pak zatáhla malou katanu a řekla: "Až mi vyčistíš katanu,tak mi ji přines..." pak normálně odešla dveřma,které byly přímo za ní...