First topic message reminder :

"tak si to měl říct hned, že v tom je ještě něco jiného co mi říct nechceš:" pustila jsem ho
"Pokud to není nějak nezbezpečné pro vesnici nebo pro mě nech si to." řekla jsem a šla si sednout do křesla a založila jsem si posouzení o misi

"naruto ty se opravdu nezdáš." usmála jsem se a napila jsem se

"Ale to zasa nehovor .... veď som aj tak nič také nespravil ani nepovedal k tomu niečo také som mal skôr povedať tebe konečne si si aspoň vybrala s pomedzi tých veľa napadníkou ."
Nachvíľu som sa zamyslel a potom som ešte povedal .
"Dúfam že nebude dlho trvať a niečo s tým ty spravíš ."

"nepatří mezi mé nápadníky." řekla jsem "Láska je to poslední na co mám teď čas." dala jsem si nohu pžes nohu a dopila čaj

"Tak to nevadí a podľa mňa by to bola pre teba príjemná zmena ... "
Tiež som dopíjal čaj .
"Priveľa sa ženieš, a nemáš potom pomaly na seba čas veď teba to raz dovedie naozaj zle ak nepočúvneš ."
Troška som možno rýpal ale určite nie zas moc tak aby to snáď nevadilo .

"Naruto jsi jako všichni ostatní.....ono se to řekne udělat si volno....jenže jakmile odejdu...stane se nějaký problém. Vždycky to tak bylo. I teď plánuju na 4 dny odejít rinegan trénovat do skal a tuším, že se něco stane."

"Tak ti tu mám na to dať teda pozor ?"
Opýtal som sa jej .
"Aj keď to by si tu mala asi ešte viac zmätku než normálne určite takže to dobrý nápad nieje hmm a koho že tu máš teda zástupcu ?"

Toshio Toppu

Toshio po tých hodinách státia doslova na chvíľu v stoji zadriemal. Keď si všimol, že Reina je preč tak si spomenul na včerajšok a na list od Yatsuho.,, Že ja som sem lozil." povzdychol si a otvoril si okno.,, Oknom vchádzaš a oknom aj vychádzaš." zasmial sa a zdrhol oknom preč.

"zástupce tu mám, ale ..kde je mu teď konec netuším on se jen fláká místo toho aby mi pomohl. Však oni se čtyři dny beze mě obejdou." usmála jsem se na něj

"No tak vidíš ... hmm a čo máš v pláne potom ?"
Opýtal som sa zo záujmom .

"potom bych tě chtěla o něco poprosit Naruto....."podívala jsem se na něj vážně
"Nedaleko KOnohy se prý našlo tělo mého manžela, ANBU jednotky ho budou mít asi u sebe. Potřeovala bych od tebe vyžádat povolení vstoupit do Konohu a převzít si tělo manžela a pochovat ho v Diamantových skalách. Klidně to podstoupím pod tvým dohledem, jen se mi nelíbí, že Sho je ve vesnici, kterou neměl rád."

"od té doby co mě na jeho smrt nalákal Itachi a unesl mě pod vlivem genjutsu do Konohy, je tak měsíc a půl zpět."

"bylo vůbec nic si nepamatuju od našeho střetnutí....vím že jsem se pak probrala v ukrutné bolesti přímo během operace předání rineganu. Od Kagamiho jsem se dozvěděla, že si pro mě došli obyvatelé vesnic. Přímo do Konohy včetně Kagamiho. Tomu jsem nemohla uvěřit.Ale potěšilo mě to. Myslela jsem že mě spíš nemají rádi."

"Ano pokud v to věří dodává to větší sílu. NIkdy jsem tohle kouzlo nepoznala....snad se Shoem." odvětila jsem a zase se posadila do křesla

"Hmm je to naozaj mocná sila veľa krát som ju ja využil vlastne som tak skoro bojoval zasa vždy ... "
Povedal som a ešte dodal .
"Kto vie možno tak raz budeš bojoať zasa .. "

"Možná." usmála jsem se "Naruto nechci tě vyhánět, ale potřebovala bych odejít do skal." pousmála jsem se omluvně

"Umm dobre neboj pôjdem .. "
Odližím prázdny šálok a postavím sa .
"Tak maj sa teda dobre ja idem skúsiť nájsť a povedať to čo treba dobre ?"
Prešiel som k dverám .
"Tak maj sa pekne !"
(presun)

"ty taky." usmála jsem se šla jsem do své ložnice sbalila si věci na čtyři dny spacifikovala jsem Daga a odletěla pryč pro všechn yjsem nechala vzkaz

Jsem na 4 dny na tréninku, nezbořte mi vesnici a chovejte se slušně
Otokage

Prišiel som pred budovu a pozrel som na Arisu. A odkiaľ vlastne si? Spýtal som sa a šiel som ďalej do budovy. Dúfam, že sa v tej obrovskej budove nestratíme. Je to tam vážne ako bludisko. Povedal som a chytil som si tričko a začal som si ho žmýkať, pretože bolo celé premočené.

Rozhodla jsem se říct místo kde jsem naposled byla.
"z Tanzaku-gai"
"Tady už si to snad pamatuju dobře..."
Usmála jsem se a zamířila do jižní části rezidence.
(Přesun)

Vzdychol som si a vošiel som do rezidencie. Chvíľu som tam blúdil až som sa dostal pri kanceláriu Reiny. Uvidel som tam lístok a vzdychol som si. Sakra... nie je tu. Štyri dni? To ma aj šľak trafí. Povedal som a pozrel som sa cez okno na chodbe von. Konečne prestalo pršať. Vytiahol som cigaretu a zapálil som si. Cez okno som vyskočil von a kráčal som po ulici preč.
(presun)

"Čtyři dny?" pozvedla jsem obočí a povzdechla.
Nakonec jsem se jen posadila před dveře kanceláře.
Jedla jsem, svačinu mám... A volno také.
Přivřela jsem oči. Možná se zdálo, že spím, ale jen jsem přemýšlela.
Nehodlala jsem usnout před kanceláří v rezidenci Otokage.
Jakmile ale dorazil jiný člověk, zmizela jsem odtamtud.

Divil jsem se, ale než jsem přišel k Rezidenci tak jsem byl už zase suchej, no bylo to lepší.
Pišel jsem před dveře kanceláře, ale tam vidím holku co vypadá že spí, opravdu potichu jsem si ssedl ke zdi, sice naproti ní, ale co.
Upravil jse si vlasy, dokud byli ještě trochu mokrý, pak už bych se s nima nedomluvil, předtím jse je měl v očích, teď už mi však jeden pramínek částečně, zakrýval levé oko.
Fialové levé oko, špičaté uši byli jasně vidět, teď už jako vůdce klanu jsem si je nesměl skrývat, i když bych to nejradši udělal.
černé vlasy, s některými modrými pramínky, nevypadali jako melír, ale jako pravé vlasy a taky to byli, žádné barvení, nic takovýho.
Už by mohla být zpátky...
Seděl jsem tam a občas jsem se podíval po té holce, můj výraz byl chladný, ale oči ne, ty říkali opak, jasné fialové oči říkali že nejsem chladný jak já chci být. Tohle oči říkali jen u mála...ona je te´d 3. u nikoho jinýho, u všech chladné oči, stejně jako výraz.