Hlavní Brána

First topic message reminder :

"Ne díky. Dnes už ne. Stav se pak za mnou do kabinetu..mám pro tebe menší misi na zítra," usmál jsem se a pomalu vykročil k nemocnici společně s Kotokem.

Objevil jsem se u brány v Anbu převlečení a pokračoval směr Suna.(přesun)

prešiel tadialto a smeroval k jazeru

prešiel tadialto (presun)

Prošel jsem bránou a směřoval dále do Konohy.(přesun)

Mírně znuděn jsem se docoural k bráně....chvíli pozoruji strážné...ale to mě po chvilce přestane bavit...rozhlédnu se..
Vyskočím na střech nejbližšího domu,kecnu si na zadek....chvíli šmátrám v tašce která mi ještě před chvílí visela na rameni...
Vytáhnu brambůrky,opřu se lokty o střechu...láduji se brambůrky a pozoruji oblohu.

Po dlouhé cestě jsem stála opět před bránou mé vesnice. Zvedla jsem ruce nad hlavu a se spokojeným zamručením jsem se protáhla.
A jsem tu!
To budou mít radost...
Tentokrát jsem neměla náladu hádat se se svým druhým já a šla jsem do vesnice. Když jsem procházela okolo stráží usmála jsem se na ně, zvedla ruku a udělala gesto peace. Pak jsem si je zastrčila do kapes a vykračovala jsem si to pryč.
(Přesun)

Doběhl jsem k velké bráně a zhluboka se nadechl.Je to moc brzo..Vydechl jsem zklamaně a doskákal na jeden travnatý kopec,poblíž brány,ze kterého bylo vidět prakticky do všech koutů vesnice.Takže..Mám nebo nemám?Olízl jsem si krev z krvácejícího rtu a otřel si červenou ránu na čele,počemž jsem vytáhl minci a hodil s ní do vzduchu...

Proč vůbec jdeme do tý barabizny?
Hele!! ta barabizna byla ještě před několika lety hlavní sídlo klanu tak si to nech! jdu si tam pro věci...
Zastavila jsem se u brány a udělala na stráže stejné gesto jako když jsem se vracela. Zazubila jsem se a zvedla jsem ruce k nebi jako když bych ho chtěla obejmout a stoupla si na špičky čímž jsem se protáhla.

Zakroužil jsem pohledem směrem k bráně a onu minci stiskl.Takže..Kde bych tě mohl najít sestřenko?Uculil jsem se sarkasticky a seskočil z kopečku,dokud jsem nedopadl asi deset metrů od brány.Naroval jsem se a pustil minci na zem,počemž jsem pomalým krokem vyrazil,přesně naproti Koroki.Tak jo..Ignorace je úniková cesta z vesnice.Neměnil jsem výraz,vlastně jsem ani nezvedl pohled jen jsem popošel o kousek do strany,abych se s ní nesrazil a trochu přidal do kroku.

Koukala jsem se do nebe a potom uslyšela kroky. Natočila jsem hlavu a uviděla ho.
Hele! Hele!! zabijem ho
Počkej...
Zamračila jsem se a nadzvedla obočí, objevila jsem se metr před ním a naklonila hlavu mírně na stranu.
"Kampak?"

Když jsem uslyšel známý hlas,tak jsem zastavil a sledoval stále jen své nohy.''Pryč z vesnice..''Pozvedl jsem hlavu,abych jí viděl do očí a stále neměnil svůj výraz,aby na mě nic nepoznala.Po chvilce odmlky jsem pohl rty.''Potkala jsi daichiho?''

"Ale ale... a povolení...máš?"
Nějak se mi to celý nelíbilo. Mezi obočím se mi udělala malá vráska z naštvání.
Vidíš to?...
Možná...nedělej ukvapený závěry
"Daichiho? ne"

''Myslíš že potřebuji povolení?''Usmál jsem se a podíval se na stráže.''Nejsem jen tek obyčejný genin..Tihle mě nezastaví'',vydechl jsem a udělal krok do strany.''Rád jsem tě poznal..Sbohem''

Udělala jsem to samé a znova stála před ním.
"Takže utíkáš...?"
Nadzvedla jsem obočí a koukala se mu do očí.
"Ještě se můžeš otočit a jít zpět..."

''Hmm..A co mě tady čeká?Polomrtvý kluk,který se mě snaží vyprovokovat,nebo holka,která mě chce zabít?Nebo lidi,kteří na mě koukají skrz prsty,jelikož je má sestřenka vůdce akatsuki?''Uchehtl jsem se a odvrátil zrak.''Jsem prokletej..Jako celý klan,myslím že to nemůžu zvrátit i kdybych chtěl.''Znovu jsem si skousl ret a cítil další pramínek krve.

"Oprava...já tě zabít nechci, pokud ovšem nemyslíš někoho jiného..."
Koukala jsem se na něj a lehce se mračila.
"Takže prostě utečeš než aby jsi se tomu postavil?...necháš je vyhrát...?"
Promnula jsem si zátylek a povzdechla si.
"prokletý je tady skoro každý...otoč se a vrať se do vesnice než uděláš nějakou blbost."

''Než abych se tomu postavil...Postavit se tomu?Nedávno jsem to zkusil a skončilo to rozbitým stolem v hotelu a rozbitým čelem'',usmál jsem se a porozhlédl se kolem.

"To jsem nebyla já..teda jo..ale.."
Teď jsem se do toho zamotala a zakroutila hlavou.
"Tak to zkus ještě jednou...prosím"
Skoro jsem ho propalovala pohledem jak jsem se na něj koukala aby se náhodou nepohnul.

''No..V hotelu jsem měl pro tebe takovej dárek na rozloučenou...Asi tam je dal jsem ho Daichimu,jenže pochybuju že ho vůbec vzal do ruky,natož aby ti ho dal.''Vydechl jsem a zkusil změnit na jiné téma.''Když jsi to nebyla ty..Kdo to byl?''Dořekl jsem polohlasně a pousmál se.

"Dárek..?"
Zatvářila jsem se překvapeně a pak si povzdechla.
"Bylo to pro změnu moje prokletí...proto ti říkám že nás prokletých je tu víc"
KOMU říkáš prokletí?!

''Prokletí?Nějaká nemoc...Nebo snad?Aha...''Sklopil jsem hlavu a zamyslel se.''A to mě tvá druhá osobnost nemůže mít ráda..?''Vypadlo ze mě po chvilce a nevině jsem se pousmál,počemž jsem si trochu oddechl.Takže to necháme na jindy..''Tak..Půjdeš se mnou do hotelu?''Nejistě jsem se usmál a udělal krok dozadu.

Pokrčila jsem rameny.
"ona je tak trochu...jak to říct...nejlepší bude když řeknu že je zlá"
Koukla jsem se ven na les za bránou a povzdechla si.
Tak si tam zajdu jindy
Hele...jak jako zlá?! abys věděla jsem až moc hodná!!
Prošla jsem kolem něj a mířila pryč.
"Tak jdem.."
(Přesun)

otočil jsem se zády k bráně a pomalým krokem vyšel za ní.(přesun)

Objevil jsem se na stejném místě jako minule.Sedl jsem si na onen kopec a porozhlédl se kolem.Přemýšlel jsem jestli odejít či ne,ale nedošel jsem k žádnému pevnému závěru.Rukou jsem zajel do pláště a vytáhl příčnou fléknu kterou jsem lehce přiložil k ústům.Začal jsem na ní potišeji hrát nejdepresivnější píseň kterou jsem uměl a přelétával pohledem mezi vesnicí a hranicemi.

Po dohrání jsem pevně stiskl flétnu a postavil se.Chvilku jsem přemýšlel s hlavou sklopenou a pak šel k hlavní bráně.Zastavil jsem se kousek od ní a jen zakroutil hlavou,počemž jsem mávl na stráže a pomalým krokem se vrátil zpět do vesnice.(přesun).