Brána Sunagakure no Sato

"Nuže rád bych ukázal ne jenom Kazekagemu,ale i jiným Kagům že podle mne nejsou žádnou autoritou jsou to jenom loutky využívané přez další loutky."Hluboce jsem se nadechl a pokračoval dál."Za to pěšáci ti si zaslouží potlesk na nich se podle mě vystavěl svět shinobi."Pak jsem na chvíli udělal pauzu a pokračoval."Kazekage mě považuje za hlupáka,ale já hodlám to vše napravit a ukázat ji pravý opak,že je jenom loutka využívaná někým dalším."

Zajímavá teorie pousmál jsem se a otočil se na osobu. Měl jsem pocit jako bych jí někdy už viděl, ale nejspíš to byl blaf " Jo to jméno mi něco říká.

"Ach, to som rád. A neviete, kde teraz je? Som jeho starý priateľ. Určite ma rád uvidí." Falošne som sa usmial. Teraz som sa pozrel aj na druhého shinobi, stojaceho pri mne.

Ne netuším kde je.

Trochu jsem si ho prohlédl,ale neznal jsem ho."No znám ho,ale poslední dobu jsem ho neviděl."

"Ďakujem, za váš čas." Mierne som sa uklonil. Do dediny sa mi skutočne nechce ísť. A asi ma tam ani nepustia. Pokrútil som hlavou kráčajúc preč od dediny. Naposledy som sa otočil a sharinganom prešiel po všetkých pri bráne. Túto dedinu nenávidím asi najviac zo všetkých.

Pousmál jsem se a viděl Jaye." Tak půjdeme ne? " (Všichni přesun)

(presun)

( Mužu se zeptat přesun kam? Ale asi tu zítra nebudu ,takže kdybych nebyl online tak pls to respektujte ,ale nevim do kdy )

(kiri brána )

V pořádku jsme došli za brány vesnice " Tak dobře naše první mise je splněna " Na všechny jsem se mile pousmál " Co takhle to někdy oslavit? Třeba bych vás mohl pozvat na večeři. Co vy na to?

Ach s ním to budu mít těžký" Řekl jsem si pro sebe.

(Presun Hora)

Přiběhla jsem k bráně a rozhlídla se jestli tu není něco nového. Nebylo... a tak jsem se přestala ohlížet a rozhodla se vyhledat Shira a promluvit si s ním. Sensei chtěl oslavit naši první společnou misi... trochu jsem váhala...nakonec bych asi šla stejně mi už začalo kručet v bříšku cestou. Čekala jsem na Kaliona co odpoví. S Yuusukem jsme se na Kaliona podívali takovým... lehce prosebným pohledem...ale nakonec jsme odvrátili zrak a navrhovali jsme způsoby jak s Shirem začít mluvit.

Dobře, ale prvně skočím pro jayi bez něj to nemá smysl" Lehce jsem se pousmál a šel za ním.

"Rozumím..." zasalutuji. Shiro snad počká...nebo ne?... To se uvidí..nechala jsem to být a začala se zabývat něčím jiným...

Sonozaki Ayu

Během několika okamžiků jsme se přemístili s Akiem před bránu Sunagakure. Ach, tak jsem zase doma. Usmála jsem se a pořádně jsem se nadechla vzduchu, který byl pro Sunu tak typický.
"Nikdy jsem v poušti nebyl...máte tu dost teplo." Ozval se najednou Akio. "Žiju tu od narození, tak mi to ani nepřijde. Chceš si prohlédnout vesnici?" Zeptala jsem se s úsměvem. Třímetrovej gryf nebude vůůůbec vzbuzovat pozornost. Namlouvala jsme si najivně a musela jsem se při té představě začít smát.
"Dobře, ale slez dolů." Odpověděl mi. Nejdřív jsem nechápala, proč, ale i tak jsem poslušně slezla...i když nerada. Kolem něj se vytvořil obláček dýmu a jakmile kouř zmizel, stál předemnou Akio v kapesní verzi. Velikostně by se dal přirovnat k obyčejné domácí kočce. Vyskočil mi na rameno a společně jsme zamířili do vesnice. Při průchodu branou jsem jen kývla na stráže a šla jsem dál.
(přesun)

S Yuusukem jsme se tak trochu nudili a tak jsme si použili techniku, kterou jsem se teprv naučila ovládat a běžela jsem směrem do vesnice. Třeba bych se někde setkala se senseiem. Yuusuek se techniku naučil taky a celkem mu to šlo takže nebyl problém a v pohodě mi stačil. Za chvilku jsem už byla zase jinde a byla jsem celkem ráda, že jsem tuhle technika zvládla tak rychle. (presun)

Přistál jsem za jednou dunou aby mě nikdo neviděl a potom se klidným krokem vydal k bráně. Tou jsem prošel a zamířil do vesnice. Achjo Aiko bude zase zuřit, že jsem na několik týdnů zmizel z vesnice. No nějak se to podá. (přesun)

Konečně jsem dorazil před hlavní a jedinou bránu do Suny. Bylo to vzkutku impozantní, něco takového se nevidí každý den. Byl jsem celkem vyčerpán. Ačkoliv sebou neustále tahám šíleně težký baťoh se stanem a jídlem podařilo se mi veškeré jídlo vyčerpat a moc teho nenaspat. Hmm, co teď? pomyslel jsem si. nemám sebou ani peníze, ale hlad mám za dva. Zkusím zajít do nějakého místního občerstvení, ještě před tím než osobně navštívím Kazekage.

Stráž

Stráže zbadali prichádzajúceho shinobi. Okamžite ho zastavili a zbehli pohľadom.,, Povolenie k vstupu od Kageho, miesto pôvodu a dôvod návštevy." zažiadali si stráže a očakávali všetky odpovede.

Stráže mě zastavili a projeli pohledem. Trocha vychování by jim neuškodilo.
Předložil jsem povolení ke vstupu. Jsem z Iwagakure! A posílá mě sem Tsuchikage s osobním dopisem pro Kazekage. Vrátil jsem jím jejich pohled. Do teho ve mě krutě zakručelo a můj pohled přešel na břicho.

Stráže

,,Tak dobre teda vzhľadom na to, že ste aliančný spojenec máte právo k vstupu." odpovedal mu člen stráže.,, Ale nesnažte sa o nič lebo vás sledujeme." podotkol a potom mu ustúpili a pustilo ho do vesnice.