Tréninková hala

First topic message reminder :

Takže.. tady můžeme trénovat^^ xD

Pousmála jsem se. "Hai, jenom to. Zdá se to lehké, ale není radno nic podceňovat.." Dodala jsem. Hmm, uvidíme, jestli přijdou na největší slabinu písku a absolutní obrany. Protože přesně na tom ještě musím tvrdě zaparacovat. Přesně, jak říkala PiliKKa. "Yosh, tak jdete na to? Ale předem vás varuji. Všude kolem na zemi je písek, nacházíme se v Suně. Musíte si zvyknout na obtížnější terén. Nikdy nevíte, do jaké situace se dostanete. Ale dost poučování, stejně mi nikdy moc nešlo.." Dodala jsem, ale pak zvážněla. Nikdy jsem studenta neměla, ani nic podobného. Nevím, jak to zvládnu, ale pokusím se.
"Poškodit? Myslím, že odtoho tu je to místo, aby se tu trénovali techniky. Vždycky se to dá opravit. Takže, zaútočte první.." Vyzvala jsem je.

Otočil jsem se na Cormacka a též jsem mu pošeptal:''Myslím že Shiniton by se mohl hodit ale vypadá to že se ho nechystáš použít,chceš použít jenom taijutsu?''.
''Nevím jestli to bude stačit pokud nepojedem naplno''šeptl jsem mu.

Při pohledu na Yoko jsem řekl: "Hitomi, to zvládneme.. budeme dobrej tým"... Rozběhl jsem se proti Yoko a v duchu jsem si začal opakovat.. ,,Pravidlo zabijáka číslo jedna: Schovej se ve stínu, ztiš svůj dech" a uskočil jsem při běhu kousek na stranu.. ,,Pravidlo zabijáka číslo dvě: Nikdy neprohrávej" hned jak mi v hlavě zaznělo tohle byl jsem už vedle Yoko a snažil se jí koupnout směrem k hlavě.

''Doton: Shinjū Zanshu no Jutsu'' ''ponořil'' jsem se do země.

Pozorovala jsem je a všimla si, že Hitomi zmizel. Hm? Pak už mě však zajímal Carmarck. Sledovala jsem jeho obezřetné pohyby a na poslední chvíli vyblokovala jeho nohu svou rukou těsně před svým obličejem. Nohu jsem mu chytila ve vzduchu a odrazila ho silou kus ode mě. Pak jsem z brašničky na boku vytáhla pět shurikenů a pět obyčejných senbonů. Mířili na něj zprava i zleva. Vyzkoušíme tvé reflexy. Já se pak obezřetně rozhlížela po Hitomim. Že by odlákat moji pozornost? Zajímavé.

Odletěl jsem kousek od Yoko když vyblokovala můj útok a pak na mě hodila shurikeny a senbony. Shurikenům jsem se vyhnul ale 2 jehlice se mi zabodly do levé nohy. Rychle jsem je vytáhl a zkusil to znova tentokrát kopen na hruď, "Yataaaaaa" zakřičel jsem když sem se jí snažil trefit.

Vynořil jsem pouze ruce kterými jsem chytil Yoko za nohy a zatáhl jí kousek do země.''Ták Carmacku makej teď je to ne tobě''blesklo mi hlavou.
Když jsem vynořil hlavu viděl jsem jak Carmack uhýbal nějakým shurikenům.

He? Byl to dobrý tah, nečekala jsem to, a tak jsem důstala na chvilku zaklíněná v zemi. Všimla jsem si, že mi na hruď zaútočil Carmarck a nenamáhala jsem se uhnout. Když byl těsně přede mnou jeho noha narazila do písku, který ho odrazil.

Hned na to jsem půdu pod svými nohama nechala rozpustit na písek, a tak se uvolnila. "Skvěle, donutili jste mě použít písek. Teď, co uděláte dál? Chci, aby jste se přes něj dostali" Pousmála jsem se a udeřila rukama do země. Nechala jsem do písku kolem proudit svou chakru, abych zjistila, kde se případně nachází Hitomi.

Viděl jsem že můj útok by byl úspěšný, nebýt toho písku. Hodil jsem pod sebe kouřovou bombu aby Hitomi mohl jít pryč. V tom kouři jsem připevnil na dva kunaie výbušné lístky a hodil to směrem, kde stála Yoko.

Vynořil jsem se vedle Carmacka:''Myslím že tohle celkem ušlo''řekl jsem.
''Pokusím se narušit její stabilitu jakmile se to stane zaůtoč na ni''pošeptal jsem mu.
Doton: Shindō no jutsu-země se otřásla.

(Musím na půl hodinky pryč ^^)
Z kouře se na mě vyřítili kunaie, který písek ihned vyblokoval, ačkoliv bouchli. Bylo to automatické. Mohla jsem to ovlivnit a taky nemusela.
"Dobře, teď začnu já" Pousmála jsem se. Žádné písečné jutsu, řekla jsem, že jen Taijutsu. Napomenula jsem se v duchu a pak jsem přes kouř, pomocí chakry v písku zjistila polohu Carmarcka. Hodila jsem na něj za běhu několik kunaiu a jakmile jsem byla u něj dostatečně blízko, sehnula jsem se ve smyslu podrazit mu nohy. Pak jsem,, ale zaznamenala třas a má rovnováha byla ta tam. Soustředila jsem chakru do nohou, ale musela jsem se trochu pískem nadnést, jinak by to nedopadlo moc dobře. Byla jsem tak dost zaměstnaná tímhle.

Viděl jsem že výbuch jí nic neudělal a ona stála kousek předemnou. Kousek jsem uskočil směrem k Hitomimu ale stačila mi zachytit nohu a já jsem spadl vedle Hitomiho.. "Achjo.. ty si ale pěknej oříšek" řekl jsem a usmál jsem se na ni.. ,,Je těžký udělat něco někomu, koho mám rád" pomyslel jsem si a na tváři jsem měl smutnej výraz. Přiblížil jsem se k Hitomimu uchu a pošeptal jsem mu: "Vypadá to, že se dneska dočkáš a uvidiíš Shiniton".. čekal jsem co udělá Hitomi zatímco já jsem vedle něj soustředil chakru.

''Bude to horký'' křikl jsem a šibalsky se usmál.
Chvíli jsem se soustředil pak jsem složil pečetě a celkem klidně pronesl:
''Yōton:Hi ryū ki''.Z mé pusy vystřelil velký proud lávy který se zformoval do dračí hlavy která letěla na Yoko.
''Odpusť mi to kočko'' projelo mi hlavou.
Jutsu bylo dost náročné takže tímhle se mé zásoby charky dost snížily.(ale pořád celkem v poho )

Pozorovala jsem je. Hmm, láva? Pomyslela jsem si, když jsem spatřila dračí hlavu. Když byla těsně u mě, pocítila jsem sakra horko kolem. Kolem mě se vztyčila písečná stěna, takže se po styku s Katonem, ze kterého byla láva převážně tvořená, proměnila ve sklo a sesypala se na zem. Pff.. "Děláte mi to čím dál tím těžší!" Podotkla jsem a uznale pokývala hlavou. "V Taijutsu si vedete obstojně. Změním trošku podmínky. Půjdu na vás i písečnými technikami, protože jste předčily mé očekávání" Pousmála jsem se a spojila ruce dohromady.
"Ryuusa Bakuryu!" Řítila se na ně obrovská písečná lavina (gif)

Viděl jsem jak se na mě řítí obrovská písečná vlna.. měl jsem už dostatečně nasoustředěnou chakru. "Hitomi? Doufám, že to zvládneš" řekl jsem odvážně.. ,,Dobře, nechtěl jsem, ale jdu na to..".. Začal jsem měnit barvu do fialova, kousky až do černa a řekl jsem: "Shiniton: Shini Henge!" a proměnil jsem se v polovičního démona. Moje kůže začala fialovět, moje vlasy byly pevné jako ocel a místo nehtů se mi objevili drápy. Odrazil jsem se od země a když se na mě řítila ta vlna proletěl jsem skrz ní a snažil se na druhém konci udeřit Yoko velkou sílou, při úžasné rychlosti.

Doton: Shinjū Zanshu no Jutsu ''potopil''jsem se do země,chtěl jsem vzít sebou i Carmacka ale než jsem to stihl,vyrazil vztříc vlně.
Pod zemí sem vyrazil za ním a stáhl jsem ho za sebou.
''Ještě vyčkej''řekl jsem mu''když jsi v této formě a já ji vyvedu znova z rovnováhy tak se ti podaří ji zasáhnout.''
''Jakmile se vynoříme upoutám její pozornost a ty ůtoč''řekl jsem mu.

Něco se na mě řítilo přes písečnou lavinu. Ano, říkala jsem něco, protože jsem opravdu nechápala, co se stalo, i když podle oblečení jsem si tak nějak něco domyslela. "Carmarcku?" Zeptala jsem se, ale na to nebyl čas. Pohyboval se úžasnou, až obdivuhodnou rychlostí a jistě měl i výtečnou sílu. Že by Jinchuuriky? Ne.. Necítím z něho tu obrovskou chakru, jen větší sílu. To bude něco jiného.. Netušila jsem, že si povedou až tak dobře. Musela jsem se pousmát, ale to zase zmizeli. Heee?!

Netušila jsem, kam zmizeli. Přede mě se radši postavil písek. "Suna Bunshin" Špitla jsem a přede mnou se objevil můj klon.

''Ok 3......2.........1 teď'' Carmack se vynořil ze země za Yoko a já jsem ze země doslova vyskočil.Z oblasti nad Yoko se ozvalo:''Yōton:no gan''.Lávová střela letěla z vrchu na Yoko dost rychle zatímco Carmack se chystal k útoku.
Já jsem zatím v letu obdivoval velkou část místnosti z ptačího pohledu.A teprve teď jsem si všiml že jsou Yoko 2.
Hmm...............klon,no výbuch by je měl zasáhnout obě..........snad Carmack zasáhne tu správnou.

Vynořil jsem se za Yoko a velkou silou a dost přísnou rychlostí jsem se jí snažil udeřit do zad. Doufal jsem v úspěch situace, avšak jsem jí nechtěl uhodit.. moje city k ní přece jenom něco znamenaly. Nic méně nechtěl jsem tu být za "lamu" tak jsem jí prostě v tenhle moment uhodit chtěl. "Yattááááááá" zakřičel jsem a pomyslel jsem si.. ,,Zákon zabijáka číslo jedna: skryj se stínu, ztiš svůj dech."

Heee?! Všechno se na mě mířilo ze všech stran, měla jsem písek, ale kombinovanými útoky mě donutily hodně přemýšlet a uhýbat. Dala jsem ruce nahoru a písek se tam přemístil, čímž jsem lávové střely zastavila a nastal menší výbuch. Všude se rozprostřel kouř a já spojila ruce dohromady. Až na poslední chvíli jsem všimla Carmarcka. Písek mě ochránil, ale přesto jeho ruka - prošla skrz písek! Než jsem si to stačila uvědomit, udeřil mě do zad. Doopravdy našli slabinu mé obrany..
Ještě předtím, než jsem, ale podnikla okružní let Sunou, se písek kolem mě prudce rozvířil a odhodil oba dva stranou.

Já se pár hezkých metrů proletěla, saltem jsem se dostala znovu na nohy a snažila se pochytit vyražený dech. Setřela jsem si pramínek krve valící se z úst a na oba se usmála. "Dokázali jste to, prošli jste skrz mou absolutní obranu, skrz písek a zasáhli mě. Genini z Iwy jsou vážně nadaní, měla bych vás u Tsuchikageho pochválit. Těším se na chunninské zkoušky a doufám, že vás tam uvidím" Podotkla jsem s dalším úsměvem a písek okolo sebe nechala klesnout.

Byl jsem rád, že ze mě a Hitomiho bude fajn tým.. alespoň to tak vypadalo. "Kai!" řekl jsem a nabral jsem zase moji původní podobu. "Zvládli jsme to.." řekl jsem Hitomimu a usmál jsem se na něj. Pak jsem se kouknul na Yoko a usmál jsem se. "Kam teď pujdeme?" optal jsem se zvědavě. ,,Nečekal jsem že to bude až tak lehký" pomyslel jsem si.

''Určitě nás tam uvidíte,a myslím že Carmack kvůli tomu aby viděl vás nechá změnit termín zkoušek''řekl jsem a rozesmál jsem se.
''Bojovala jste velmi dobře a myslím že to nebyl ani zlomek vaší síly''Pokud budou ninjové ze Suny podobně tvrdí.........u zkoušek se dost nadřem.Usmál jsem se.

''Já bych navrhoval zajít někam na jídlo,kdo je pro?''řekl jsem a čekal jak odpoví.
Najednou jsem oknem uviděl ptáka který však vypadal stejně jako ten před kterým nás na akademii často varovali,jílového ptáka zločince Deidary.
Ale ne,to není možné.........Deidara je už dlouho mrtvý.
Nechal jsem to plavat a opět jsem nahodil úsměv.
(afk asi 15 min)

"Tak to se těším.." Pousmála jsem se a pak trochu zčervenala, nestávalo se, že by mě lidé často chválili. "Díky. Napoprvé jsem vám řekla, že použiji Taijutsu a Absolutní písečnou obranu. Pak jsem jen doplnila písečné techniky, ale Ninjutsu jsem tolik využívat nechtěla. Nebudu se vymlouvat, prostě jste splnily mnou zadané podmínky a jistě z vás bude skvělý tým" Dodala jsem s dalším úsměvem. "Jinak, uživatelů, co ovládají písek není mnoho. Jsou zatím pouze dva. Ovládá ho Kazekage díky její loutce a já.." Podotkla jsem a pak se zamyslela. "Kam půjdeme? Pokud si chcete na chvilku odpočinout a nabrat síly, ale pokud ne, můžeme ke kanceláři, ale pochybuji, že tam bude tak brzy.." A pokud jí vzbudím schytám to nejspíš registrářem do obličeje. "Ale s jídlem souhlasím. Vyberte si, na co máte chuť.." Dodala jsem po chvilce. " A Carmacku? Ta podoba.. Použil jsi Shiniton? Musím uznat, že něco podobného jsem viděla poprvé" Pousmála jsem se s obdivem.

''Myslím že říkat že vás pozvu já nemá vůbec smysl že?''zeptal jsem se s úsměvem.
''No každopádně bych to rád udělal''.