Obecná knihovna

First topic message reminder :

vstup mají povoleni úplně všichni
nachází se zde základní techniky katonu, dotonu, fuujinu, suitonu a zvučné techniky všech úrovní
základní techniky genjutsu a postupy a další na taijutsu
Knížky z knihovny popřípadě svitky jste nuceni po přečtení vrátit.
Přístup mají pouze a jen obavytelé Otogakure
Nachází se tam i různé informace o Otogakure, bývalých Otokage a dalších nukeninů nebo vyhlášených osobností z vesnice

Začnem trochu pritlačovať. Masáž sa stáva neodolateľnou."A čo teraz?"

"Mal by si sa aj ty učiť" poviem a začnem si užívať masáž

"Dávam si voľno aspoň na chvíľu. A mala by si aj ty."poviem a intezívnejšie ju masírujem.

Jen jsem proběhl knihovnu celou, nejvíc bylo svitků tam kde byla ta holka s klukem (Techi a Kush) to se mi vůbec nelíbilo, donesl jsem odpadkový koš, všechny jsem je tam naházel a zapálil. Jazykem Liduen Kvaedhí jsem jen řekl. "Nikdo se nebude šťourat v mém klanu! A už vůbec ne opisovat to co je tajný! Já tu Reinu zabiju!" Znělo to dost naštvaně a jediný co čemu mohli rozumět bylo Reina. Při pohledu na svitky, jejich názvy se pořád točili kolem, o technikách klanu a jazyku, nebo taky členech a jak je poznat. Když jsem to všechno udělal, tak jsem prostě odešel a nechal jsem to tam smrdět spáleninou. (přesun)

Len blbým výrazom som naňho, čo urobil. Keď odišiel tak som sa usmial a v duchu som sa smial."To nič. Užívaj si masáž a aspoň na chvíľu relaxuj."poviem a stále ju masírujem. Tak dobre, že tomu nemôže odolať.

"To mi je jedno aj tak som si to všetko zapamätala" zasmejem sa vytiahnem prázdni svitko a všetko to čo som naštudovala s tých svitkov čo spálil som si napísala tam. Pak som začala prepisovať svitky ktoré som mala pod nohami a pod stolom schované. Tie svitky bolo "Fuuka Hooin,Fuukoku Houin,Fuuin Teppeki,Fuuton: Kamikaze,Fuuton: Juuha Shou,Katon: Hai Seki Shou,Katon: Haisekishou" všetko to opísala do svojich svitkov a zapečatila tak aby cudzí ninja nemohol otvoriť.

(Zlato máš smolu keby že si čítaš posty tak zjistíš že Kushina si to čítala stále dookola aby si to zapamätala takže sa ti to neoplatilo )

Zasmejem sa a ďalej ju masírujem."No čo si hovorila o tej dedine? Do akej dediny chceš ísť?"

"To je tajomstvo,to nepoviem" zasmejem sa. A pozriem sa na prsteň ktorý mám ešte od doby čo som bola v Akatsuki

(Ty jsi mi jedno, není tam stejně žádná moje technika, to jsem udělal jen aby moje postava nestála )

"Vieš, že raz sa to aj tak dozviem. Veď predsa len pôjdem s tebou."poviem a usmejem sa."Mám pokračovať?"spýtam sa a prestanem s masážou.

"Možno hej" zasmejem sa. Ale chceš byť v dedine ? a kto vie či nás príjmu" usmejem sa a všetko som si opísala do svojích svitkov

Začnem ju masírovať."Tak do akej dediny. Prosím povedz mi to. Nevydržím."

"dočkaj času a pak budeš vedieť" usmeje sa

Vzdychnem si a ďalej ju masírujem."Budem musieť."

"No ale asi už aj pôjdeme preč všetky techniky čo som chcela mám" zasmejem sa a všetko si pobalím. Svitky ktoré som si opísala som si hodila zapečatené do batoha a všetko som sam uložila.A pak odišla (presun)

Pokračoval som pomalým krokom za ňou.

Vzala jsem si svitek, který jsem potřebovala a s jemným úsměvem na rtech jsem se zvláštním... Takovým tanečním... Krokem vydala pryč.

(Přesun)

Došel jsem do knihovny a začal jsem se přehrabovat ve svitcích...Kde to jen může.... pak jse to našel Shunshin...sedl jsem si tam, seděl jse opřený od police kde byly techniky a četl si Shunshin.

Došla jsem do knihovny a nadechla se vzduchu ve kterém byla cítit vůně starých knih a svitků.
Promnula jsem si ruce a vzala si první svitek, sedla jsem si a pozorně si ho několikrát četla abych si ho zapamatovala. (Kasumi Enbu no Jutsu)

Svitek jsem si už zapamatoval tak jse ho vrátil..už už jsem chtěl odejít, ale zpozoroval jsem známou osobu, přišel jsem až k arisu. "Čau co ty tady? To ti dala Reina povolení? Poslední dobou je dost podrážděná." Zeptal jsem se a díval jsem se jí přes rameno co si čte.

Na otázku jsem nereagovala a koukal jsem se na něj, přičemž jsem svitek obrátila tak aby do něj neviděl.
"Zdravim...pokud vím máme něco nevyřízeného že?"
Na tváři se mi objevil nebezpečný úsměv.

"Jo nepovedlo se mi ti dát pusu tak bu´d mírnější." Trochu mě vylekal ten úsměv, no naočích to nebylo zdát, ale to že jsem si hrál s krystalickou hvězdičkou na krku napovídal že mě vylekala.

"Mírnější?... myslíš si že si jen tak můžeš dát pusu komukoli? "
Postupně jsem zvedala hlas a pomalu si stoupla.

"Ten trest je že se budeš chovat jako moje matka?" Odpověděl jsem ji na otázku otázkou, pak jsem ale dodal. "Ne nemyslím, ale u někoho jako ty je to nejrychlejší způsob jak zjistit co dokážeš...respektive zjistit jestli použiješ sharingan." Když stoupala tak jsem si všiml že má jiné oko jak před tím. Byla to jediná možnost...jediná logická možnost.

"Zjistit co dokážu?"
Začala jsem se smát.
"Víš existují lidé kteří svoje schopnosti neukazují dokud jim nejde o život"
Pousmála jsem se a naklonila se k němu.
"Sem?"
Ukázala jsem na jeho levou tvář.
"Nebo sem?"
Ukázala jsem na druhou a čekala.