Tréninkové místnosti v Suně

First topic message reminder :

Toto je menší ohraničené prostranství, kde se dá trénovat. Aréna na kraji Suny podobná římskému koloseu. Je zde něco jako menší labyrint kamenů, kde se dá schovat, ale i velké volné prostranství. Vyjma uživatelů Suitonu tu každý najde, co potřebuje.

Ehé... u obličeje se mi objevila anime kapka.
Ale já... já nedokážu... to mi nejde,já... vypadalo to, že se každou chvíli propadnu do země. Začala jsem pomalu couvat. Nedokázala jsem v podstatě vůbec útočit a on teď přišel s tímhle. Měla jsem pravdu, spletl se.

Vytřeštila jsem oči, natáhla ruce před sebe a začala jimi zběsile mávat na znamení odporu.
Ale já to neumím, neumím ani hodit kunai... neumím nic... ne, ne, ne, ne, ne... to nejde, dál jsem couvala. Narazila jsem ale na kámen a zakopla o něj. Než jsem se nadála, letěla jsem pozadu k zemi.

S lehkým úsměvem jsem ty dva pozoroval a mezi tím se opřel o stěnu. Ruce jsem si dal do kapes. Hlavu trochu vychýlil a položil na stěnu.

Môj vietor jej nedovolil spadnúť a doslova ju postavil .
"Ale ver si trocha budeš to mať ako dobrý tréning aspoň sa naučíš podľa mňa budeš šikovná keď ťa trénuje Tasher ."

Zamávala jsem rukama, když jsem začala padat. Něco mě ale podepřelo a postavilo. Zdálo se, že to byl vítr. Překvapeně jsem zamrkala. Pak jsem ale slyšela, co řekl.
Trénuje Tascher? Ne, ne, ne! To jsi špatně pochopil... já jsem si něco zkoušela... a on nějakou techniku zkusil na mě, ale netrénuje mě... situace začínala být čím dál tím zamotanější.
Božé, ať toho nechá!

Povzdychol som si .
Pripadal som si akokeby som jej niečo robil a pritom som len chcel aby si zatrénovala .
"Dobre aj to sa dá brať ako tréning a aj tak prečo sa bojíš ?
Veď ja ani on ti nič nespravíme a ty si budeš precvičovať no ale nútiť ťa zasa určite nechcem .... to sa báť nemusíš ."

Rozhodila jsem rukama do strany.
Protože nic neumím! Možná tak bych tu mohla pobíhat a rozhazovat výbušné lístky... mumlala jsem si pro sebe a hypnotizovala jsem ho z pod kapuci pohledem. Couvat jsem ale přestala. Nejspíš na tom měla podíl i ta stěna, co jsem měla za zády.

Už jsem toho měla dost. Takhle se chovali všichni a po tom, co na mě ten kluk vyvíjel pěknou chvíli soustředěný nátlak jsem to nevydržela. Rozpažila jsem ruce a začala jimi mávat ve vzduchu.
Ááá! Proč se takhle sakra všichni chovají? Myslíte si, jak jste chytří, když mi to říkáte. Vy nevíte jaké to je, pokoušet se několik hodin denně házet na terč a nikdy se netrefit. Nevíte, jak se k vám pak chovají. Co vy víte?!
Navzdory zdi za mnou jsem se pokusila zacouvat ještě víc, ale nezabralo to.

Už mě začalo trochu unavoval jak se pořád přou o tak triviální věci. Vzal jsem několik kunaiů s drátky. Hodil je tak, že vytvořili síť. Na tu jsem si lehl a dal si ruce za hlavu. Ještě jsem se na ně podíval.
Až se dohodnete, tak mě vzbuďte. Oyasumi.
Usmál jsem se a úplně zalehl. Po chvilce jsem usnul.

Odfoukla jsem si a svezla se po stěně dolů do sedu. Kapucu jsem si stáhla hluboko do obličeje. Možná že na tom byl předtím stejně jako já, pak jsem ale nechápala o co se tu celou dobu snažil a hlavně proč. Jediné, co bych dokázala bylo rozhazovat po zemi výbušné lístky a pak je odpalovat. Ano, sice jsem uměla Kawarimi no jutsu, Henge no jutsu a Bunshin no jutsu, ani jedno by mi ale k ničemu nebylo. Ani jedním jsem nemohla zaútočit. Ze začátku jsem proti tomu klukovi nic neměla, ale potom, co do mě pořád něco soustavně hustil jsem vůči němu začínala mít určitou averzi. Když tvrdil, že ví jaké to je, proč se choval tak, jak se choval?

Ja už som ju radšej neriešil za prvé som videl že sa začína na mňa asi hnevať .
Za ďalšie nemal som rád takéto presvedčovanei ale vedel som prečo to robím .
No zas u mňa to bolo tak ak to nejde tak na to kaˇšlem.
"Tak Tasheru ideš ? "
Aj keď spal tak som ho najprv zhodil z toho na čom bol .

Když mě shodil z mé spací sítě. Paradoxně jsem nespadl a dál se vznášel ve stejné výšce jako předtím. Samo sebou jsem spal dál a neměl o tom tušení.

Vytiahol som svoj drevený meč a ako sa vznášal bodol som ho zaostreným mečom z chakry do prdele .

Spal jsem sice dál, ale když na mě mířil ten meč. Mé tělo se samo od sebe pohnulo jako u Rocka Lee. Prohnul jsem se do obráceného písmena U a vyletěl asi do 20ti metrové výšky kde jsem dál spal jako by nic.

Aj keď sa vyhol ako chcel nechcel som to spraviť tak zle ale poslal som po ňom kamaitachi .
Tomu sa ťažko vyhýbalo aj keby nechcel k tomu ho môj vietor už tlačil zo všetkých strán a kamaitachi bolo riadené .

Pomocí Banshou Tenin jsem vyrval z okolí různé kameny a suť. Ta kolem mě vytvořila masivní nepropustnou kouli. Vítr do ní narazil a část sutin tak oderval pryč. Jakmile jsem však vydal zase trochu chakry. Znovu se poškození opravilo. Samozřejmě jsem i nadále nerušeně spal jako batole.

Mohol robiť čo chcel vietor sa týmto nerušil a suť mizla ako po masle nech robil čo chcel vietor to drtil rýchlejšie než tam pribúdalo netrvalo dlho a prechádzalo to naňho a malo ho to v pláne začať sekať .
Než by ho to rozsekalo mal by sa prebudiť ja som sa nehýbal z miesta .

V momentě kdy už se začal vítr profukovat trhlinami jsem se probudil. Složil pečeti a použil kavarimi no jutsu. Místo mě se v kouli objevil Velký šutr a já stál za Shirem a rozespale se protahoval.
Vuuuuuuaaaaa (zívnutí) To jsem se, ale hezky prospal. Ale měl jsem nějaký divný sen.
Poškrábal jsem se na hlavě.

"Tak môžme začať z trnéningovým bojom ?"
Opýtal som sa v kľude .
Ako vždy mňa len tak niečo nedokázalo rozhodiť a ak by hej moja koncentrácia by bola určite preč ,

Hmm to bude na dlouho co? Ten náš boj. Přeci jen jsme proti sobě více méně imunní.
Usmál jsem se už tak nějak probuzeně a prokřupl si krk.