Lesní cesta

Procházela jsem po lesní pěšině a libovala si v okolní přírodě.

zrazu som zbadal pilikku ešte som prižmúril oči aby som si bol istý že je to ona
"pilikka?"

Zaslechla jsem své jméno a protože poblíž nebyl nikdo jiný než veverky, několikrát jsem se otočila, abych našla zdroj. Povedlo se. "Mikuto?" zamrkala jsem na něj. "Jsi to vážně ty?" usmála jsem se.

zoskočil som za nou
"dlho som ta nevidel"
pousmial som sa

"Máš pravdu. Měla jsem starosti se Sunou, Kabutem a tak... co tu děláš?" zajímala jsem se.

"chodím sem pretože sem skoro nikto nechodí dobre sa tu premýšla"
pousmial som sa

Mikuto Uchiha napsal:"chodím sem pretože sem skoro nikto nechodí dobre sa tu premýšla"
pousmial som sa

"S tím souhlasím... je tu nádherné ticho! A krásná zeleň... ale není to tu moc bezpečné!" sedla jsem si pod strom a opřela se o kmen.

sadol som si vedla nej
"ešte máš tie kvety čo som ti dal v konohe?"

"Jistě!" usmála jsem se. "V kanceláři! Připomínají mi, že všude není jenom písek!" zazubila jsem se.

usmial som sa
"tak vravíš že kabuto bol v sune?"

"Ano..." úsměv mi zmizel ze rtů. "Nebyl to zrovna hezký zážitek..."

"napadol sunu?....maly by sme informovat Hokageho!"
prisunul som sa bližšie ku nej

"Posílala jsem mu sovu... bojím se, že to nebylo jenom jedno napadení... podle mě je za tím něco víc! Ohromilo mě, že je vůbec naživu! Neměla jsem s ním šanci... získal co chtěl a zmizel..." vzdychla jsem.

"nemusis sa bat konoha sune pomoze kabuto je len stara vykopavka ktora si predlzuje zivot"

"Jo... to jsem si taky myslela! Dokud jsem s ním nebojovala! Žádná moje technika na něj neúčinkovala! Kdyby tam šel kvůli mě a ne kvůli mému dědečkovi, pravděpodobně už jsem ležela pod zemí! Měla bych víc trénovat!" vzdychla jsem. "Ale to nevadí! Slyšela jsem, že byli zkoušky chuuninu. Zúčastnil jsi se?"

"ano zucastnil presiel som prvym kolom" lahol som si na zem

"Aaa no výborně! Gratuluju!" usmála jsem se. "Na boje se přijdu podívat, Assasin mě pozval!"

"uz sa neviem dockat ,bude to dost narocne" vzdychol som si

"Určitě to zvládneš!" kývla jsem na něj. "Stačí jen trénovat a není co řešit!" zazubila jsem se.

"potrebujem niekoho kto ma nauci karasu bushin no jutsu "

"Hmmm hmmm... to budeš asi muset najít nějakého Uchihu! Nebo možná nějaké svitky...? V Konoze nejsou?" Zasekla jsem se. "A sakra! Omlouvám se, v Suně jsou nějaké problémy! Budu muset jít!" vstala jsem. "Tak snad se brzo uvidíme!" usmála jsem se a zmizela. /Přesun Suna/

Objevila jsem se na rozcestí. Byla tu dost odlehlá krajina. Nikde nikdo.
Dávej bacha na okolí, kdyby se někdo objevil. Zkusim si vrhat ty krystalový shurikeny.
Fajn a kdy budu na řadě já?
Až budu odpočívat, budeš mít trochu volno.
Vytáhla jsem svitek se shurikeny.
"Kessho: Rokkaku Shuriken." vykřiknu a v tu chvíli se u mě objevily krystalové schurikeny, které se rychle točili a já se snažila je namířit na každý strom v mém okolí. Takhle se to několikrát opakovalo.

Začalo se stmívat, tak jsem se rozhodla vrátit. Shurikeny jsem strefovala přesně. (přesun)

Presulnula som sa na cestu. Bolo tu až príliš ticho.

*Jsme tu všichni? xDD*

Sstála jsem vedle Yuuki a čekali jsme na ostatní.


(jdu utírat nádobí vydržte chvíli)