Lesní cesta

Toto mě dost zaskočilo a jen jsem zase sklonil hlavu."N-no já...já...j-já z ž-žádnou dívkou j-ještě nebyl..." Řekl jsem tiše a začal si pohrávat prstem s prostěradlem, abych se aspoň trochu nějak uklidnil. Vždycky jsem se jen na chvíli na ni podíval a pak zase sledoval spirálu, kterou jsem vytvářel ukazováčkem.

Huum.. tak.. to som tvoja prvá nie? spýtala som sa ho a znova som sa.. tak bližšie k nemu natiskla.. jednou rukou som ho pohladila vo vlasoch a následne som ho znova pobozkala.. tento krát tak príjemne .. a pomaly, aby si na to zvikol chlapec ^^

Podíval jsem se na ni a chtěl přikývnout, což se mi povedlo jen z části, protože mě znova pohladila po vlasech a své rty přitiskla na ty mé. Tentokrát už mě to tolik nezaskočilo, ale stále jsem se musel asi dost červenat a rozhodně jsem se stále nedokázal pohnout. Ale teď to bylo zase něco jiného...takové....příjemnější a já nevědomky zavřel oči. Ani jsem nevěděl, kdy...prostě nějak tak povědomě se to stalo.

Neprestávala som ho bozkávať a jednou rukou.. som tento krát zašla do jeho vlasov.. cítila som ako je taký.. kľudnejší a prirodzenejší.. stále to však ostávalo iba v tejto hranici, musel si zvyknúť úplne.. mala som už prípady kedy bol niekto taký vystresovaný že sa mu ani nepostavil =.=""..

Nechával jsem si to líbit. Vlastně to jinak ani nešlo. Čím déle to trvalo, tím jsem byl klidnější a uvolněnější. Stále jsem se sice nehýbal, protože to pro mě bylo...nové, ale uvědomoval jsem si, že mě to začíná čím dál tím víc vzrušovat.

Na chvíľku som sa odtiahla pri čom som sa stále tak.. usmievala.. skús to ty.. pre tento krát.. hum? vyzvala som ho a len som čakala, ako na moju výzvu zareaguje.. bola som zvedavá na ten jeho potenciál ..

Bylo to velmi příjemný pocit, který jsem opravdu ještě nikdy nezažil. Pak, ale přestala a já jsem jen s červení na tvářit a takovým spíš slastným výrazem pootevřel oči. Podíval jsem se do těch jejích a když řekla, že to mám zkusit já, jen jsem na suchu polkl a zase jakoby na chvíli ztuhl. Nevěděl jsem, jak dál...Chvíli jsem se díval na jeden bod na jejím krku, než jsem konečně její zrak zase zvedl k ní a tak ostýchavě a pomalu se podzvedl. Jednu ruku jsem jí položil na záda a druhou zajel do vlasů, jak mi to udělala ona. Těsně před jejími rty jsem se zastavil, ale nakonec si dodal odvahy a přitiskl se znova k ní. Poprvé jsem to zkoušel sám a byl jsem dost...nejistý, jestli to dělám správně nebo, co bych mě dělat dál. Zkusil jsme to, co udělala ona. Můj jazyk projel její mi rty až dál do pusy a dotkl se toho jejího. Začal jsem kolem něj kroužit kolem dokola, přesně jak to ona dělala mě, ale určitě musel jít poznat, že jsem dost nezkušený a že to dělám poprvé já sám. Tváře jsem měl stále červené jako rajče.

Opätovala som jeho bozky pri čom som sa musela až pousmiať.. jednou rukou ktorou som mu znova vošla do vlasov som si ho k sebe tak tuhšie pritiskla, stále som mu však nechávala iniciatívu, noc bola ešte dlhá ..

Taky jsem si jí více přitiskl a když mě začala mé polibky opětovávat, měl jsem takový zvláštní pocit štěstí, že to dělám aspoň trochu správně. Moje tělo bylo už skoro celé uvolněné a taky to šlo už poznat. Hlavně na mých pohybech a taky, že už jsem se celý netřásl. Teď už jsem byl vážně vzrušený a to také dokazovala už velká boule, která se rýsovala přes kraťase. Moje ruka se jakoby instinktivně začala pohybovat po jejích zádech a jemně jí hladit. Druhá stále zůstávala ve vlasech.

Stále som sa usmievala.. nakoniec som sa len odtiahla a tak slastne som sa na neho pozrela.. aaa.. zvládneš.... uuhm.. dať zo mňa dole tú nočnú košeľu? spýtala som sa už takým bedátorským a sladkým hlasom.. jemne som sa od neho odtiahla pri čom som prešla do sedu.. a len som ho pozorovala a čakala.

Když se odtáhla, zase jsem jen otevřel oči a podíval se na ni. Její otázka mě víc, než zaskočila, ale když už jsem se dostal tak daleko, nemohl jsem přeci jen tak teď přestat. Bylo mi to trochu trapné a červeň na mých tvářích šla vidět, ale nakonec jsem chytil košilku za spodní okraj a jedním tahem ji přetáhl Nefrit přes halvu a pustil na zem. Teď jsem měl celé to její nádherné tělo před sebou a jen jsem si jí ostýchavě prohlížel. Šlo vidět, že jsem teď trochu zaražený a nevím, co mám dělat teď.

Přesun....
-UPOZORNĚNÍ! 15 - 18+ , Vstup jen z vaší svobodné vůle!!
Odkaz:
http://nsgoon-er.blog.cz/1110/volna-mistnost-11

Ráno som vstala ako prvá, rozmýšľala som či mám počkať kým sa zobudí no nakoniec som to zavrhla, mala som povinnosti inde, len som mu načmárala vzkaz v ktorom stálo kde sa nachádza, ako sa odtialto dostane, že sa tu má cítiť ako doma a že ho čoskoro prídem pozrieť... nakoniec som iba vyvolala Gryphona, nasadla som na neho a odletela som preč.
(presun)

Mezitím co jsem poskakovala ze stromu na strom v přítomnosti Salamandra a Katashiho, jsem uvažovala o tom, jestli tato mise nemá nějaký hlubší smysl.
"Už to není příliš daleko. Dostali jsme informaci, že v dané oblasti se potuluje nebezpečný nukenin. Není tedy třeba vysvětlovat, co je naším úkolem." pravila jsem.

Jde s námi, protože je ten nukenin tak nebezpečný, nebo ho chce Itachi prostě zapojit, aby něco zjistil?

Celou cestu jsem mlčky poskakoval mezi stromy.Jednou za čas jsem se nějak zhoupl , jelikož cesta byla docela nudná.Ale můj názor změnila Mikomi.
* Nukenin...pěkná mise po dlouhé době....ale není nad to , se procvičit proti někomu nebezpečnému...ale hodně...vypadá to...že tohle bude ještě zajímavý den...no..vlastně noc... * pomyslel jsem si ale k projevu Mikomi jsem nic hlasitě neřekl.

Poskakoval jsem vedle nich, jenom jsem přikývl, když Mikomi zdělila informace o misi.
Trochu mi bylo proti srsti, aby mi někdo velel, ale radši jsem nic neříkal.
"Doufám, že si nebudeme plést do cesty, velitelko jouninů,"

Sotva znatelně jsem se pousmála.
"Však už svůj styl boje tak trochu známe. Katashi je také taijutsu typ a používá raiton. Takže už víte co od nás čekat." dodala jsem a rozhodla se trochu více porozhlédnout.



"Už to není daleko. Sedí kousek od vodopádu tímhle směrem." pravila jsem a lehce pozměnila naši dosavadní trasu.

Přesun - https://nsgoon.forumczech.com/t1364p140-vodopady-lesy-jezera#110577

" Jo..a abych nezapomněl... " začal jsem a v letu se otočil na Hanzoua." Katashi Aokawa...jediný původní a současný člen týmu 1 " řekl jsem a pousmál jsem se.* Docela velké opoždění s představením * pomyslel jsem si a ušklíbl jsem se přičemž jsem pokračoval na změněnou trasu.

Přesun.

"Mám tady bohužel jen jednu ampulku s protijedem, takže budu znevýhodněn. Skvělé, já používám Suiton, katon a také taijutsu s kusarigamou,"
přesun

Prišiel a pokračoval dalej(presun)

Letela som vysoko vo vzduchu na mojom Kuchiyosenovi.. mala som namierené k Sune, Iwe a Kiri.. teda k ich spoločným priestorom.. ako aj velitelstvu a tak.. potrebovala som niečo zistiť a zároveň aj niečo získať..
(presun)

Pomalými krokmi som mieril smerom od Otogakure, s úmyslom dôjsť na jedno jediné miesto. Konkrétne som sa chystal vyzdvihnúť svoju "dcéru", Hashiho a presťahovať sa do Oto, nehovoriac o tom, že som si chcel vypočuť, čo tak dôležité mi chcel Tobi povedať, že sa kvôli tomu hral na blbca, teda, nie že by predtým nebol, ale ešte na väčšieho blbca.
"Ak nás nikto nesleduje, teraz môžeš kecať koľko len chceš," ubezpečil som ho pri chôdzi.

,, Tobi išiel pomalými krokmi vedľa Madari a odpovedal na otázku Madarovi " Už dlhú dobu som sa nezahral na nepravého Tobiho... už je to niekoľko rokov, možno aj odvtedy keď som sa každému predstavil ako Uchiha Madara. Keď sme sa videli naposledy povedal si mi, aby som ťa vyhľadal a dohodli sme nejaké ,, veci " ohľadom nášho spojenia... Tak som tu, aby som si ťa vypočul, a okrem toho mám pre teba malý darček, ktorý sa ti bude páčiť. No darček dostaneš až keď mi povieš to kvôli čomu som sa sem trepal.

"Ach, čo sa toho týka, mal som ti dať odpoveď na tvoje spojenectvo. Pochopiteľne súhlasím, pomôžem ti získať jinchuuriki tým, že rozpútam vojnu, tým pádom budú nútení vyliezť na bojové pole a ty si ich zozbieraš jedného po druhom. Hoci sme niečo ako spojenci, v očiach ostatných budeš mojim podriadeným z jednoduchého dôvodu, pre silu môjho mena. To sú viacmenej podmienky môjho spojenectva, uvidíme, čo konkrétne máš na srdci ty," dohovoril som a chystal sa vypočuť si ho.

Takže pre silu tvojho mena? Pochopiteľné, dobre súhlasím v očiach druhých budem tvoj verný pes, ktorý bude viacmenej u istých ľudí nepravý Tobi. Avšak prvá časť ponuky je takisto lákavá ako tá druhá, no nesedí mi až tak úplne. Aby som mal záruku alebo lepšie povedané silu chytiť Jinchuuriki na bojovom poli potrebujem menšiu silu... A tá sila či záruka, nazývaj si to ako chceš je jeden z deviatich Jinchuuriki... viem približné miesto kde sa aký nachádza a pravdepodobne viem aj meno Jinchuurikiho, ktorý daného Bijuu vlastní... stačí mi jeden, aby som dokázal pochytať ostatných. Avšak poznám mená ľudí, ktorý prechovávajú týchto podradných démonov neviem o nich absolútne nič, neviem akej sú povahy, a ani ich schopnosti. Preto si tu ty, aby si povedal, ktorý Bijuu sa najľahšie chytí, chcem nejakého Jinchuurikiho, ktorý je už od základov rosypaní na prach, chcem takého koho sa Bijuu pomaly zmocňuje a ničí ho kúsok po kúsku zvnútra jeho primitívneho tela, niekto takýto sa chytí ľahko, pretože je to iba obyčajná troska, ktorá nechápe čím disponuje a okrem toho Bijuu je iba primitívne zviera, ak nemá Jinchuurikiho, ktorý ho dokáže krotiť je to až primitívne dolapiť ho... Od teba chcem Madara, aby si sa postaral o jedného a zaistil mi ho, dám ti k dispozícií môj nový darček, ktorý sa ti bude určite páčiť, pričom ja si zatiaľ požičiam tvoju ,, dcéru " pomocou jéj buniek urobím novú armádu ničenia, ktorá bude mať okrem Zetsuových a Hashiramových schopností aj kúsok z tvojho ako ty hovoríš ,, potenciálu ". Tak čo Madara ako sa ti to pozdáva? ,, Tobi stále išiel vedľa Madaru a bolo vidieť, že Tobi sa na niečo pripravuje, chystal sa predviesť darček, ktorý doniesol Madarovi "