Příjmací hala

First topic message reminder :

Je to obří budova která se nachází kousek za centrem vesnice v lese.Tam Yatsuho přijímá všechny návštěvníky.V hala jsou po celou dobu shinobi úrovně S takže kdyby se někdo o něco pokusil uklidní ho.

Sonozaki Ayu

Přesvědčit na vlastní kůži...Jsem zvědavá, co to bude. Zamyslela jsem se, když vyběhl ven. Vůbec jsem nevěděla, jakou zkoušku mám čekat a byla jsem trochu nervózní z myšlenky, že třeba neuspěju...ale i tak jsem si alespoň trochu věřila a doufala jsem, že to zvládnu. Bylo to pro mě celkem důležité...
Zaslechla jsem svého zkoušejícího, jak mě popohání ven, tak jsem vyšla ze dveří a následovala jsem ho. Na tváři mi hrál úsměv plný očekávání, protože i přes veškerou tu nervozitu jsem se na zkoušku a na výsledek těšila.

Dorazil jsme do příjmací haly a nechal jsem si nahlásit všechny co tu splnili zkoušky."Hmm zajímavé."řekl jsem si pro sebe a potom jsem seděl klidně ve svém křesle a čekal jestli přijde ještě někdo.

Sonozaki Ayu

Ze zkouškových místností jsem zamířila zpátky na místo, kde jsem potkala svého zkoušejícího - do přijímací haly. Netušila jsem, co bude následovat, ale doufala jsem, že zkoušky mám už za sebou. Dorazila jsem před budovu a s malou dávkou nervozity jsem nakoukla dovnitř.
"Etoooo...Omlouvám se za vyrušení. Právě jsem sem byla poslána ze zkoušek." Řekla jsem ve dveřích a vstoupila jsem dovnitř.

Podíval jsem se směrem odkud vyšel ten hlas."Hmm ze zkoušek říkáš a jaké byli?"zeptal jsem se klidně.Přece jen je to první člověk kterého si po dlouhé době můžu užít.

Sonozaki Ayu

Trochu jsem se uvolnila a nepůsobila jsem už tak nervózně, protože hlas dotyčné osoby byl takový klidný a příjemný. "Hai, ze zkoušek...No, nebyly tak těžké, jak jsem si myslela." Odpověděla jsem a na tváři se mi zase objevil můj obvyklý úsměv. Nechtěla jsem s ním mluvit přes celou místnost, tak jsem přišla k němu, ale pořád jsem si udržovala svoji obvyklou bezpečnou vzdálenost.

"A co jsi na nich dělala?"To by mě vážně zajímalo jak probíhají zkoušky když tady nejsem.

Sonozaki Ayu

Hmmm... Zamyslela jsem se na chvíli a přemýšlela jsem, jestli mu popsat celou zkoušku, nebo jen stručně povědět, co se tam dělo. Rozhodla jsem se pro druhou možnost. " Dalo by se říct, že v jedné části jsem odpovídala psovi, který byl můj zkoušející, na otázky a v té druhé jsem stála v tváří tvář nějaké vzteklé psí bestii, která nakonec zmizela." Popsala jsem co nejstručněji se dalo. Zajímalo mě, proč se mě na tyhle věci ptá, když by měl vědět, jak zkoušky probíhají, ale neřešila jsem to a čekala jsem, co bude dál.

vstúpil do prímacej haly Dobrý deň je tu niekdo spítal sa

Podíval jsem se na Takasima."Chvíli počkej."řekl jsem mu a potom jsem se vrátil pohledem k Ayu."To muselo být zajímavé tak dobře pojď teď se mnou."jak jsem to dořekl zvedl jsem se ze židle a šel jsem k východu a potom pryč.(Přesun)

Sonozaki Ayu

Jen jsem přikývla a následovala jsem ho ven. Přemýšlela jsem, kam mě to vede, ale na nic jsem se nezeptala a mlčky jsem šla za ním. (přesun)

Došla jsem k hale. Právě teď jsem dost silně pochybovala o tom, jestli jít pěšky bylo opravdu to pravé. Měla jsem Kemono vážně ráda, úžasná příroda a panoramata se jí nedali upřít, ale ty schody! Byly skoro všude a bylo jich tolik. Ještě že jsem se na ně mohla když jsem chtěla s klidem vykašlat. Rozrazila jsem obě křídla dveří tím způsobem, že jsem do nich prostě z venku praštila. Stál tam jakýsi černovlasý kluk.
Všichni co k nám poslední dobou chodí jsou tak mladí, problesklo mi hlavou, zatím co jsem se k němu s úsměve, blížila.
Zdravím, předpokládám, že jsi přišel na přezkoušení kvůli získáni summona.

Dobrý deň skúšku som už splnil teraz len potrebujem podpísať zmlúvu odpovedal som

Podíval jsem se na něj.
Vskutku?
Podivné, pomyslela jsem si, ale navenek jsem na sobě nedávala nic znát,Yatsuho, to jsi něco zmotal, nebo jsem tě špatně pochopila? Čert to vem.
Usmála jsem se na něj.
A kdo byl tvůj zkoušející?
Vážně by mě zajímalo, jak ti dva zkouší. Někdy bych je chtěla vidět při práci.

Katsuro

Katsuro vyskočil na zadné a prednými sa zaprel o dvere a tým si ich otvoril. Cez úzky otvor sa len prestrčil dovnútra v tichosti. Pohľadom skontroloval ľudí v miestnosti a videl, že tu niet nikoho nového koho by mal mať na starosti. Preto aby nikoho nevyrušoval prešiel celou halou a ľahol si na zem. Očami pozoroval okolie a jemne vrtel chvostom.

Volal sa Rinji odpovedal som
Nemám čas na zbotočné otázky pomyslel som si a spítal som sa
Tak kedy môžem ísť podpísať tu zmlúvu

Hmm, takže Rinji. Zajímavé.
Pohledem jsem zabloudila ke psovi, který vešel dovnitř. Nepotřebovala jsem nijak moc času, aby mi došlo, že to je Toshiův summon. Nad jeho otázkou jsem se pousmála.
Trpělivost přináší růže, podotkla jsem.
A s jakým summonem chceš vlastně smlouvu podepsat? spojila jsem ruce za zády a zhoupla se z pat na špičky, jak jsem to měla ve zvyku.

pousmial som sa a odpovedal somChcel by som mať Kondora



(https://nsgoon.forumczech.com/t2024-kondor)

Pokývala jsem hlavou.
No, to zní zajímavě. Kondoři umí létat hmm. A jak, poznamenala jsem s tak trochu nepřítomným pohledem, neboť jsem se myšlenkami vytratila někam vysoko do vzduchu. Nakonec jsem ale jen trhnula hlavou a vrátila se myšlenkami do přítomnosti.
No, tak to přeju hodně štěstí při podepisování.
Povzbudivě jsem se na něj usmála. Netušila jsem, jaké je to získávat si svojí smlouvu, protože to u mě prostě bylo jiné, vzhledem k tomu, že jsem byla napůl drak. Bylo mi ale jasné, že to nebude nic jednoduchého. Zvířata, se kterými se smlova podepisovala často nebyli ochotní dát jí podepsat jen tak kde komu. Zkoušky z Kemono sice pomáhali, ale mnoho z nich provádělo ještě své vlastní.

Dakujem a môžem vedieť vaše meno spítal som sa jej s úsmevom

Usmála jsem se na něj.
Jmenuju se Sango, těší mě, zhoupla jsem se ze špiček na paty a pak zase na zpět. Ačkoliv by se to dalo očekávat, nezeptala jsem se ho na jméno. Prozatím jsem neměla potřebu ho vědět. Byl to prostě jen další kluk, co sem přišel, protože chtěl podepsat smlouvu se summonem.

Zaujímavé meno povedal som a pousmial sa a spítal sa jej A odkial ste

Mávla jsem rukou. V podstatě jsem měla na výběr tři místa, ale rozhodla jsem se říct mu to, ve kterém jsem se narodila.
Z jedné malé rybářské vesničky v zemi ohně, tam to určitě neznáš.
Přestala jsem se houpat a pokrčila jsem rameny. Ruce jsem ale stále měla spojené za zády.

pousmial som sa a povedal Tak to naozaj neviem kde je

Dorazil jsem do přijmací haly a podíval jsme se na chlapce."Tak a teď ty.Proč jsi přišel?"zeptal jsem se ho a založil jsem si ruce do kapes.

Skúšku som splnil teraz potrebujem podpísať zmlúvu zo svojim summonom odpovedal som