Kancelaria tsukikageho

First topic message reminder :



Kancelář Tsukikageho

- Přede dveřmi hlídají 2 ANBU a kontrolují zda jsou skutečně hosté odzbrojeni

- Klepe se a čeká na vyzvání

- V kanceláři platí bod 4 v pravidlech

- Žádné souboje a ničení majetku, žádné stěžování jen formulování výhrad



v kanceláři hlídají dvě vylmi dobře cvičené šelmy (leopardi), kteří hlídají šéfa, pokud se mu něco stane nebo oni sami vytuší nebezpečí zaptočí

"no dobrá ale kde bych našla tělo sasukeho ty by si to mohl vedět seš tak starej že si snad pamatujes jak mrtvé moře ještě žilo"

"Hm, dobrej vtip." ušklíbl jsem se.
"Sasuke zemřel v konoze, takže bude na hřbitově."

"a obeť můžes zabít tohohle slabocha" ukázala jsem na kazyuyu potom jsem přišla k Reině "jdeš se mnou"

Naomi Hyuuga napsal:"a obeť můžes zabít tohohle slabocha" ukázala jsem na kazyuyu potom jsem přišla k Reině "jdeš se mnou"

"ehm." kývla jsem jí na souhlas a vyšla jsem z kanceláře. 'škoda, peeling a nehty se nekonaj, snad jindy' pomyslím si.

"Měl zemřít, když jsem mu dal tu pečeť." podíval jsem se na něj posměšně.
"Jdu do skrýše, přijďte tam." řekl jsem a odešel.

"pojď deme ale hejbni kostrou ať sme tam co nejdřív!" zavelela jsem a rozeběhla se směrem ven (přesun)

'A kam?' pomyslím si, ale jdu za ní (přesun)

(presun)

Do kanceláře vtrhla vrchní sestra. Nikdo tam však nebyl. Polil jí pot. Rozhodla se to alespoň napsat.

Omlouvám se Tsukïkage,
ale Reina Kana odešla z nemocnice bez povolení, byla dost agresivní. Budeme ji ještě hledat. Jen aby jste to věděla.
Vrchní sestra Yumi.

Potom si upravila svetřík a čepec a vyběhla do ulic hledat Reinu.

přišla jsem do kanceláře a přečetla si to jen jsem se usmála a sedla si do křesla a promýšlela strategii

Objevil jsem se v kanceláři.
"Sasuke-kun, jdi chytit tří ocasého. Je ve velkém jezeře mezi KOnohou a Kiri."

"no ty vole to mi zase chybělo.....no aspoň jsem zase na živu" šel jsem

Zmizel jsem zpět na horu Mizu.-

před kanceláří jsem se zastavila. Slušně jsem zaklepala, ale Nibi to evidentně nestačilo, opět mnou projel ostrá bolest hlavy a já aniž bych to chtěla povolala Kesshou no Yoroi. Zápěstí se mi okamžitě pokrylo růžovým krystalem a praštila vší silou do dveří. Sami se otevřeli, ale byla v nich díra. Z očí mi sršela agresivita.

Objevil jsem se v kanceláři a hledal Naomi, našel jsem tu však Reinu.
"Hm hm, s tebou jsem taky potřeboval mluvit." s úsměvem jsem se na ni podíval a sedl si do křesla naomi.

Ne s ním mluvit nebudeš, zakazuju ti to.
Podívej se co si provedla, to si spolu ještě vyřídíme a já si budu mluvit s kým chci. vyjela jsem na ni a zrušila Kesshou no Yoroki. Promnula jsem si spánky a podívala se na Kabuta vyzívavým pohledem.
Mám chuť ho praštit.¨
Já mám chuť praštit tebe.
Mě nemůžeš, ale jeho jo.
Ztichni.

"Máš Shouton, už dlouho jsem ho neviděl. Poskytneš mi DNA? Chci nám vylepšit armádu." usmál jsem se.

Teď už máš důvod ho praštit, nemyslíš? Nibi nečekala, až se jí zase vzepřu prostě a jednoduše opět ovládla mou mysl, mnou projela ostrá bolest a použila mou nejsilnější techniku Kesshou no Yoroi. Chtě nechtě jsem vyjela po Kabutovi a snažila se mu vrazit krystalovou pěstí.

Chytil jsem její pěst a vyskočil na stůl.
"Zkrotíme kočičku. Gogyo fuuin!"
Druhou rukou jsem ji přidělal jednu pečeť. Nibi čakra se smíchala s čakrou Reiny a způsobila zmatek.

Zabiju ho jednou ho dostanu. řvala Nibi uvnitř mě a absolutně jí nevadilo, že jakékoli její vzepření proti mé vůli mi působí bolesti. Začala jsem cítit zvětšení chakry uvnitř sebe. Krystal na mé ruce se rozpadl a pěst jsem povolila. Třeštila mi hlava, ale věděla jsem, že už je to v pořádku. Zmateně jsem se podívala na Kabuta.
"O-omlouvám se Kabuto-sama já nechtěla..."

"Hm, vidím, že máš problémy s kontrolováním Nibi." ušklíbl jsem se.
"Takže, můžu ti s tím trochu pomoci."

"Ou....děkuju Kabuto-sama, ale nechci Vás tím moc zatěžovat."
Přesně tak, jen si drž odstup, děvče.
Drž už klapačku pro dnešek jsi toho natropila už dost.
POkusila jsem se o úsměv.

"Hmm, když vidím, že sní máš problémy, určitě by to nebylo na škodu. Nikdo přece nechce, aby se něco naší vesničce stalo." znovu následoval úškleb.
Kabuto, odkdy ti na lidech záleží?
Řekl jsem snad, že mi na nich záleží? Orochimaru-sama, špatně slyšíte.
Hm hm hm, Kabuto, jednou příjde den, kdy se já budu smát a ty budeš trpět.
Znovu jsem potlačil Orochimaru-sama a věnoval se Reině.

"Hm......dobře. Co mám dělat? Neustále mi vnucuje její názory, neříkám, že se mi nějaký nelíbí, ale občas to přehání jako třeba teĎ nebo v tý nemocnici."

"Hm. Musíš ji ukázat kdo je tady šéfem. Dnes půjdeme na jednu horu, otevřu tam Nibi čakru a naučíš se ji ovládat. Případně pokud by to nevyšlo, potlačíme její sílu. Měla by být v kleci, ale pečeť je zřejmě nějaké divná." zapřemýšlel jsem se chvíli.