Nemocnice v Mesačnej

First topic message reminder :

Tsukigakure Nemocnice, zde se léčí všichni zranění.

Postavila jsem se.
"Ale kdybych mu nevěřila, tak by se to nestalo." zavrčela jsem.
Pak jsem si všimla, že se Everest posadil.
"Raikage-sama, je vám lépe?"

Stále som ležal vypadla zo mna len jediná veta.

Zabijem osobne každého kage vlastnými rukami!

Rin tohle není tvoje chyba kdyby jsem nešel do té nemocnice tak se tohle nestane!Zakřičim na ní.
Sunu nechte mě! podivam se na raikageho.

"A Iwu na mě." zavrčela jsem.
"Slíbila jsem Iwagakure pomstu a to dodržím."

Postavil som sa z postele a kráčal som krívajúc ku dverám.
Zlovestne som sa usmial takže idem dokončiť to čo som začal...

Rin zbohem víš kam jdu s tim katonem si řekni někomu jinému.

Řeknu a u mě se objeví ptáček.

"Raikage-sama, teď ještě nemůžete..." Zavřela jsem oči.
Dnes už to stačilo.
"Počkejte alespoň, až se vrátí Reina-sama!"

Otočila jsem se na Tendashiho.
"Počkat, počkat... Kam se oba dva snažíte jít? Prosím..."

Dívám se na raikageho.

Reina sa tak skoro nevráti odvetím a pokračujem v chôdzi.
Rin ak mi chceš pomôcť zájdi do Kumo a priprav ostatných ninjov na boj.
(Mimochodom zrejme ťa čaká povýšenie)

Rin pomůžu ti s tim. řeknu jí.

Zatvářila jsem se zoufale.
"Raikage-sama... Prosím, teď ještě nemůžete bojovat, ne takhle!"

"Tendashi, arigato, ale... Reina-sama nebude nadšená, když ho nechám jít, nemohu... A je to naprosté šílenství."

Mam nápad. šel jsem dolů k recepci a řekl jsem že Raikage vztal a chce bojovat.

Doktoři šli nahoru a viděli raikageho hned ho vzali a dali ho do postele.

Raikage sama teď nemůžete nikam jít.

"Arigato, Tendashi." pak jsem kývla na personál nemocnice, aby tam ještě chvíli zůstali.

"Ráda připravím Kumo na válku, ale nemohu si vzít na svědomí váš život, Raikage-sama."

V-v-válku? řekl jsem si v duchu byl jsem docela zaskočenej a bylo to na mě znát.

Všimla jsem si Tendashiho výrazu.
Uhmm... Co jsem řekla?
"Děje se něco?" nadhodila jsem.

Zvedla jsem obočí.
"Tvářil ses... Překvapeně."

"Ty... Váháš..." zašeptala jsem.
Nejsem si jistá, jestli si uvědomil, co dělá. Tohle už dávno přestala být hra.

Sledovala jsem ho zvláštním, přemýšlivý pohledem.
"Jestli... Tohle je poslední šance couvnout." šeptla jsem.

"Hai. Nejdřív by bylo vhodné napsat vzkaz vůdkyni Akatsuki. Pak vyrazíme do Kumo." v očích se mi leskla touha po krvi. Tenhle výraz u mě ještě neviděl.

"Za tohle Iwa zaplatí. Zradili nás..." zavrčela jsem potichu. Nebyla jsem si jistá, jestli to někdo slyšel. Řekla jsem to spíš jen sama pro sebe.
"Kde by bylo nejvhodnější nechat vzkaz?" zeptala jsem se, teď už nahlas.

U Raikageho protože se na něj půjde podivat. řeknu.
Budu čekat u brány zatim. šel jsem k bráně (přesun)