Hokageho kancelář

First topic message reminder :

Pohled ze shora.

Hokage Konohy:

Překvapeně jsem vstal, "Sám velký a legendární Hanzou Salamandr?" vytřeštil jsem oči.
"Copak se stalo?" ukázal jsem na křeslo před stolem, a pak se posadil.

"Ano, osobně," posadil jsem se. "Před několika hodinami, jsem uprchl z Amegakure. Kagami Uchiha společně s Reinou a Hidanem´se ukázali v Amegakure, zachránil jsem svého člověka a radši uprchl,"

"Zajímavá informace, ale proč ji říkáte zrovna mě? Hidan?" zvedl jsem zvědavě obočí.

"Hidan," přikvýl jsem.
"Víte, Hokage, já nemám ve zvyku prost, ale dnes udělám vyjimku. Hokage-dono, nechte mě prozatím tady v Konoze,"

"Tak teď jste mě opravdu překvapil. Dobře, pomůžeme vám. Vím, že vaše slova mají svou váhu, proto vám budu věřit," podal jsem mu pravou ruku a čekal, jestli ji uchopí.

Uchopil jsem jeho ruku a potřásl si sní.
"Mohl bych i nějaké techniky? Toužím po jedné, Tokage modo..Napíšu vám veškeré informace ohledně Reiny a Kagamiho, alespoň, to, co vím," přikývl jsem a vstal.

Přikývl jsem, "Informace příjdou vhod, můžete využít některý z bytů, které jsou volné. A dobrá, i to s tou technikou. Souvisí se salamandry, takže je to na vás."

"Jste až moc milý, zrovna ty Itachi," pousmál jsem se a vstal.
"Několikrát jsme byli nepřátelé, ale teď jsme spojenci," s tímto jsem si vzal klíče od nějakého bytu a odešel.
"Mikomi, já půjdu," podíval jsem se na ni a odešel z budovy.

Přišla jsem před kancelář a po chvíli uvažování zaklepala na dveře Hokageho kanceláře. Možná si říkám o průšvih, kdo ví.... Možná taky ne. Ale potřebuju něco dělat. Vyčkávala jsem na výzvu ke vstupu.

"Vstupte," ohlásil jsem a sroloval ruličku.

Nadechla jsem se a vkročila dovnitř. Z nějakého důvodu jsem si pořád připadala jak školák.
"Dobrý večer Hokage-sama. Přišla jsem se zeptat, jestli není potřeba splnit nějakou misi. Nejde jen o mě ale i o mé studenty, aby nezlenivěli." pousmála jsem se a vzpomněla si na Katashiho sebevražedné tréninky. U toho lenost tedy nehrozí...

"Dobrý," pozdravil jsem a ruličku jsem jí podal.
"Tuhle misi jsem právě dodělal, určitě se vám bude hodit, a vezmi sebou i Hanzoa, věřím mu, ale člověk niikdy neví."

Hanzou? To půjde s námi? Přikývla jsem a ruličku s misí schovala. Svět je vážně šílený...
"Dobrá, děkuji. Pokud už nic nepotřebujete, půjdu se poohlédnout po svém týmu." pravila jsem.

"Dobře, hodně štěstí," kývl jsem hlavou. DOufám, že to dopadne dobře a neskončí to fiaskem, mám pocit, že se ještě budeme hodně potit. Asi by to chtělo něco udělat se svým tělem..

Mírně jsem se uklonila a odešla.
"Hezký zbytek večera." pravila jsem zamyšleným tónem, neboť toho zbývalo ještě tolik připravit...

Přesun.

Vstoupil jsem do budovy,do které jsem se dostal více méně bez problému.Stráže mě odzbrojili,takže mi vzali můj meč a nějaké kunaie a shurikeny a doprovodily mě k dveřím Hokageho.Stál jsem před němi a zaklepal.

"Vstupte," ohlásil jsem a něco zapsal do obrovské knihy.

Vstoupil jsem do místnosti a viděl tam osobu co si něco zapisovala "Uchiha Itachi?"Řekl jsem nervozně a zároveň nedočkavě.

"Pro všechny jsem Devátý Hokage-sama," řekl jsem nevzrušeně. Najednou jsem pocítil takový podivný pocit, okolo žaludku.
"Asi bych měl povolat posily, přece jenom.." mávl jsem rukou k oknu a z rukávu mi vyletěla vrána, která pak odletěla.

Po chvíli jsme dorazili ke kanceláři Hokageho." Sem ti to stačí nebo tě mám odnést domů? " zeptal se mně Akio." Jo jo...stačí stačí....já si pro něco jen zajdu...a něco mu řeknu... " odpověděl jsem a seskočil jsem na kus střechy u okna , které vedlo na chodbu." Tak zatím " dodal po chvíli Akio a zmizel v oblaku kouře.Já skočil na chodbu a rozhlédl jsem se.Nikde nikdo.Asi bych měl počkat na ty 2.Sedl jsem si vedle dveří a po chvíli jsem usnul.

Pardon jmenuji se Akasuna no Ruki a přišel jsem se zeptat něco ohledně sharinganu.Záleží tedy jen na váš,jestli by jste mi poradil.

Přišel jsem ke kanceláři a uviděl už před ní někoho sedět, tak jsem přešel k další lavičce, posadil se a čekal, až dojde řada.

" Saté....uhm..myslím že se tam dostanete dřív než já...stejně...musím počkat na zbytek týmu... " řekl jsem a mávl na něj.* Kdy vlastně hodlají dorazit??Nemám v plánu tady na ně čekat celý den a celou noc * pomyslel jsem si a pro sebe jsem se ušklíbl.

,,V pohodě. Já nespěchám." Podíval jsem se na něho a pak jsem zase pohled odvrátil. Odněkud ho znám, ale odkud? Možná, Mikomin žák.