Stará čtvrť a sídlo Kana

First topic message reminder :

čtvrť se nachází v zadní části vesnice skoro dál ode všech tvoří ji asi tři domy a jedna hlavní rezidence, která se nově opravila, rezidence je chráněna bariérou pěti pečetí a vstup má povolen pouze Yukikage a lidé s povolením od Reiny

To by se ale mohlo hodit... "s tím ale nic nenaděláš si jeden z těch nukeninů sice tajně ale jsi." řekla jsem prostě a přešla ke dveřím. "Až se budeš cítit lépe můžeš zase odejít držet tě tu moc nechci proti tvé vůli."

Akihiro Kazuki
Zvedl jsem hlavu."Já nejsem nukenin...neznamená, že jsem ti trochu pomohl, že bych jim měl být...na poprvé to bylo proti mé vůli a pak už z jistých důvodů...víc nic..." Moje nálada začala klesat a já to na sobě dost pociťoval.[i] Já nejsem nukenin...už ne...

pokrčila jsem rameny a šla do pracovny posadila jsem se za stůl kde sedával otec a opřela se o křeslo a přemýšlela co s Kiri, NArutem, KAgamim a dalšími...

Akihiro Kazuki
Jen jsem tam ještě nějakou dobu ležel a přemýšlel. Z Reinou jsem byl docela rád, ale někdy uměla být taková...taková chladná. To by mě snad mělo být jasný, ale i tak...sakra... Byla pravda, že to byla stále nukeninka, ale už jsem nechtěl každého posuzovat kvůli minulosti nebo budoucnosti. Důležitá byla přítomnost.
Pomalu jsem se zvedl a v misce z vodou si opláchl obličej. Potom jsem se jen oblékl a naposled se podíval na místo, kde Reina zmizela. Trochu jsem si povzdechl a hned potom vyskočil oknem ven. Tam už překvapivě na mě čekala moje dračice."Co tady probůh děláš? Já myslel, že si zmizela..." Ta se jen usmála."Neposlal si mě a navíc, povídala jsem si z Dagem..." Trochu jsem se ušklíbl."Tak povídala jo? S tím tvým "jakoby" "přítelem"..." Ty dvě slova jsem zdůraznil."Jak si to jako myslel...já tě teda vůbec nemusím vozit..." Řekla trochu uraženě."No jo no...už mlčím...musím si pár věcí zjistit a slíbil jsem Roko, že se na ni dojdu podívat..." Rychle jsem na ni vylezl a jedním silným máchnutím křídel jsme vzlétli a zmizeli v oblacích.
(přesun)

Splašene som bežala celým sídlom.. vlastne som opisovala isté kruhy no vôbec som si to neuvedomila, až raz, asi o pár hodín som sa rozhodla pre zmenu nezatáčať stále len doľava a vyplatilo sa !! našla som Reinu ku ktorej som len rýchlo pricupkala a rozhadzovala som rukami.

"Atsuko promiň, musela jsem zařizovat budeš si na to muset zvyknout. Nepůjdeme na výlet?" nečekala jsem na její odpověď potřebovala jsem čerstvý vzduchu a šla ven a nasedla na DAga

He heee??? začudovala som sa no nestihla som v podstate nijak odpovedať, za ramená ma chytil veľký čierny Jashinistický havran ktorý ma odniesol až na draka za Reinou, nestihla som sa však ani spýtať kam ideme a uleteli sme preč ! sotva som sa stihla prišpendlíkovať na Reinu. (presun obe)

drak přiletěl do čtvrti a usídlil se v ulici já spolu s Atsukou šla zpět do sídla

"Atsuko, Atsuko...to jsou jen trápení, sama to vidíš." řekla jsem smutně

Uhm.. hai.. povedala som potichu pri čom som ju chytila za ruku, vlastne som jej ruku objala a držala som sa pri nej, pri čom som kráčala jej smerom. Nevedela som čo ďalej povedať, proste som ju chcela nejak utešiť, aspoň tým že som pri nej..

měla jsem v hlavě urovnané myšlenky díky NArutovi a byla jsem pevně rozhodnutá. Vešla jsem do sídla hned u dveří jsem oznámila co mám v plánu ať mi zbalí věci. Pak jsem vešla do salonku a od něj jsem šla do ložnice mého otce kde byl KAgami zaklepala jsem a vešla. Atsuka mě stále držela tak jsem se trochu cítila lépe

"Kagami ..."

Seděl jsem si pohodlně v křesle a přemítal. Když najednou vtrhla dovnitř Reina, vypadalo to, že má něco na srdci.
Vyskočil jsem na nohy a letmo ji rukou naznačil, aby vešla a posadila se.
"Prosím, udělej si pohodlí. Asi máš něco na srdci, že?
Tak spusť."

Zazerala som po Kagamim a na tvári sa mi usadil taký nadutý výraz.. nepáči sa mi ! prebehlo mi hlavou no bola som ticho a len som ostávala pri Reine.. čakala som čo si povedia.. alebo nepovedia.. v podstate som ani nevedela čo to je za týpka..

posadila jsem se do křesla a dala si nohu přes nohu Atsuku jsem nechala stát vedle sebe položila jsem si pohodlně ruc ena opěradla

"Mám na srdci hodně věcí. Jelikož Tsukiko zemřela myslím že je mou povinností postarat se o to co ona vybudovala a nenechat její lidi na pospas osudu. Stěhuju se do Otogakure a vezmu její funkci Otokageho. Už s tím nic nenaděláš. Můžeš zůstat v mém sídle, ale žádný bordel, mám tu hodně vzpomínek." přísně jsem se na něj podívala.

Chvíli jsem mlčel a poté si ji přeměřil svým rudým Sharinganem.
"Souhlasím, je to tvá povinnost... Ale nepočítej s tím, že se mě jen tak zbavíš, objevím se, když budu potřebovat. Ale už bych tě asi neměl zdržovat.
Jako Otokage je tvůj čas velmi vzácný, řeknu ti jen jedno... Brzy spojíme síly..."
Poté jsem vzal Reinu ruku a lehce ji políbil. Počkal jsem až se zvedne a spolu s malým stvořením odejde a přešel jsem k šachovnici.
"Hra začíná dostávat na důležitosti" Zabrblal jsem si pod nos a táhnul černou věží.

překvapeně jsem zamrkala ale pak odešla s Atsukou v patách moje věci již byli sbaleny tak jsem jen povolala dalšího draka aby vzal dvě služebné a mé věci a Dag vzal mě a Atsuku zbytek služebnictva jsem KAgamimu nechala. Ještě jsem se naposledy otočila na sídlo a odlétla do svého nového domova (přesun)

Prišla som sem následne z tým klukem ."No čo teraz? " usmejem sa

"Zvyšok nechaj na mna Kushina"
Ako som to dopovedal prešiel som cez barieru... (mám kryštál)

Nikde som nikoho nevidel a tak som nahlas zakričal meno Uchiha Kagami!

Najednou jsem ucítil, že v sídle někdo je. Ani jsem nevěděl, kde je Hidan, tak jsem ho nechal tak. Pomalu jsem vyšel z pokoje a sešel po schodech a uviděl 2 osoby.
"Volal mne někdo? Pokud vím, nikdo by tady být neměl...
Takže asi něco potřebujete... Co chcete?!" Štěkl jsem po nich podrážděně.

Ty si Uchiha Kagami?
Ak áno mám na teba zopár otázok!

Povedal som nahnevaným hlasom...

Máme rovnaké zámery ak sa nemýlim,moje meno je Hiashi Everest už si možno o mne počul!
Spoza chrbta som vytiahol obrovský meč...
http://t1.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcQMs7njsH5NQHKZsPyk2Y3F9obOKfDgYPZJaEALpU0qPIxu4Nhw

Aké máš zámery s Reinou? Opýtal som sa priamo...

Pohledem jsem si ho přeměřil.
"Ještě jednou tady vytáhneš zbraň či něco jiného, co by naznačovalo, že máš zlé úmysly a garantuji ti, že odtud neodejdeš, ne v téhle podobě!"
Chvíli jsem mlčel a poté si odkašlal.
"Reina? Pokud vím odešla odtud a co s ní mám v plánu já je jen moje věc..."

Mýliš sa je to aj moja vec!
Nemám proti nemu šancu nebudem bojovať
Odložil som meč...a čakal som na jeho reakciu.

"Mohu se zeptat proč je to tvá věc?"
Vypadalo to, že ví, že nemá šanci, proto odložil meč.
Letmo jsem se pousmál, i když to přes masku nemohl vidět.

Zdá sa že nemáš tušenie kto som, som bývalí Raikage ktorý zradil svoju vesnicu len kvôli nej...
Mal som obrovské plány no ked zomrela všetko sa zmenilo no teraz ked je nažive plánujem všetko obnovit no zdá sa že si našla za mna náhradu povedal som zúrivým hlasom...

Onedlho sa stanem silným a zničím každého kto sa mi postaví do cesty!

Hudba v pozadí: https://www.youtube.com/watch?v=fvt99M1FdI8