Roční výročí^^

Tak už se to tu schází. Pomyslela jsem si s úsměvem a naposledy přejela celou halu pohledem. Doufala jsem, že vše je tak, jak má být. Pak jsem si všimla PiliKKy a Akiyuua, no nechtěla jsem tam stát vedle nich přifařená, jak solný sloup, tak jsem o kus odešla dál, možná taky blíž k hrající skupině a rozhlížela se po okolí. Po cestě jsem doufala, že se v botech na podpatcích s mou šikovností nepřerazím, no naštěstí jsem to ustála a pozorovala hloučky přicházejících lidí.

Stál som pred dverami a stále niečo robyl kedže som na oblek nebol zvyknutý celkom ma to štvalo.
Jemne som si povolil kravatu a konenčne bol pripravený.
Z vonku bolo počuť jemné basy hudby tak toto si určite ujsť nenehám.
Otovril som prudšie dvere a zakričal."Párty!!!!"
No na pohladom som bol prekvapený vela ludi tu ešte nebolo ale vlastne ani nemalo ešte prečo ved je skoro celkom.
Vošiel som tychšie a trochu zahanbene do vnutra.

"Etto..." usmála jsem se. Fakt, že jsme se ptala na sál jsem jaksi přešla xDDD. "To jsem ráda!" kývla jsem. "Ummmm moment!" rozeběhla jsem se k Himi a Yo. "Kdo ponese dort?!"

Vošiel som do miestnosti a videl som že tu je už veľa ľudí tak som vstúpil a bol som oblečený pre tento typ večierku

zasmial som sa a sadol si k baru kde som si obzeral tie dievčata

Když jsem zaregistrovala Nawakiho, obočí mi vylétlo vzhůru.
Je čas ho trochu zkrotit.
"Já, ale jen víno." blesklo mi v očích.
"Pak se budu dívat, jak se tu ztřískáš a nakonec raději zmizím, abych nemusela poslouchat, co budeš jako opilý říkat. Už teď tu řveš na celý sál." sladce jsem se pousmála.

zas tak super párty to není..přehání měl jsem všude přítomný svůj výraz alá zabiják Sasuke-sama

Vstúpil som dnu v obleku a hneď sa aj rozhliadal. Heh, som tu jediný černoch. Trápne...
Prešiel som okolo Hokageho VIP stolu (xD) a zastal pri bare. Posadil som sa a počúval hudbu.

Otočila jsem se na Pili. ,,Nevím, co všechny tři? Ale až po přípitku, ne?" zamrkala jsem řasama, načerněnýma mascarou.

(gomee myslím jen na jedno xDD)
Jen jsem se pousmál a přiblížil jsem se k baru..Objednal jsem si panáka tvrdého a kopl ho do sebe...Uvelebil jsem se na vysoké židli,a objednal si dalšího..

Zaslechla jsem PiliKKu a došla k Hitomi, která stála poblíž. "He? Dort? Všechny tři, umm fajn." Přitakala jsem, a už si představovala růžovou budoucnost, kdy se přímo před všemi na pódiu přerazím. Jak milé. Ušklíbla jsem se, no hned tu myšlenku opustila, protože to prostě nějak dopadne. Dál jsem pak sledovala sice pomalu, ale jistě se plnící místnost.

Prechádzal som sa a pozeral sa ako je to tu všetko krásne vyzdobené.
Sadol som si k pultu a pozeral sa na široký výber čo mal čašník nič som s toho nepozanl takže nakoniec som si objednal pohár vody.
Sedel som a jemne po stole klepal dvoma prstami kedže takýto štíl hudby sa mi lubil.

"Ummmm tak takhle... já umlčím sál a pomůžu Yo s dortem a ty prones přípitek a nezapomeň na Assíka!" ukázala jsem na Himi a otočila se. "Ticho..." vykřikla jsem, ale jak se zdálo, moc lidí mě neslyšelo. "Ticho!" zkusila jsem znovu, opět nic moc úsměch. "TICHO SAKRA!!"

Sedel som pri bare ale už som bol vynervovaný keď som videl Isasa keď je tu Pche on je ešte aj tu... vstal som a odišiel som si sadnúť do rohu na rohovú lavicu

S úsměvem jsem sledoval všechny okolo. Nakonec jsem vstal, přešel k baru.
"Dám si saké, prosím." pak jsem zmlkl a podíval se na PiliKKu.

Prišiel som k Akiyuu
"Nepi tie patoky"
Odhodil som mu pohár.
"POzri tu je toho požehnane v rke som mal tri flašky páleneho."
"Na dnes večer potrebujem partáka na chlastanie"

"typické....Madarovci" (nevíkm jak jinak to napsa) řekl jsem při pohledu na Nawakiho a nechal si nalít šampus na přípitek

Dalej som počuval hudbu a bol nou unesený.
No zrazu som počul nejaký hlas najprv tichšie no napokon už dosť silno.
Nevedel som o čo sa jedná ale radšej som zmlkol a len sa pozeral na osobu ktorá niečo chcela prehlásiť.

,,Díky.." zazubila jsem se a odpojila se od těch dvou. Vesele jsem přihopkala na podium, které pro mě vyklidily holky z K-on. ,,Arigatou, děvčata, byla jste skvělá!" zazubila jsem se a zaťukala do mikrofonu. Ze zesilovaču se ozval nepříjemný pískot, naštěstí trval jen chvilku. ,,Etto..dobře...Srdečně bych vás ráda přivítala na narozeninové oslavě fora NS:GO On s.r.o. (nemohla jsem si pomoci^^). Forum se dožilo jednoho roku, který byl těžký, ale zvládl ho...etto..proto si zasluhuje obrovský potlesk, skvělý přípitek a přání šťastného nov..chci říct dalšího roku hraní. Pozvedněme číše, které leží všude kolem a připijme si na našeho oslavence! Kampaii!" křikla jsem do mikrofonu a zvedla do vzduchu svou skleničku s vínem a lehce se napila. ,,A teď bych ráda přivítala na podiu Nanadaime Hokageho Assasina Senju a jeho bývalého nejlepšého přítele Neura Uchihu!" křikla jsem podruhé. ,,Pokud tu je.." špetla jsem si a z podia odcupitala.

Usmála jsem se. Po proslovu Himi jsem se i já trochu napila vína a hodlala si poslechnout, co pěkného nám ještě chtějí říct.

Pozorne som ju počuval a zatlieskal chytil som do ruky pohár a jemne si upil.
"Fuuu to čo je preboha".
Ako zahlásila kdo pojde teraz na podium postavil som sa na nohy zo sedačky a začal tlieskať.

Pripil som si so saké. Už som si spomenul prečo nepijem. Je to odporné.
Pohárik som položil na bar a čakal čo sa bude diať ďalej.

Upila jsem vína a připojila se k potlesku. Na tváři jsem měla spokojený úsměv, jelikož tahle chvíle byla jednoduše skvělá. Sváteční atmosféra se vznášela okolo a všichni měli ve tvářích výrazy, ne nepodobné dětem pod vánočním stromečkem. Ironicky jsem se ušklíbla té představě, že by se z nás stali malí fakani a očima dále hypnotizovala podium.

"Kampai!" připil jsem si a jakmile jsem uslyšel své jméno, okamžitě jsem obsah vyprskl do květináče.
JÁ!? Nesnáším proslovy..připadám si jako nejmenovaný diktátor.
"Tak dobrá." pousmál jsem se a šel na pódium.
"Děkuji, Hitomi." odkašlal jsem si, abych utišil publikum.
"Tak tedy...Naše milované, oblíbené, často nenáviděné fórum slaví jeden rok své existence. Je to jenom rok, rok dlouhý, ale rychle ubíhající. Zažili jsme toho opravdu hodně, řekl bych, že mnohem víc, než některá jiná fóra. Zažili jsme války adminů, války hráčů, dvě shinobi války, spoustu hádek, radosti, smutku, slz a nepochopení. Ale, co je nejdůležitější..PŘEŽILI JSME TO! Ano! Jsem pyšný na to, že jsme přežili tento rok, víceméně ve zdraví. Sestavy hráčů i týmů se měnily, někteří však hrají už celý rok. Komu poděkovat? Každý odchod hráče zabolí, protože bez hráčů, tohle fórum je na nic. Jedna dívčina mi tohle dosud nevěří. Takže, bych rád poděkoval vám hráčům..nejen stávajícím, ale i těm , kteří již s námi nejsou. Poněvadž, bez nich, by jsme se nikdy neposunuly kupředu. Co popřát? Snad jen pevné nervy, velkou míru pochopení a velkou dávku schopnosti vidět svět očima toho druhého. Protože život, není jednoduchý, a sám jej nelze zvládnout. Proto, potřebujeme přátele. Každý člen fóra, ať už milovaný, či nenáviděný, je člen velké rodiny, kterou tvoříme. Přeci jenom, každý máme v rodině určitě někoho, koho nemusíme. Já mám třeba tetu, strýce, bratrance, kterého nemusím, ale přesto všechno, jsme rodina. První muž na Měsíci řekl: Je to malý krok pro člověka, ale velký krok pro lidstvo. A myslím, že když to upravím, tak se to hodí i pro nás. Celý rok, je malý krůček pro nás hráče, ale velký pro NSGO. A už končím s mým sáhodlouhým, sentimentálním proslovem, a dodám jen..Dejte si do nosu!""

Zakřenila jsem se, když jsem ho viděla překvapeného. Během jeho proslovu jsem se však vytratila do kuchyně. Poslouchala jsem ho ale a byla jsem hrdá, že jsem hráčka tohoto fora. Opravdu. Usmívala jsem se po celou dobu, co jsem okukovala nás dokonalý výtvor.
,,Pili, až vám dám znamení, donesete ho dovnitř, jo^^." oznámila jsem jim a sledovala Assasina.
,,Dobře, teď můžete!" zase jsem mířila k podiu.

Jeho preslov bol správny a velmi dobrí myslím že všetkým nám niečo týmto dal.
Hlavne to aby sme sa posuvali dopredu zobudil sa vo mne opať ako keby noví život.
Opať som začal tlieskať.
No po chvíli som prestal kedže som videl že niekdo opať ide na podium.