Sídlo klanu Hyuuga

First topic message reminder :


Sídlo klanu Hyuuga má dva vchody. Hlavním vchodem je velká brána, chráněná hlídkou, kterou se lze dostat přímo na ulici. Vedlejší vchod znají jen členové klanu a Hokage.

Celé sídlo klanu je obehnáno zdí. Navíc je chráněno hlídkou, jedná se o dva členy klanu Hyuuga (chuunin - vedlejší větev).

Sídlo již není rozděleno na část pro členy hlavní a vedlejší větve. Obě rodiny tak mohou mít své domy v těsném sousedství.

Členové vedlejší rodiny se mohou učit veškeré techniky právě tak, jako členové rodiny hlavní.

Hlavou klanu je Hyuuga Naomi, právě tak jako velitelkou policie - Hyuuga klan.

Prebudil som sa a mal som uplne zalepené oči a nič som skoro nevidel.
Mal účes ako Elvis Presly.
"Čo sa deje"

Prišli sme ku Shijin a vošiel som do jej izby kde som si lahol a Shijin som oprel o seba aby mala hlavu namojej hrudi.
Pritom som ju hladil vo vlasoch.

Spokojená jsem se probudila a na tváři se mi okamžitě objevil šťastný úsměv.
Dneska mě bude chtít ten Inuzuka zabít... A vůbec mi to nevadí...
Pořád ve stejné náladě jsem potichu vstala a zamířila do koupelny.
Hned po ranní hygieně jsem se zase vydala hledat Naomi-sensei, abych ji mohla konečně požádat o ty svitky.

(Přesun)

Došla jsem do sídla a lehla si na gauč.
Přitom jsem se ještě jednou zívla a pak už se mi zavřely oči.

Probudila jsem se a líně se protáhla.
Pak jsem zamrkala a snažila se nepůsobit ospale.
Hned po ranní hygieně jsem se chtěla vydat pryč, nakonec jsem ale ještě zůstala sedět na střeše u snídaně a kávy.

Vrátila jsem se do sídla a tiše za sebou zavřela dveře.
Zase mne popadla jedna z mých melancholických nálad s mírně nostalgickým podbarvením. Hned po hygieně a lehké večeři jsem si lehla na postel, ruce zkřížila za hlavou. Sledovala jsem strop a přemýšlela, dokud se mi nezavřely oči.
Přetočila jsem se ještě na bok a usnula.

Líně jsem se protáhla a zamířila do koupelny.
Pro dnešek jsem si sepnula vlasy a pěknou chvíli se prohlížela v zrcadle.
Nakonec jsem uznala, že to nepůjde a zase je rozpustila.
Vyhovovalo mi, když jsem přes ně doslova "nebyla vidět"
Nad tím jsem se musela pousmát a zmizela do ulic.

(Přesun)

Hned, jak jsem dorazila jsem zamířila do koupelny.
Proud teplé vody mě naladil na příjemnou večerní atmosféru.
Jinak řečeno jsem měla pocit, že usnu za chůze.
Přece jen jsem se ale doloudala ke gauči.
Položila jsem se a přetáhla přes sebe slabou deku. Za chvíli už jsem se propadla do snů.

Protáhla jsem se a zívla.
Možná bych měla vstát...
Zamrkala jsem a po chvíli dokázala ještě rozespalá zaostřit.
Ale zůstat ležet je tak lákavé...
S povzdechem jsem vstala, chvíli němě zírala do zrcadla, co spaní na gauči dokázalo s mými vlasy a jakmile se mi je podařilo rozčesat, vyrazila jsem pryč.

(Přesun)

Pomaly som začal otvárať oči a díval sa do plafona.
Vôbec sa mi nechcelo vstávať tak som ostal ležať.

Natiaol som sa a vstal z postele vyšiel som von a smeroval na ulicu.
(presun)

Prišli sme do sídla a čakal kam pôjde Shijin

"Gomene... Ale asi se díky nám skvěle baví. A to já raději budu s tebou sama." zavřela jsem za námi dveře svého pokoje.
"To je mnohem milejší." pousmála jsem se, jemně ho donutila, aby si lehnul. Pak jsem polibky postupovala po krku až k ústům.
A mě už je všechno jedno... Kromě tohohle.

(Jdu spát, dělej si tu se mnou co chceš XP )

Bozzky som jej opetoval.
Potom som zbadal že sa jej oči zatvárajú.
"NEchceš radšej spať?"

Ani jsem nevěděla, jak nebo kdy jsem usnula, každopádně se mi ani trochu nelíbilo, že už jsem vzhůru. Zívla jsem a co nejtišeji jsem přešla do koupelny. Ani vodu jsem dlouho nepouštěla, spíš jsem si dávala pozor, abych si co nejlépe rozčesala vlasy.

Následovala kuchyně. Udělala jsem kávu a s největším sebezapřením i něco k jídlu. Občas jsem na snídani zapomínala a nevadilo mi to. Teď tu bylo něco co vypadalo jako dango a brzy jsem zjistila, že to i obstojně chutná. Druhý talíř jsem i s dalším šálkem kávy položila na stůl a s tím svým jsem se posadila do okna a pohledem hledala Naomi-sensei, abych se jí znovu zeptala na ty svitky.

Otvoril som oči a posadil sa na posteli trošku som sa natiahol a potom prešiel do kuchyne za SHijin.
"Dobre ranko"
Pobozkal som u.

Odložila jsem šálek a opětovala polibek.
"Dobré... Dáš si snídani a kávu?" ukázala jsem ke stolu a pohodlněji se opřela o okenní rám.

"Nie som hladný prepáč.."
Usmial som sa.

"Nevadí." pousmála jsem se a usrkla ze svého šálku kávy.
"Já tedy dost." nasadila jsem andělský výraz.

"Čo máš dnes na pláne?"
Pousmial som sa

Probrala jsem se ve svém pokoji a ospale zamžourala. Cestou do koupelny jsem něco jako "dobrý ráno" zamumlala směrem k Nawakimu a Shijin. Po sprše jsem notnou chvíli trávila rozčesáváním vlasů a přemýšlením co s nimi. Nakonec jsem se i oblékla a vyrazila ven z našeho domu. Doufala jsem, že potkám Naomi i se svitkem na Dai Kaiten a Styl 361 ran. Ale pokud ji uvidím s lahví saké a v dobré náladě, nevadí, alespoň bude o zajímavý zážitek navíc.

"Dobré ráno." pousmála jsem se směrem k Mikomi, když prošla kolem nás a pak se zamyslela nad Nawakiho otázkou.
"Ráda bych trénovala, posledních pár dní ale hledám Naomi-sensei a nějak pochybuji, že ji uvidím. Na naše minulé setkání už naštěstí zapomněla." ušklíbla jsem se.

"Ja sa učím novu techniku s Mangekyou Sharinganom je to velmi nebezpečná technika budem si musieř zviknut na bolest očí"
Pousmial som sa

Zaujatě jsem se na něj podívala.
"To vypadá zajímavě... Ale bolest očí... " zamyslela jsem se.
"Mne bolí oči, po tom, co dlouho používám Byakuugan, ale trvá to. Pokud je tohle něco podobného, pak to je celkem velké riziko."

"Ja budem strácat zrak na dlkšie ako normalne ale pre tvoju ochranu to podstupim."
USmial som sa
"To jutsu čo sa učím volá sa Amaterasu"