Sídlo klanu Hyuuga

First topic message reminder :


Sídlo klanu Hyuuga má dva vchody. Hlavním vchodem je velká brána, chráněná hlídkou, kterou se lze dostat přímo na ulici. Vedlejší vchod znají jen členové klanu a Hokage.

Celé sídlo klanu je obehnáno zdí. Navíc je chráněno hlídkou, jedná se o dva členy klanu Hyuuga (chuunin - vedlejší větev).

Sídlo již není rozděleno na část pro členy hlavní a vedlejší větve. Obě rodiny tak mohou mít své domy v těsném sousedství.

Členové vedlejší rodiny se mohou učit veškeré techniky právě tak, jako členové rodiny hlavní.

Hlavou klanu je Hyuuga Naomi, právě tak jako velitelkou policie - Hyuuga klan.

Na krátký okamžik jsem ztuhla, ale vzápětí vášnivě opětovala polibek.
Zdravý rozum byl dávno pryč a zdálo se mi, že srdce za chvíli vyskočí z hrudi.
A nejspíš to byla i pravda, protože se mi zrychlil tep.

Pomali som jej začal dávať dole tričko a hladil som ju pritom po brušku

Nadechla jsem se a uvědomila si, že už nějakou chvíli zadržuji dech.
Trochu jsem se nadzvedla, abych mu tu "práci" usnadnila a na myšlenky už mi nezbyl čas.

Rukou som jej začal rozopínať podprsenku a druhou som ju nadalej hradil.
Bozkával som ju vášnivo ako somlen vedel.

Pohrávala jsem si s jeho tričkem a snažila se ho sundat.
Nicméně přestávala jsem se ovládat. Byla jsem zčásti zmatená, ale ta větší část po něm neskutečně toužila. Tváře mi zčervenaly a já byla ráda, že to v té tmě není vidět.

Trošku som sa nadvihol aby šlo tričko lahko dole.
Rukami som jej prešiel po hrudníku a začal som ju tam bozkávať.

Trochu jsem zaklonila hlavu a z úst se mi vydral tichý vzdech.
Jednou rukou jsem mu pořád pročesávala vlasy, druhou bloudila po zádech.

Po chvýlke som šiel pomaly jazkom po jej brušku a stiahol som jej spodnú čast oblečenia aby bola celkom nahá.
Prikril som ás paploonom keby sem nahodou niekto vkročil.

Mírně jsem pokrčila nohy a přitáhla kolena k sobě.
Sledovala jsem ho zvláštním pohledem, pak přitáhla k sobě a zase spojila naše rty.
Ta chvíle, kdy jsem racionálně uvažovala byla pryč. Uvolnila jsem se, ale trochu jsem se chvěla.

Jej bozky som opetoval.
"Milujem ťa"
Pritiahol som ju na seba a spojili sme sa spolu v prirodzeniach.
Rukami som ju objal na chrbáte a bozkval som ju.

Trhla jsem s sebou, ale po vteřině všechno nepříjemné odeznělo.
Zalapala jsem po dechu, ale místo nádechu jsem se k němu jen víc přitiskla a opětovala polibky.

Asi po hodine milovania som sa od nej odtiahol bol som spotený.
"To bolo najkrajšie čo som v živote zažil."
PObozkal som ju.
"Pôjdem do sprchy som celý spotený"
ZAmieril som do kúpelne kde som sa osprchoval a znova som si potom lahol k Shijin.
"Milujem ťa"
USmial som sa a zaspal som
(Pepáč ale už idem spať zajtra mam trening Bru noc)

Ležela jsem na boku a sledovala ho se zasněným úsměvem.
Nějakou dobu trvalo než se mi zklidnil dech.
Nic jsem neříkala, nebylo to potřeba. Cítila jsem to stejně.
Věnovala jsem mu ještě jemný polibek a vstala.
Měla jsem potřebu obmotat si něco kolem těla, nakonec jsem použila noční košili. Příliš toho nezakryla, ale stačila.
Zamířila jsem do koupelny. Vlahá voda mě ale ani trochu neuspávala, jak se to stávalo obvykle. Naopak, já měla pocit, že bych byla schopná vydržet vzhůru celou noc. Rty mi pořád cukaly do zamilovaného úsměvu. Zatočila jsem se, navlékla na sebe nepříliš teplou košilku sloužící spíš na ozdobu, čehož jsem chtěla dosáhnout a zamířila zpátky. Všimla jsem si, že usnul.
Potichu jsem si lehla vedle něj, trochu se k němu přitiskla a nakonec netrvalo ani mě příliš dlouho, než se mi zavřely oči. Dnes se mi spalo obzvlášť krásně.

POmaly som sa začal prebudzať.
Otvoril som oči a pozrel sa na Shijin dal som jej jemnú pusuna čelo a ostal pri nej ležať.

Zaklepal jsem na dveře pokoje Shijin. Chvíli jsem počkal, ale protože se neozývala, usoudil jsem, že ještě spí. Chtěl jsem se s ní přivítat, dlouho jsme se neviděli, a taky se zeptat, kde trajdá Mikomi.
"Dobré rá....no." pravil jsem a vrhl vražedný pohled na toho... toho.... No toho!

Broukala jsem si melodii jakési písničky.
Do doby, než jsem si všimla, jak Naoto ztuhnul.
"Děje se ně..." zastavila jsem se přede dveřmi a lapala po dechu.

Rozespale jsem otevřela oči a dívala se rovnou na obličeje rodičů.
"Dobré..." odpověděla jsem, protože se mi zdálo, že to někdo říkal.
Pak jsem zívla, přetočila se na druhý bok a tak i přitiskla blíž k Nawakimu.
Tohle se mi zdá... Být tu rodiče doopravdy, už jsem mrtvá.

Kolem oka mi naskočila žilka, i když jsem byakugan neaktivoval.
"Můžeš... mi vysvětlit, proč... si z našeho bytu... děláš harém?!" na slovo harém jsem dal zvláštní důraz, jelikož se mi zdá, že Shijin střídá kluky jako oblečení.

Preglgol som naprázdno.
"D-Dobre rano ja som Nawaki."

"Tohle... Není sen, že ne?" v té chvíli jsem měla chuť přetáhnout si deku přes hlavu a nejlépe pár dní nevylézat.
"Uhmm... Mami, tati..." nějak jsem nevěděla co říct.
A to jim ještě nedošlo, co jsme vyváděli... Ale nejspíš dojde, protože jsme oba skoro nazí.

"Nawaki." pořád jsem měla mírně pootevřená ústa, ale pak jsem přimhouřila oči.
Na tváři se mi objevil dost nebezpečný výraz.
"Uchiha." zavrčela jsem nenávistně.

Iba som prikívol.

"Uchiha?" zopakoval jsem zhrozeně a prohlédl si jejich sporé oblečení.
"V...ven..." zavrčel jsem.

Zatvářila jsem se jako kdyby mě praštili něčím těžkým po hlavě.
"Tati... Já ti to... Vysvětlím..."
A jak?
"On je... Prostě... Můj přítel." zhluboka jsem se nadechla a čekala reakci.

Obliekol som si tričko a postavil sa.