Tréninkové místnosti

Přišel jsem na tohle místo a hledal Mikomi, po chvilce jsem ji našel.
"Hledal jsem tě..V nemocnici mi řekli, že už tě propustili."

Postavila jsem se na nohy. Propustili... hm. Spíš jsem odešla, protože jsem se tam mohla zbláznit. Snažila jsem se netvářit příliš provinile.
"Ano, už je mi dobře, nebyl důvod tam zůstávat."
To jsem zvědavá proč mě hledal... Asi ne kvůli dobrým a pozitivním zprávám.

"Skvěle to jsem rád, co ta pečeť?" pozvedl jsem zvědavě obočí. a taky potřebuji, se na něco zeptat.

"Allii ji zapečetil, takže bych měla být v pohodě. Doufám." zavzpomínala jsem na bývalého Hokage.
"Ale nezajímá vás jen můj zdravotní stav, nemám pravdu?" pozvedla jsem obočí. Vím jak to tu chodí, takže nikdy nevíte odkud přiletí rána.

"Ano máš pravdu. Přicházím pro radu." usmál jsem se.
"Role Kageho, nikdy nebyla pro mě. Co mám dělat?"

Tak tohle je to poslední co bych čekala. Proč do toho mám mluvit právě já? Divně jsem se pousmála.
"Když se řekne Kage, vybaví se mi hromada dokumentů. Jeden z důvodů, proč bych to nikdy nechtěla dělat. Ale teď vážně, Kage..." zavzpomínala jsem na bezstarostné časy, kdy jsem ještě bývala geninem.
"Je to ten nejdůležitější shinobi, protože jaký je on, taková je jeho vesnice. Jediné co by měl Hokage dělat, jsou věci, které jsou pro Konohu dobré. Měl by mít autoritu, ale přitom se chovat lidsky. No, a asi nejdůležitější je, aby měl přehled o tom, co se ve vesnici děje. Přeci jenom, shinobi ať se snaží sebevíc, nejsou jen nástroje bez duše. Žijí vlastní životy, které můžou mnoho věcí zkomplikovat. Ano, Hokage by se měl umět vcítit do ostatních, tak nejlépe pozná co je správné... Eh, gome, nějak jsem se rozpovídala. Každý Kage je jiný, nemůžu to říct tak obecně." rozpačitě jsem se zasmála.

''Hmm..Chtěl jsem se zeptat na tu naší misi a..''Chvilku jsem se odmlčel a síval se mu do očí.''Nevím jestli to víš ale co je s tvým bratrem?Dva roky jsem tu nebyl,a Itachi je najednou Hokage..''Řekl jsem a sledoval jeho reakci.

"Tohle mě doslova překvapilo. Tahle doba je opravdu odlišná, žiju tu už pět let, ale nemůžu si zvyknout. Náš svět byl odlišný, Shinobi byli posuzování jenom jako nástroje. Oběti byly nutné, aby se zachoval mír. Vesnice válčily na světle i ve stínu. Proto tak nesnáším války. Války, útoky...Jeden z nich byl opravdu strašný. Ten, když zaútočil Kyuubi, zemřelo tolik lidí." zakroutil jsem hlavou, abych odehnal ty podivné myšlenky.

,,Bratr musel odjet na jednu misi a na dlouho, tak to přenechal Itachimu." Odsekl jsem rychle a můj pohled směřoval do dálky. Na hodně, hodně dlouho. Pomyslel jsem si a trochu si oddychl. ,,A co se týče té mise, tak už si to zamluvili jiní. Budeme se muset poptat po jiné."

"Rozumím. Čeká se to od nás. Popravdě snažím se být jen nástroj a nic víc. Je to jednodušší, nemusím tolik přemýšlet nad tím, jestli to co dělám je správné. Nikdy mě nezajímalo nic jiného než trénink a zlepšování dovedností. Ale bohužel, i já jsem alespoň jednou do měsíce obyčejný člověk plný emocí, i když si to nepřeju. Proto je nutné dobře volit, kdo se mise účastní. Pokud je to osobní, může to skončit katastrofou. Právě ve válkách je tohle všechno patrné až příliš." a stále to mám v živé paměti... Už nikdy nechci nic podobného zažít.

''Nejsi dobrý lhář Seito,ale nebudu to řešit,jak vidím je to tajné..''Nedokázal se mi ani podívat v tuhle chvíly do očí.Co s ním asi může být..''Achjo..Nenajdeme nějakou misi?''Řekl jsem klidně a sledoval svou Katanu.

,,Támhle stojí Itachi." Ukázal jsem prsten, kde stál Itachi a Mikomi. ,,Můžeš se zeptat jestli nemá nějakou misi." Pak jsem se na něho podíval. ,,A co jsem řekl o bratrovi ti musí stačit." Pomalu jsem vstal a oprášil se.

''Hmm'',jen jsem na něj pokývnul,a zamířil k Itachimu.''Ehm..Neruším,ale chtěl bych se zeptat na nějakou misi..''Sledoval jsem Itachiho.''Nebo jestli bychom mohly znovu pokračovat v té misi ze které nás odvolali..''

"To máš pravdu, a taky mě právě něco napadlo." usmál jsem se.
"Děkuji, ale už půjdu." rozběhl jsem se pryč.

Kdybych byla jen stroj a nic necítila, nebylo by mi právě tak mizerně...
"Nashledanou Hokage-sama." pravila jsem a očima přelétla množství lidí, co se tu vyrojilo. Nic pro mě. Potřebuju mít svůj klid. Protáhla jsem se a vydala se na cestu.
Přesun.

Přešel jsem pomalu k Akiyuuovi a lehce se pousmál. ,,No, jak to vypadá, tak všichni jsou najednou pryč."

''Hmm..Asi jo..''Ušklíbl jsem se a podíval se na Seita.''Což takhle cvičný boj?''Díval jsem se mu do očí a sáhl na Katanu.

,,Nemám nic proti. Alespoň zjistím, jak jsi se zlepšil." Odskočil jsem od něho a poskládal pár pečetí. Aktivoval jsem Mizu no jikuukan a podíval se na něho. ,,Šetřit tě ale nebudu."

''To doufám'',vytáhl jsem Katanu a aktivoval Sharingan.''Začnem.''Rozeběhl jsem se proti němu a zaútočil na břicho.

Ještě než ke mě doběhl jsem si odhrnul čelenku. Kataně jsem se vyhnul a při tom mu dal jen takový malý pohlavek. ,,Jsi strašně nedočkavý." Lehce jsem se usmál a odskočil od něho dál a čekal co udělá teď.

''To zas né'',udělal jsem přemet a hodil pod sebe kouřové bomby,přičemž jsem udělal pečetě.Vyběhl jsem z kouře a držel Fuuma Shuriken který jsem po něm hodil.Kousl jsem se do prstu a přivolal jestřába který ihned vyletěl do vzduchu.Sledoval jsem Seita sharinganem a čekal co udělá..

Uskočil jsem Fuuma Shurikenu do boku a hodil na jestřába pár shurikenů. Pak jsem rychle poskládal pečetě.

Jestřáb máchl křídly,a shurikeny poslal proti svému majitely,přičemž v rychlosti vzal Shuriken do prstů u nohy a mrštil ho zezadu po Seitovi.Já jsem vytasil Katanu a znovu se na něj rozeběhl..Pod shurikenem byl schovaný další,Kage Shuriken,který nemohl vidět ani sharinganem.

Stál jsem na místě a čekal až do mě narazí shurikeny. Když do mě narazily, zbyl po mě jen pařez a já stál kousek za Akiyuuem. Poskládal jsem pečetě. ,,Suiton: Suiryuudan no jutsu." Vodní drak letěl přímo na něho ze zadu.

Hmm?Škoda.Nechal jsem vodního draka ať do mě narazí,a v tu chvíly jsem se proměnil v pařez.Najednou jeden shuriken zmizel a místo něj jsem tam stál já.''No skvělé nevyšlo to'',usmál jsem se a podíval se na oblohu.Stále na to mám.Shunshinem jsem se probleskl k němu a zaůtočil na břicho..