Kancelář Raikageho

First topic message reminder :

Kancelář Raikageho

"Zdravím." pousmála jsem se. Oslovení vyvolalo na mé tváři zvláštní, nostalgický výraz. Když se u mě objevila Shi, začala jsem ji hladit.
Ano, tohle mi dokáže zlepšit náladu...
"Zjistila jsem, že mám talent komplikovat si zdánlivě jednoduché věci." odvětila jsem.
Pravda, unavená jsem byla.
"Ah, ale jdete zrovna vhod. Myslím, že nebude od věci vám říct, že se Tsukikage-sama rozhodl obnovit svou vesnici."
I když bych zrovna je měla raději tady... Záleží to na nich.

,,No právě proto jsme tady. Hledali jsme ho s tím, že chceme něco dělat s vesnicí.'' Usmála jsem se a úplně jsem vešla, s Tenshim po boku a Kinjiki v náručí. Ostatní zůstaly na chodbě. Kočka, kterou jsem nesla v náručí, zvedla hlavu a hlasitě zamňoukala. Pustila jsem jí na zem a ona se okamžitě rozeběhla k Rin. Lehce jí zadrapala na nohu ve znamení: ,já chci chovat'.

Trocha divným pohľadom som sa pozerala na ten zverinec.. nevedela som ako budú reagovať na niekoho kto je zasvätený Jashinovi a vďaka tomu má aj trocha "inú" chakru.. očividne však dobre a tak som si z nich moc veľkú hlavu nerobila.. len som sa znova rezignovane posadila na stôl a dávala som na Rin pozor..

Přikývla jsem.
"Pomůžu, jak jen budu moct." Tu, co byla tak blízko mne jsem jemně vzala do náručí. Jednou rukou jsem ale pořád hladila Shi.
Vskutku uklidňující...
"Málem bych vás zapomněla představit. Tohle je Atsuka." kývla jsem k dívce před Zukem. "Má... Hmm... Dejme tomu, že je se mnou v týmu."
Napadlo mě to už před pár hodinami, ale nahlas jsem to řekla až teď.

Shi neváhala a odběhla k ,nové tváři'. Dívala se na ní, jak seděla na stole a houpala nohama a pak k ní přitikla svou velkou bílou hlavu a očichala jí. Podívala se na ní rozzářenýma očima. Opřela se přednýma packama o stůl a drkla do ní čenichem. Atsuka... Jemně se olízla a znovu do ní drkla, čekajíce, jestli jí začne hladit.
Já jsem se taky podívala na Atsuku. ,,Teší me. Ayame Takahashi.'' Představila jsem se s úsměvem.

Všetko sa v mojej hlave ujasnoli a konečne som sa cíttil vo svojej koži až na oči."Zdravim"Povedal som s uprimním usmevom a rozmazane sa pozeral na lud kolký su v miestnosti.Teda sa ich tu ale zišlo dnes.

"Máš odpočívat." už jsem to jen konstatovala, i když starostlivě.
"A já taky." dodala jsem pro jistotu a když Shi odběhla, začala jsem kočku ve své náruči hladit i druhou rukou.

Nevedel som čo jej je asi t obolo z unavy a velkého natlaku bez nejakej poznámky som sa otočil a vyrazil preč
(presun)

Kinjiki začala hlasitě vrnět.

kinjiki:

,,Tak jo, uveďte mě prosím do děje, když už jsme tady. Co se řeší, jestli se teda začlo řešit?'' Usmála jsem se.

"Kam jde...?" ani mě nenechal dokončit otázku.
Zhluboka jsem se nadechla.
Začíná mi být všechno jedno.
Zamrkala jsem a ještě jednou přejela přítomné pohledem.
"Dobrá, vraťme se tedy k Tsuki. Teoreticky jsme se na pomoci dohodli, ale prakticky jsme zatím vůbec nepokročili. Potřebuji vědět, koho vám mám poslat a kdy přesně, pak s tím nebude problém."

Viděla jsem, že Zuko je nějak mimo a neodpovídá, proto jsem se žezla chopila já. ,,Nejlepší by bylo samozřejmě co nejdřív. Zítra nebo pozítří jsem se chtěla vrátit do Tsuki, takže to by bylo asi ideální. A koho...jistě tady máte nějaké šikovné řemeslníky. Převážně jde o stavbu domů. Taky by neuškodilo několik silných shinobi, jestli to nevadí. Materiálů je u Tsuki dost, takže s tím by neměl být problém.'' Řekla jsem a pak jsm se usmála.

Trocha divne som sa na to niečo pozrela.. nevedela som čo to je za zviera páč som to nikdy nevidela.. vlastne som nikdy nevidela ani psa či mačku.. keď sa to oblízlo a začalo to do mňa drgať tak som nahodila svoj psycho výraz alá Kumogakure no Akuma čím som dúfala že to odo mňa odplaším..

Přikývla jsem.
"Samozřejmě, zítřek bude ideální." našla jsem pero a papír, pak hvízdla a odeslala pár sokolů. "Zítra u brány bude připravený dostatek lidí. Shinobi... To už bude horší, ale samozřejmě také." pousmála jsem se.
"Dám vám pár Jouninů... Hmmm... A Aishu se Shitakem."
Alespoň se přestane snažit zabít...
Další dva sokoli po chvíli vzlétli a zmizeli.
"Zítra ráno budou čekat u brány."

"chci aby si šla i ty...ale jedině kdyby si spala celou noc bez přerušení..takže žádné zběsilé milování s tím..ehm...jak se jmenuje ,"

Vděčně jsem se usmála. ,,Děkuji.'' Pak jsem zase nahodila svůj veselý výraz. ,,A teď si koukej jít odpočinout, vypadáš strašně.
Kinjiki se k ní natáhla a olízla jí tvář svým drsným jazýčkem.
Když se Atsuka zatvářila tak, jak se zatvářila, Shi se rozzářili oči aznov do ní drkla. Přestaň jí otravovat, nebo tě sežere. Ušklíbla jsem se. Shi na mě vyplázla jazyk a pak se zase podívala na Atsuku.

Pozvedla jsem obočí, pak vstala i s kočkou v náručí a přešla k němu. Mírně jsem se nad něj naklonila, přiblížila se dost nebezpečně skoro k jeho rtům.
"A víš co?" zničehonic jsem mu vrazila pořádnou facku.
"To, že jsem unavená neznamená, že mě tímhle nenaštveš. Nežárli." pohodila bych vlasy, ale raději jsem se pohybovala pomalu a hladila to vrnící stvoření.
Znovu jsem se posadila.
"Raikage nemůže opustit svou vesnici jen tak."

Pozrela som sa na to čudo a keď to do mňa znova drklo výraz mi úplne schladol.. povihrnula som si rukáv na pravej ruke a tá ruka mi zrazu zbĺkla bielym plameňom ktorý nevydával žiaden zvuk.. bola som pripravená ju tým zasiahnúť keby že si nezačne držať odstup.. bolo mi hrozne nepríjemne keď sa ma dotýkalo niečo čo som ani nevedela čo je..

"žárlím promin.....to hold patří ke mě smiř se zlato" usmál jsem se a dal si svou ruku na místo kde mě bouchla "a teď běž ležet nebo tě tam vlastnoručně donesu"

,,Au.'' Zašklebila jsem se, když jsem viděla, co Rin udělala a pak se ďábelsky usmála. Patřilo mu to. Nahlas jsem ale nic neřekla. ,,Jestli chceš, seženu ti nějakého zvířecího mazlíka. Uklidňuje to, jak vidíš.'' Široce jsem se usmála.

"nevím..asi by mi umřel..a když nebude umět mluvit je mi k ničemu"

"Huh?" položila jsem kočku na křeslu a v mžiku byla u Atsuky.
"Prosím, tohle ne. To je dobré. Jen ten oheň dej pryč a můžeš se jí dotknout, ale ne, když na ni budeš taková. To je... Uhmmm..." teprve teď mi došlo, že ještě neviděla kočku a byla jsem s vysvětlováním v koncích. Zuka jsem si nevšímala.
Pak jsem se mírně zoufale podívala na Ayame.
"Ano, to uklidňuje. Ale někdy ani to nestačí." zašklebila jsem se.

Pozrela som sa na Rin a radšej som biely oheň znova "uhasila".. teda len zrazu prestal horieť tak isto ako začal.. nechcela som predsa trafiť Rin, stále som však mala vyhrnutý rukáv páč som tej veci neverila .. dalo sa povedať že sa jej trocha desím.. chcela som aby odo mňa išla preč..

(Ta otázka byla na Rin)
,,Ale lepší, než nic.'' Usmála jsem se. ,,To je tygr. Kočka, zvíře. Něco jako člověk, akorát je to chlupaty a chodí to po čtyřech.'' Ušklíbla jsem se.
Když se na Atsuki ruce objevil ten plamen, Shi zajiskřily oči. Umíš mluvit? Poslala jí myšlenku.

"no ehm..Rin...nevýš kde bych mohl přespat...kdysi jsem se o to nemusel start mohl jsem spát u tebe v bytě....já..no platí to ještě ?..jen čistě profesionálně..abych dohlédl že budeš..ehm odpočívat"

Mierne mi miklo kútikom úst keď na mňa tá vec prehovorila.. teda keď mi preniesla myšlienku.. po tom som však započula Zuka a len som po ňom strelila zase ten môj pohľad alá Kumogakure no Akuma.. JA sa postarám o to aby odpočívala a ty sa k nej ani nepriblížiš !! vyštekla som po ňom takým až naštvaným hlasom.. nedôverovala som mu.. nepáčil sa mi.. ako v podstate každý prvý človek okrem Rin ktorého som stretla..