Ulice Listové

First topic message reminder :





Noční Konoha ^^ xD

Menší ukázka toho, co naleznete na hlavní třídě v Konoze:

"Klidně, ale najdi mi horkou vodu." musela jsem se rozesmát.
"Stejně ti to k ničemu nebude, takže je mi to celkem jedno. Jen tě nechci zabít."

Sedl jsem si na lavičku a začali se mi zavírat oči hlava se mi hýbala tam a sem a skoro jsem spal.

Pousmála jsem se a zamířila pryč.
Přitom jsem unaveně zívla.
Ani jeden klidný den... Asi bych si měla začít zvykat.

(Přesun)

Po chvíli jsem usnul.

Ještě jednou jsem otevřel oči a šel jsem pryč.(přesun)

Je tak velký klid, až mě to znepokojuje.
Přímo ulic jsem vyrazil domů, kde se mi podařilo hned usnout.

I dnes jsem se rozhodla bloumat ulicemi.
Dá se říct, že bez cíle, ale svým způsobem tu cíl byl.
Pořád jsem chtěla najít svou sensei, ale pomalu se mi začínalo zdát, že se mi naschvál vyhýbá.
Zvedla jsem oči k nebi a sledovala líně plující mraky, přičemž jsem automaticky kráčela dál. Ani jsem přesně nevnímala, kudy jdu.

Běžel jsem Kinomaru pořád spal v kapuci chytl jsem se jednoho z oken obtočil se kolem něj a pak jsem se chytil nějaké tyče co tam byla a z ní jsem skočil na cestu omylem před Shijin a nevim,že tam je jsem k ní zády.

To jsem rád ruce zase v pohodě.Když mluvim o rukách tak přemýšlím,že ta holka Shijin je docela hodná vlastně sám jsem si za ty ruce mohl,ale na druhou stranu neměla mě urážet,že jsem ostuda klanu.Kéž bych ji mohl poděkovat nějak líp než jen říct ''Díky'' měl bych ji za to něco koupit nebo dát. řeknu a jsem pořád zády Shijin a pomalu jdu před ní.

Pozvedla jsem obočí, ale pomalu se na mé tváři objevoval mírný úsměv.
Já se na něj nemohu dlouho zlobit. Koneckonců také se zrovna mistrně neovládám.
Povzdechla jsem a počkala, když byl zase kousek dál, aby neměl pocit, že jsem poslouchala, co říká. Pak jsem zase zrychlila krok.
"Sate."

Kinomaru se vzbudil a viděl Shijin a připroval se štěknout.

Povzdechla jsem.
A nebo také ne...

Kinomaru štěknul a já si všiml Shijin.


Čau,že jsi nic neslyšela o ničem a o nikom? zeptám se

"Před chvílí jsi seskočil přímo přede mne." pousmála jsem se.
Nic a o nikom? Zajímavé...

Takže jsi slyšela všechno? zeptal jsem se
Kso tohle se nemělo stát.Nevěděl jsem,že byla zamnou

Pokrčila jsem rameny.
"Nevím, co jsi říkal před tím a co přede mnou, každopádně už nemám chuť tě zabít."
ušklíbla jsem se.
A vsadím se, že mne do očí by to samé neřekl.

Uf vydechnu
Proč mě nemáš chuť zabít? zeptám se

"Mám dobrou náladu?"zkusila jsem a usmála se.
"A mimo to nechci působit tak krvelačně."
Ne, vůbec... Jenom někdy... Dobře, tak občas chci působit krvelačně.

Kinomara začal štěkat a já mu rozuměl.


Néé kso! Ty jsi to všechno slyšela. řeknu a posadim se z toho na zem a držim si hlavu.

Zakřenila jsem se.
"Je na tom něco špatně?" trochu nechápavě jsem si prohrábla vlasy.
Možná už bych zase měla jít...

Já jsem to neměl říkat. řeknu
Ale za ty ruce díky moc. poděkuju zvednu se dám ji pusu na tvář a rychle utíkám pryč.

Dostala jsem tik do oka.
"Nemáš zač." ovládla jsem se, ale přece jsem měla pořád zvednuté obočí.
Tak jo. A teď se vrátíme k té krvežíznivosti...

Díky rukou jsem se vyškrábal na dům a tam jsem si sedl Kinomaru tam vylezl též.

Posadila jsem se na jednu z laviček, pohodlně se opřela a povzdechla.
Krásný klid... To je dokonalé... Trochu hovoru by sice neškodilo, ale jsem ráda, že už je válka za námi.

Když jsem si všimla, že se stmívá, vstala jsem.
Rázným krokem jsem se vydala směrem k sídlu.
Ty doby, kdy jsem spávala před Hokageho kanceláří, když jsem si šla pro svitky nebo zůstala na cvičišti jsou dlouho pryč... Bůh ví, jestli je to dobré...

(Přesun)

Šel jsem pryč.(přesun)