Hlavná brána

Seskočim z ptáčka a běžim do ulic.(přesun)

PPřišel jsem k bráně... vyskočil nahoru... promluvil si s Hlídkou a vydal se do ulic... na místo boje...

(přesun letem)

S drakom sme pristáli pri bráne a šli sme hned na ulicu
(presun)

(presun)

Před hlavní bránou se sešikovali oddíli 1.divize...

Konečně jsem je doběhl a postavil se na své místo. Roztěkaně jsem si mnul ruce. Nedokázal jsem se soustředit na boj, přemýšlel jsme nad ní...

Vnášeje se nad nima jsem řekl: "Takže plán je následný... půjdeme kolem oto... kde uděláme menší bombardování a poté se jde na Tsukigakure..."
pak jsem slétl na bránu sedl si na ní a řekl: "My jsme první divize právem... jsme totiž jedničky... ale to neznamená,že jsme první linie... půjdeme až nám dají rozkaz... takže takových pět hodinek si počkáme...a proč jsem vás vzal sem? Protože si myslím,že v naší divizi by měli panovat dobré vztahy... tudíš jsem vás izoloval od části vašich přátel,abyste utvořili přátelské vztahy i tady, uvnitř vaší divize..."

"Divize 1 jde se...."
K Otokagure...

drak sletěl před bránu a já seskočila
"Chcete se zapojit? Nebo to mám udělat já?" otázala jsem se jí s nadšeností v hlase

"Přece nenechám všechnu tu práci na vás... a sama se o tu zábavu připravit nechci!" zasmála jsem se a kolem mě se roztočila jasně modrá chakra. "Tak, kde chcete začít?^^"

"Já většinou začnu a hned skončím beru to všechno jendím vrzem, ale vy si poslušte a já to pak dodělám." mrknu na ní a opřu se o Daga a sledovala jsem jí

"Děkuji^^!" usmála jsem se a otočila se k vesnici. Zvedla jsem ruce do vzduchu. Jednou jsem udělala vzdušnou čáru a od ní mi odlétla větrná vlna takového rozsahu, že likvidovala vše větší než dva a půl metru. Ozvala se rána, jak se domy a zdivo tříštilo, sklo dopadalo na zem. Jemně jsem se pousmála.
Tam! Tam!!
Otočila jsem se a bleskovou kouli hodila na protilehlou věžičku. PRÁSK! Sesunula se jako domeček z karet.
Poskládala jsem pečetě a kousla se do prstu. Zteklo z něj velké množství krve, zvedla se vlna a zavalila velkou část vesnice. Zvedla jsem ruku a zavřela ji v pěst. Vzduch se nebezpečně ochladil a rudá krusta ztvrdla na neprodišný, krvavý led. Zvedla jsem druhou ruku a blesk, který se snesl z nebe mi sjel po dlani a několikrát uhodil do ledu, který se rozesypal na maličké kousíčky. "Ups.... tuhle hru jsem vždycky hrála s otcem... znič domeček se tomu říkalo... ale v tak velké velikosti je to o hodně zábavnější!"^^ usmála jsem se na Reinu.

zatleskám jí "Super a já to mám bez práce. To bylo působivé, velmi dobře jsem se bavila, řeknu vám že se mi víc než dost líbíte." pronesu a ještě se ohlídnu po zničené Iwě
"Teď se vrátíme co se zítra v noci podívat zase jinam?" navrhla jsem a vyskočila na Daga

"Proč ne? Stejně, ta moderní zástavba se mi vůbec nelíbí... architektonické skvosty mají vyšší hodnotu! Řekněte, že vám čerství vánek a čaj prospěli?!" pousměji se a následuji ji.
/Přesun/

Armáda dorazila ke zdánlivě normálnímu městu... teda k bráně... která tam stále,ale jakmile jsme prošli za ní,byli jsme zděšeni... naštěstí přežila většina(protože před finálním útokem Tsukii měli lidé dost času se dostat do podzemí... a tak jen ti co měli za úkol zneškodnit útočníka položili životy) a tak jsme se dali všichni hned do práce s obnovováním vesnice...
Hned jsem vyslal několik niinjů pro tesaře do okolních pil a zároveň jsem poslal další do skalních měst aby přivedli sochaře...

jdu do provizorního stanu kanceláří (budu psát v kanceláří)

Zastal som pred zničenou dedinou.
Akatsuki!
Bežal som zničenou ulicou do stanu, ktorý nahrádzal moju kanceláriu.
(Presun.)

stal jsem a koukal nato jak to bylo znicene
''tohle jsem ja neudelal, ale fakt ne''
(presun)

přišel jsem k hlavní bráně Iwagakure přičemž jsem si pískal nějakou písničku přišel jsem až k bráně a byl jsem oděn v pláště akatsuki, nyní jsem pouze čekal až mě sebere nějaký anbu

Stál som na bráne a sledoval muža v plášti.
"To sa Akatsuki ešte nepoučili, že si s Iwou nemajú zahrávať?"
Pohadzoval som si v rukách s plazmovou loptičkou.

pokrčil jsem rameny ''kdo ví, ale myslím že máte něco mého'' ukázal jsem na prstem na míček

"Hmm, takže to si ty? Nobuya-sama spravil chybu, keď ťa nechal živého."
Loptičku som si uložil do brašne.
"Prepáč, ale darčeky nevraciame."

''ah ten páprda... takže ty budeš evidentně ten nový Tsuchikage, ten hodný... po dlouhé době'' řekl jsem s úsměvem na rtech