Pralesy a deštné lesy

,,Dobré tak takhle se ochočují zvířata." Usmál jsem se a dál je sledoval.

Jemně jsem jaguárovi přejela po pacce. Podíval se na mě nedůvěřivýma očima. Tiše jsem ,zašíšala'. Kolem packy, hrudi a břicha se mu začaly formovat lístky irisu, které splynuly s kůží, takže zranění nebylo vidět, ani nebolelo.

,,Heh tak vidím že s kytkama dokážeš udělat cokoliv." Díval jsem se jak se jaguár léčí.

,,Téměř cokoliv.'' Řekla jsem a pohladila jsem jaguára po srsti.

,,Zajímavé to se jen tak nevidí. Člověk co ovládá kytky." Sedl jsem si o trochu blíže k nim.

Usmála jsem se a podívala jsem se na něj. Pak jsem svou pozornost obrátila zpátky na jaguára. ,,Jak se jmenuješ?'' Otázka směřovala na oba.

,,No, já jsem Seito." Podíval jsem se na ni. ,,A ty?"

,,Ayame.'' Usmála jsem se, dál jsem hladila jaguára a přemýšlela jsem, jak ho pojmenuji.

,,Ayame to jsem ještě neslyšel, ale pěkné jméno." Usměju se na ni a pak se dívám opět na jaguára.

,,Znamená to iris.'' (Iris = kosatec = kytka x)) Zatímco jaguára hladím, začíná mi více důvěřovat. ,,Subarashii...'' Zašeptala jsem to první, co mě napadlo. Jaguár zvedl zvědavě hladu a podíval se na mě úpozornýma očima. ,,Líbí se ti to?'' Usmála jsem se.

Zvedla jsem se. Tenshi a Taiyo k nám přibehli a chvíli se očichávali s Subarashiim. ,,Těšilo me. Snad se ještě někdy uvidíme.'' Usmála jsem se na Seita a vytvořila jsem draka.

,,Jo taky mě těšilo. Někdy příště se snad ještě potkáme." Usmál jsem se a sledoval jak všichni pomalu mizí.

Nasedli jsme na draka, zamávala jsem Seitovi a vzlétli jsme. (přesun sídlo)

Ještě chvíli jsem se díval jejich směrem. Pak jsem se zvedl a šel hledat opět stopy. (přesun)

Postával som len tak na zemi a uvedomil som si, že som prišiel o nuibariho, čo sa mi veľmi nepáčilo. Vytiahol som si teda aspoň kunai.

"Ty...jak sis dovolil na mě šáhnout a měl tu drzost mě unýst?" zahřmím a vstanu ze země a opovržlivě se na něj dívám

Mykol som ramenami.
"Prekážala si tam."

"Cože? Já překážela?Tos přehnal."

"Nemaj obavy o moje duševné zdravie, ten kunai nie je mierený tebe."
Čo najsilnejšie som si ho vrazil do ľavej ruky, v ktorom som mal jej kryštál. Odrezal som si tú časť aj s ním.
"Nemanipulovala si s ním vo mne, ako keby si ho ani nechcela použiť. Našťastie bol na tom mieste, nemôžem si dovoliť riskovať. Už som sa rozhodol."

když jsem viděla co udělal prudce jsem se otočila nastranu a panicky jsem semknula oči k sobě, z té krve
"ALe teď nemůžeš používat žádné pečetě." řeknu trochu roztřeseně

hodnou chvíli jsem se přemlouvala abych se nan ěj podívala a dívala se mu jen do očí,
"To jsem zvědavá." snažila jsem se samu sebe uklidnit

"Základné pravidlo ninju znie nedávať najavo svoje emócie. Strach, to je to, čo na jednu stranu pomáha silnieť, no v určitých situáciach je schopný urobiť aj z triedy S gennina."
Napriahol som sa a čo najsilnejšie kopol krvavú polovicu mojej ruky rovno jej smerom. Zároveň som bol pripravený použiť svoju rýchlosť šermiara.

instinktivně jsem naschromáždila chakru a rozhodila ruce a předemnou se automaticky objevila krystalová zeď, do které ty zbytky narazili a já jen s hrůzou sledovala jak to teče dolů.
Ty seš blbá vážně
sklapni dokaď to není na mě tak jsem schopná bojovat. okřikla jsem Nibi a ze stěny jsem nechala vymrštit několik krystalových shurikenůmířený přímo na něj

Teraz. Vyrazil som priamo spomedzi shurikeny. Odrazil som sa od kryštálovej steny a nachádzal som sa nad Reinou s úmyslom kopnúť ju. Vedel som, že by mi mohla ublížiť, ale na škryštalizovanie bolo neskoro a pred sebou som stále držal zvyšok skrvavenej ruky.