Obytná oblast Sunagakure

Otřásla jsem se, když jsem ho sledovala. ,,Typ člověka podle krve?" stále jsem byla nechápavá, vytočená a nervozní. PiliKKa je doma určitě dřív..Dai mě uškrtí, pak nastane to mé krveprolití..

''ano'' mile jsem se usmál a díval jsem se na ní mým kukučem

Jeho výraz byl opravdu roztomilý, ale to mě spíše vytáčelo. Nervozně jsem přešlápla, i když kam hnout jsem se nemohla. V tom mi zabránily dveře, o které jsem se musela opřít.

Přistoupil jsem k ní ještě blíž a něžně jsem uchopil její ruku tou mou, při tom jsem se jí díval do očí a usmívale jsem se

Očima jsem sklouzla na ruku, kterou mi svíral ve své. ,,Umm..Asi bych už měla jít. Mysím, že jsem se zpozdila víc než dost." pousmála jsem se.

pomalu jsem jí zvedl ruku na úroveň mé hlavy a po té jsem pootevřel pusu a do ní jsem si něžně strčil její prst, po té jsem pusu přivřel tak že mé rty obepnuly její prst a uvnitř pusy jsem jej kolem do kola olízl, při tom jsem jí ,,hypnotizova'' mím roztomilým kukučem

Cukla jsem sebou, když to udělal a snažila se mu vytrhnout. Obstoupil mě pocit, který jsem tehdy měla s Daisukem a lekla jsem se toho. Proč já?.. ,,Opravdu bych měla jít." zkustila jsem to znovu.

přistoupil jsem k ní a objal jsem jí kolem pasu při čemž jsem se jí díval do očí
''alespoň mi dejte ochutnat'' zaprosil jsem toužebně a udělal jsem roztomilejší kukuč než-li má smutné štěně

To už bylo moc. Teď jsem ten strach měla a nebyla schopná se hnout. Srdce poplašně bilo, když jsem mu odpovídala.
,,Iie..Nemůžu.." zavrtěla jsem hlavou.

''bojíte se mne ?'' sladce jsem zamrkal a přejel jsem jí prsty po zádech

Po těle mi naskočila husina. Pootevřela jsem rty, abych odpověděla, ale nakonec jsem neřekla nic..Jistěže jsem měla strach. Možná to Daisuke neudělal schválně, ale nechtíc ho ve mmě vypěstoval.

''pojďte, pohostinost na mé stranně'' něžně jsem jí chytl za ruku a ,,táhl'' jsem ji do obýváku, kde jsem ji do táhl ke gauči na kterém jsem spal s amayo, po té jsem odešel do kuchyňky ve které se svítilo, vzal jsem zde dvě krásné nazdobené skleničky, vypadli opravdu draze, a z ledničky jsem vytáhl bílé víno, po té jsem se vrátil k ní položil jsem skleničky na stoleček, zapálil jsem svíčku která zde byla též a ta navozovala příjemnou romantickou atmosféru, následně jsem otevřel víno a nalil jsem jej do skleniček, po té jsem se posadil na křeslo naproti ní přes stolek a uchopil jsem pohárek vína ''nemusíte se mne bát, jen ochutnejte'' mile jsem se usmál ''je výborné'' pomalu jsem se napil vína, bylo strašně dobré a po té jsem jej položil zpět na stoleček, zapřel jsem se do křesla a díval jsem se na ní

Když mě pustil, strach ze mě pomalu opadával. Posadila jsem se na gauč a sledovala jeho počínání. Nakonec jsem si z vína ucucla. Skleničku jsem znovu položila na stolek a olízla si rty.
,,Neměla bych tu být." zavrtěla jsem hlavou. ,,Měla bych se co nejdříve vrátit do vesnice."

''musíte si odpočinout, zbavit se stresu'' uchopil jsem pohárek a až do dna jsem jej vypil ''a teď vy'' kývl jsem na ní pohárkem a ten můj jsem položil na stolek

Znovu jsem zakroutila hlavou. ,,Ne, děkuji. Nemusím jakýkoliv alkohol." pousmála jsem se a postavila se. ,,Opravdu už musím jít. Je pozdě." vydala jsem se ke dveřím.

jedním skokem jsem jí přeletěl a dopadl jsem na špičku nohy těsně před ní ''a co takto vyrazit až za svítání ? přijde písečná bouře a ta ukončí váš život rychleji než začal'' řekl jsem varovným hlasem jelikož to byla pravda ''přemýšlela jste někdy nad tím jak ničivé tyhle bouře jsou ? co by si potom Kirigakure počala, bez její Mizukage'' řekl jsem smutným hlasem div mě neukápla slza na zem

Pousmála jsem se. ,,Klidně vyrazím za svítání, pokud tě to uklidní..Ale vrátím se do domu Kazekage."obešla jsem ho a znovu pokračovala ke dveřím.

obtočil jsem se kolem ní a opět jsem se zastavil před ní ''vy se mě opravdu bojíte mizukage-sama ? víte že bych splnil každé vaše přání, jinak by mě kazekage roztrhla'' mile jsem zamrkal ''nemusíte se bát, co mě nepovolíte to neudělám'' díval jsem se jí do očí a mluvil jsem pravdivým tónem

,,Nejde o to, že bych se bála, ale..Měla bych se vrátit ke svému snoubenci a dceři. Už tak jsem se zdržela." usmála jsem se.

'' a ten se nachází v domu kazekage ?'' přistoupil jsem k ní blíž a opět jsem jí objal kolem pasu a prsty jí přejel po zádech

Znovu jsem dost znejistěla. Položila jsem mu ruce na ramena a jemně se ho snažila odtáhnout.
,,Hai..čekají na mě." odpověděla jsem.

''mohu jít s vámi ?'' podíval jsem se na ní prosebně

Překvapeně jsem zamrkala. ,,Ale...není slušné tahat do domu další lidi, když tam nebydlím." vymanila jsem se mu ze sevření.

,,To můžeš klidně ráno." pousmála jsem se. ,,Otevřel bys mi prosím?" naklonila jsem hlavu na stranu a ukázala na dveře, které jsou zamčené, přičemž jsem seo přela o stěnu vedle nich.