Ulice Listové

First topic message reminder :

Konoha se opravuje, ještě je potřeba zavést elektřinu, vodu do domů a ostatní věci ^^...




Noční Konoha ^^ xD

Menší ukázka toho, co naleznete na hlavní třídě v Konoze:

Musela jsem se smát.
"Měj se krásně." zavolala jsem ještě za nee-san a pak jsem se otočila na Lizzy.
"Mám nepříjemný pocit, že tím čajem myslela ten na střevní potíže, o které jsem ti už říkala. Ale po tom, jak bylo mému bývalému příteli, do mě tu neidentifikovatelnou tekutinu nikdo nedostane."

Pak jsem se otočila, když jsem slyšela na ulici nějaký hluk.
"Asi si dal moc saké." pobaveně jsem se pousmála.

"Hai, boj na blízko mi vyhovuje nejblíž, ale jestli bude dál tohle horko, tak dám cokoli za déšť." blesklo mi v očích.

Prošel jsem mezi nimi a pozdravil je:


Ahoj.

"Zdravím." pousmála jsem se, když prošel kolem nás.

Mohu se zeptat kde je tu někde nějaká jídelna nebo rychlé občerstvení? Nejsem odsud jsem z Iwagakure.

Keď chceš tak si to môžme ísť ešte raz zopakovať.. aj tak sme zatiaľ neuschli .. zaškerila som sa po čom som si len všimla nejakého týpka.. sate.. odzdravila som ho a znova som sa venovala Shijin, ale ak.. budeme útočiť, napríklad na Kumo, tam je chladnejšie počasie nie? teda ja neviem.. ešte som tam nebola.. nadhodila som ešte otázku Shijin a popíjala som nejaký džús či čo to bolo.

"Také jsem v Kumo nebyla." pokrčila jsem rameny.
"Ale v Tsuki snad takové vedro také nebude."
Otočila jsem se na malou chvíli na shinobiho z Iwy.
"Stojíš u něj." šibalsky jsem mrkla a ukázala na volnou židli vedle nás.
"Ichiraku ramen je nejlepší v okolí."

Děkuji. řekl jsem a koupil si jeden ten rámen.
Nechci otravovat,ale jak se jmenujete? Ja jsem Uzuki Ichi a mam kekkei genkai Youton

Kekkei Genkai se zmiňuje na potkání?
"Watashi wa Shijin Hyuuga des." Pokrčila jsem rameny.
"A moje schopnost jsou moje oči."

Tenhle rámen je opravdu vynikající. řeknu.

Jen jsem přikývla.
"To ano." pousmála jsem se.

"Lizzy-chan, kde vlastně spíš?" zeptala jsem se zase otočená na ni.
Trochu blbá otázka....

Tak jdu cvičit čau. řeknu a zmizim (přesun)

Heem.. vyšlo z mojich úst pri čom som sa tak trocha divne pozerala na toho chalana, v spacáku.. zaškerila som sa po chvíľke a hlavu som si podoprela pravou rukou, pred hlavným velitelstvom je obrovské priestranstvo kde má Kiri určené svoje miesto na stany.. dodala som ešte pre vysvetlenie a spýtavo som sa na ňu zahľadela.

"Uhmmm... To musí být blázinec. " ušklíbla jsem se.
Podívala jsem se za odcházejícím ninjou a neurčitě mávla jeho směrem na znamení rozloučení.
"Nechtěla bys přespat v sídle? Rodiče plní průzkumné mise a jejich pokoj je volný." pousmála jsem se.
A mě to ticho doma začíná vadit.

Na chvíľu som sa tvárila prekvapivo no po tom som sa zaškerila a o sekundu na to som žiarila ako nejaké "slniečko". Josh !! zakričala som pomaly na celú ulicu a po tom som sa chcene nechcene vrhla na Shijin ktorú som objala. Aaarigatoo ! ani si nevieš predstaviť aké je to v tých stanoch hrozné, aarigatoooo ! Ďakovala som nadšene a stále som ju takým .. hrubším spôsobom objímala.

"Huh...?" překvapeně jsem ji sledovala.
Tak takovou reakci jsem nečekala?
Pak jsem se začala smát.
"Jsme přece kamarádky."

Zaškerila som sa a len som prikývla.
Josh josh !! .. sme kamošky, keď prídeš na návštevu do Kiri tak ťa zase ubytujem ja. usmievala som sa pri čom som sa stále tak usmievala a hneď sa mi všetko zdalo také "veselšie"..

"Těším se." věnovala jsem jí zářivý úsměv.
Jak ten den skvěle začínal, tak úžasně končí.
"Možná je válka, ale dnešní den byl veselejší než týdny před jejím začátkem."

Hai, dnešok bol super deň, som hroozne moc rada že som ťa spoznala. Zaškerila som sa a konečne som ju pustila z objatia, pôjdeme už teraz? či sa chceš ešte po niekom pozrieť? spýtala som sa nedočkavo.

"Myslím, že bysme mohli jít." pousmála jsem se, když jsem se konečně mohla nadechnout. "Také jsem ráda, že jsem tě poznala. Nevěřila bys, jak tu bylo ještě včera ráno pusto."
A v sídle nejen včera ráno, ale od doby... Co se se mnou rozešel.
Nad tou myšlenkou jsem se zarazila, ale pak jsem ji zahnala a postavila se.
Nostalgické vzpomínky si necháme na jindy.

Haaai hai.. v nemocnici bolo tiež hodne pusto.. zasmiala som sa po čom som prešla vedľa ňu, chytila som ju za ruku a rozbehla som sa cestou do sídla klanu Hyuuga.. aj keď, pri mojom orientačnom cítení v Konohe som išla úplne opačným smerom, presvedčenie je pekná vec.. a ja som bola hodne presvedčená že idem dobre..

"Uhmm... Doprava!" zavrněla jsem a rozesmála se.
Popravdě jsem si to uvědomila až trochu pozdě.
To už jsem zapomněla cestu do sídla?
"Ano, ať se děje cokoli, v nemocnici se nic nemění. Když jsme drželi hlídku u Hokageho-sama, byl pořád stejný klid. I když klidem se to asi nazývat nedalo." ušklíbla jsem se.
A já tak doufala, že se vrátí zpátky na své místo Hokageho...
Když jsme se vrátili, upozornila jsem ji na správnou odbočku a pak už jsme šli jen rovně, takže zabloudit nešlo.
Já osobně jsem ani nevnímala cestu, protože jsem se mohla jen přihlouple usmívat. Nemohla jsem uvěřit, že se mnou někdo vydržel takovou dobu.
To bylo hodně vyjímečné.

Hee Gomeen vážne sa tu nevyznám.. zasmiala som sa trocha ospravedlňujúco a s takým úškrnom som letela ulicami tento krát už správnym smerom, pár krát som mala namále pretože som takmer porazila nejakých ľudí ale vždy som sa tomu nejak úspešne vyhla. (presun)

Pořád jsem se přihlouple usmívala.
Je skvělé mít takovou kamarádku.

(Přesun)

Eistee

Jen tak jsem se procházel vesnicí.Nová půda pod nohama napjatá situace ve světě.Co víc si může osamělí člověk přát.

Přiběhl jsem a sedl si na lavičku.