Jezero kryté lesem

First topic message reminder :



Nad tímto jezerem se stále vznáší mlžný opar

''proč ne''
v kouli se začala tvořit speciální látka která jí začala paralizovat a ona přestala moct hýbat rukama a nohama... zrušil jsem kouli a když padala na zem chytl jsem ji a položil jsem jí na ni
''tákže... budete mluvit ?''
otázal jsem se jí a posadil jsem se u ní, v ruce se mi vytvořil plazmoví kunai se kterým jsem si začal pohazovat

Zkoušela jsem se hnout, ale nešlo to... vzdychla jsem. Baka!! Baka!! Baka!! "Nevím, co bych vám měla říct... jste zločinec a já nic nevím!" odfrkla jsem a kdyby to šlo, pohodila bych hlavou, ale takhle jsem jen ležela a dívala se nad sebe. Zvlášní, necítila jsem ani strach ani zlost... bylo mi to celkem jedno.. asi za to mohl stres posledních dní...

''jste kage ?''
optal jsem se znovu
''to by jste měla vědět''

"Zapomněl jsem mi vyhrožovat! Nevím co se mi stane, když budu mlčet..." odsekla jsem. Začínala jsem přemýšlet, co bych asi tak měla dělat...?

''tak co třeba kdybych vás zabil, to je dobrá výhrůžka''

"Jak originální!" odvětila jsem ironicky. "Ano jsem Kage..." dívala jsem se na pomalu mizející hvězdy...

usmál jsem se
''to je milé, potkat kage... a jaké vesnice ?''

"Nejste trochu moc zvědavej?" pozvedla jsem obočí. "Suna..."

''dobře''
nadále jsem u ní seděl
''nejspíš za chvíli umřete, jste si toho vědoma kazekage-sama'' usmál jsem se

Chtěla jsem pokrčit rameny, ale nic jsem neudělala. "Umřu jako husa, co se nechala napálit, protože byla moc důvěřivá... špatná pověst!" povzdechla jsem si. "Tak ať je to rychle!" zavřela jsem oči. Myslela jsem na Sunu, na Yoko a Himi, na Amayo a Rukiho... Neuro...

usmál jsem se a po té jsem se řízl na prstu a začal jsem jí kapat mou krev na do její pusy po chvíli se mi rána zahojila a já u ní jen seděl

Pomalu jsem začala cítit končetiny. Zkusmo jsem zkusila zahýbat prsty, pokrčit nohy... vyšvihla jsem se do sedu, ruka mi vystřelila vzhůru a první co jsem udělala, že jsem mu vlepila pořádnou facku. "Baka!" vztekala jsem se.

jen jsem se zasmál a seděl jsem vedle ní a prohlížel jsem si jí

Znovu jsem se natáhla na záda a zavřela oči. "Ležím tu se zločincem, jehož neznám ani jméno... maminko vidíš to?" hudrovala jsem se. Stočila jsem k němu pohled. "To jméno...?"

''Hiraku...''
pověděl jsem jí

"Těší mě... Pilikka..." natáhla jsem k němu ruku.

''na formality nejsem''
usmál jsem se
''právě jsi se PiliKKo poznala s členem akatsuki a ten člen tě nezabil, máš dneš štěstí''

"Právě jsi se seznámil s Kazekage a ona tě nezatkla... máš štěstí!" zazubila jsem se.

''nojo''
seděl jsem jen u ní a prohlížel jsem si jí

"Co je?" stočila jsem pohled na sebe a dívala se na oblečení.

''nic, já jen, netušil jsem že jsou i pěkní kaga''
zasmál jsem se

"Ále!" zakřenila jsem se. "Netušila jsem, že jsou i seriózní zločinci!" kývla jsem hlavou. Znovu jsme zavřela oči. Na trávu už se vznášela rosa, začínalo svítat. Ptáci se začínali probouzet a já začala usínat... nějak jsem nepřemýšlela co bude dál, převalila jsem se na bok, přitáhla si k tělu kolena a nerušeně usnula...

''hé ? ona mi tu usne ?'' přemýšlel jsem co sní a po té jsem si vzpoměl na jednu opuštěnou budovu kterou jsem potkal kolem když jsem šel k jezeru... vzal jsem jí do náruče a došel jsem i sní do té budovy... zamkl jsem nás zde a následně jsem vyšel po schodech nahoru i sní do ložnice kde byla jednolůžková postel
hmm vypadá to že je totu v celkem dobrém stavu
položil jsem ji na postel a přikryl jsem jí peřinou... sedl jsem si na židly naprotí ní a vyčerpáním jsem usl

byl jsem již delší dobu vzhůru a sledoval jsem spící mizukage, mezitím jsem poslal klony do nedalekého obchodu pro nějaké jídlo a to již bylo připraveno na stolku vedle její hlavy

Začala se mi chvět víčka. Otravné paprsky se mě snažili vytáhnout z říše snů, která mě nedokázala zadržet. Hnula jsem sebou a spokojeně se převalila na stranu, otevřela oči a... "Nany?!!" vyjekla jsem a instinktivně přitáhla peřinu až k bradě.