Hora Ryogetsu

Opět jsem složila pečetě a použila youton na její krystalové zrcadlo. Aspoň něčím...

Po chvíli sa stena naozaj rozpustila. Ja som ale už v tom čase bola na inom mieste.
V prvom rade sa musím zbaviť toho hajzla s hmyzom, takže.
Vyrazila som obrovskou rýchlosťou a obehla cez všetky chrobáky jeho smerom. Popritom som si chystala techniku.
"Shishō Tenketsu!" Z môjho tela sa rázom uvoľňovalo masívnejšie množstvo chakry ako predtým.

Mezitím co chystala útok, jsem si i já připravila ten svůj. 64 úderů.



Modlila jsem se, aby si ostatní uvědomili, že Hyuugové jsou bojovníci spíše na blízko a nezadupali mě do země spolu s Rin.

"Sakra." sundal jsem si tričko a soustředil nanobrouky.

"Pokud se mi něco stane, nedotýkejte se mě!"

Začala jsem soustředit čakru. Nechala jsem ji volně proniknout do země. Po chvíli se ta část začala chvět a do vzduchu se zvedaly kameně.

Poslala jsem je na Rin.

Už už som sa chystala použiť tú techniku, našťastie Mikomi stačila zastaviť moje tenketsu skôr, než som to dokončila.
Na to je ešte priskoro, dostala by som tým tak jedného, maximálne dvoch, ale tá zvyšná by ma odpratala. Každopádne, chrobáky skryštalizovať nemôžem, ale ju áno.
Jej útoky boli rýchle, našťastie som mohla využiť jej dotyky. Po takých desiatich ranách z jej strany došlo k mojej technike.
To bolo len tak tak. V tom čase na mňa ale už leteli kamene. Niektoré z nich ma zasiahli, iné som stačila vyblokovať.
Je ich tu na mňa priveľa!

Jediné co jsem stihla bylo uvolnit čakru z celého těla. Najednou jsem nebyla schopná pohybu.

Omlouvám se.. musíte to zvládnout beze mě...

Dala jsem ruce do znamení ptáka. "Kujaku Myouhou."

"Kujaku Myoho: Zan." část čakry se zvedla do vzduchu, tam se ještě rozdělila a na Rin letělo sedm útoků z čakry.

"Shizuko, pokus se pomoc Mikomi!" já jsem se rozběhl na slečnu a napřáhl ruce. Nepoužil jsem, žádné brouky, protože na celém mém těle byla spousta Nano brouků.
"Tohle bude ošklivé dámo."

"Takto ma nedostaneš!" Po vytvorení ďalších pečatí som oproti Shizukiným chakrovým útokom poslala kryštalických drakov.
Navzájom sa zrazili, až som prestala dávať pozor na Shibimarua.
Sakra! Skoro som zabudla!

A co když ji něco udělám?! Napadlo mě hned. Ještě jsem nikdy nepoužila youton, abych někoho osvobodila. Vždycky je to poprvé.
Nechala jsem aktivované Kujaku Myouhou. Přistoupila jsem k Mikomi. Podívala jsem se na stavbu krystalu. Snad to půjde.
Udělala jsem pečetě a použila youton. Prsty jsem přitiskla k ústům a vyplyvla malé množství lávy. Jen jsem doufala, že neporaním i ji.

Byl jsem těsně u ní a už už se jí dotknu.
Stačí jediný dotek, nano brouci se rozlezou po celém těle.

Už to skoro bolo, keď vtom...
"Možno nemôžem skryštalizovať teba, ale kryštál naďalej používať môžem!"
Posunula som ho do väčšej výšky a oddialila tak od seba.
Teraz alebo nikdy! Pokračovala som v príprave.

Ještě trochu! Krystal se pomalu rozpouštěl. Dělej! Dělej!

Kruci to pálí! Uvolnila jsem čakrové jehly z celého těla. Narazily na krystal a spolu s lávou ho poškodily. Napnula jsem svaly a z malých prasklinek se staly větší. O chvilku později jsem ztratila rovnováhu a spadla na zem. Tím jsem se osvobodila úplně. Překvapeně jsem zamrkala a rozhlížela se kolem a mnula si spánky.

"Sakra... moje hlava... Jste všichni v pořádku?" pravila jsem, když jsem se posadila.

Nano brouci se začali rozlézat po krystalu a požírat ho. Seskočil jsem na zem a znovu se rozeběhl na dívku.

"Snad jsem ti nic nudělala." Otočila jsem se zpátky na Rin.

Neskoro!
V čase, keď jeho chrobáci požierali môj kryštál, stačila som sa ešte odraziť od zvyšku. Po dopade Aburameho na zem som naňho vyletela zo vzduchu.
"Tentokrát je to tvoj koniec!"
Shibimaru dostal priamy zásah, ktorý ho navyše zaryl hlbšie do zeme.

Udělala jsem pečetě. Opět jsem použila youton. Lávu jsem vyplyvla jejím směrem.

S mojí pyrofóbií mě ta její láva probrala hezky rychle... Pomalu jsem se postavila na nohy.

"Jsem v pohodě. Ale pan brouk je na tom hůř." dořekla jsem a hledala ztracenou rovnováhu. Znovu jsem kecla na zadek. To bolí...

Jsem jak praštěná po tom zkrystalizování... a ještě tomu není zdaleka konec.

Předemnou se složila obrovská zeď brouků a zabránila, aby se mi cokoliv stalo. Nicméně, jsem po nárazu upadl do bezvědomí.

Použila jsem dost čakry. Začala mě bolet hlava. Cítila jsem tu ohromnou čakru, která se mi rozlívala do žil. Ta zlost, chuť po krvi...
Yonbiho čakra mě pomalu obalovala. Snažila jsem se to zastavit, ale posledně jsem už měla namále. Podlomily se mi kolena.

Toto bude len tak tak!
Obrátila som sa na lávu a dala ruky pred seba.
Samozrejme nebolo možné úplne skryštalizovať lávu, ale zabránila som jej tak minimálne, aby sa aspoň dostala ku mne. V tom čase sa už ale Shizuka menila.
A máme tu ďalší problém.

Pribehol som k Shizuke.
"Ste v poriadku? Prosím, v prvom rade sa upokojte, zvládneme to. Zhlboka dýchajte."

Bože ten krystal je otravný...

"Neboj šmudlo. Jsme v klidu a zvládneme to. Hlavně buď za mnou a ne mezi mnou a nepřítelem." usmála jsem se na toho malého kluka.

Využila jsem toho, že byla zaměstnaná lávou a rozeběhla se na ní. Chystala jsem se znovu použít techniku 64 úderů.