Cvičiště

Než jsem mohla nějak zareagovat, už byl zase umě a na krku jsem měla zase katanu. *Kruci... byla hezká jsem si ji mohla taky nechat chvilku dýl....*pomyslela jsem. "Uhm... dobře..." odvětila jsem. Chvilku jsem se na něho zadívala a jeho rameno. *No.. měli bychom zkončit... dlouho to nevydrží a byl by problém... kdyby s ním měl něco na zbytek jeho života...* vzdychla jsem. *Kso.. že mu dávám vždycky přednost před vítězstvím.* "Dobře..vyhrál jsi " prohlásila jsem.

Katanu jsem si dal na záda.Poté jsem se trochu zamotal,ale stál jsem dál na nohou.Vyhrála jsi ty.Kdyby tento souboj pokračoval tak by jsi stejně i tak vyhrála. řeknu a usmál jsem se.Asi bych měl jít pryč. dodám.Co vše jsi mi jen vzala když jsi mě odzbrojila? zeptám se

"No je to možné... ale jelikož jsem se vzdala tak to již nezjistíme..." pronesla jsem a usmála jsem se. "Nechceš to rameno ošetřit?" zeptala jsem se ho a dotkla se ho. "Uhm.. chtěla jsem s tebou ještě o něčem mluvit...." řekla jsem ještě.

O čem by jsi ráda mluvila? zeptám se jí.To rameno je v pohodě.Škrábanec. řeknu a díval se dále na HIkari.Je vážně silná bude z velice silná žena. pomyslím si a dál se díval na ní.

"Uhm.. předminule..." začala jsem. "Když jsme mluvili u tebe doma...pamatuješ si ještě o čem jsme to mluvili?" zeptala jsem se ho a nespouštěla ho z očí.

Pamatuju si to. řeknu.Proč se ptáš na tohle?d zeptám se.Trošku to nechápu pomyslím si a stále se díval na ní.Mezitím jsem nachvilku zavíral oči kvůli bolesti.

"Uhm... " odmlčela jsem. "To nic.. ošetři si to zranění!" řekla jsem a nasedla na Yuusukeho. "Domů..." řekla jsem mu cít a on se zašklebil. "Zatím se měj! " křikla jsem jeste na Burraka (presun)

Kývl jsem a zmizel pryč.(přesun)