Cvičiště

Pomalu přijde na cvičiště a líně se protáhne. Na svou nedávnou návštěvu v nemocnici ani nepomyslí. Jediné co ho mrzí je, že nikde nenašel Papričku. Ba ani u ní doma, adocela její mamku viděsil, když jí řekl, že jí nikdenemůže najít. Sám to nechápal,už jí znal a věděl, že se o sebe umí zatraceně dobře sama postarat. Proto přišel na cvičiště a trochu si protáhl ztuhlé tělo. Pak dřív, než se pořádně rozhlédl zavolal nahlss do všech stran.

"Hej je tu někdo... aspoň titěrný genin, s kterým by se dalo trochu protáhnout?"

S očekáváním, že se nikdo neodhodlá, protože pohled na něj jasně říkal, že ty silné ruce a dobře stavěné tělo umí naplno využít, se rozhlížel po okolí. Nejspíš si říkal, že zase bude pořádněotravný den, bez nějakého vybití energie, či aspoň seznámení.

Když už si povzdechl, otočil se a pomalu hodlal vyrazit k dřevěnému panáku zpozoroval zvednutou ruku. Nějaký odvážlivec, jak si to po svém vyložil. To bylo přece skvělé a absolutně ho ani nenapadlo, že nemohl z té dálky předtím nejspíš vnímat jeho předchozí dotaz. Proto nahodil spokojený výraz, protáhl si svoje silné pazoury a čekal, až přijde blíž.

"Hmm... tebe taky neznám. Ty budeš novej co? Hele zajímalo by mě jestli vůbec umíš pořádně si praštit..."

Nedělal tos chválně, často vyslovoval své myšlenky nahlas a zcela upřímně. Nechtěl ho nijak urazit, to se dalo poznat z tónu hlasu. Ovšem tenhle chlapík nevypadal zrovna na ranaře, což ho trochu mrzelo. Přesto doufal, že by to mohlo být zajímavé střetnutí.

Kensei přehodil tyčku od lízátka z jednoho koutku úst do druhého a natočil své tělo při jeho úderu bokem. Tím pádem ho nezasáhl plnou silou do hrudi, ale zmenšenou a k tomu nemohl vědět, že na sobě má preventivně používanou techniku podobnou gárově na obranu, která není vidět (Hurricane Mountain). A to také pohltilo další část útoku, jeho silné tělo se tedy po té ráně ani nezachvělo. za to Kensei uchopil ruku ve chvíli, kdy ho udeřil docela snadno. Taky byl především přes taijutsu, a lehkým pohybem ho přes sebe nejspíš přehodil. Ne opravdu silně, aby mu zlámal kosti. Ale nejspíšpřistane na zadku, pokud nepřekvapí. Zvědavě se za ním otočil a pozoroval ho.

"Hmm..."

Kensei se zatvářil rozpačitě, začalo mu docházet, že to předtím asi nebyl útok. Proto se zatvářil připitoměle a když vstával, podal mu ruku, aby ho vytáhl na nohy. Trochu zamyšleněho pozoroval. Opravdu zrovna tenhle týpek nemohl vypadat jako, že by chtěl přijmout jeho výzvu. Proto trochu sklopil hlavu a povzdechl si.

"To je tím, že jsem se moc dlouho válel v nemocnici noo... potřebuju se protáhnout a myslel jsem, že si prostě slyšel mou výzvu..."

Pokrčil při tom rameny, vypadal jako otevřený člověk. Prostě mu svou chybu přiznal na rovinu a neměl s tím sebemenší problém, byl takovej a nestyděl se za to. Ať se s tím každý vyrovná jak nejlíp umí.

Kensei se napřímil a zalořil své silné ruce v bok, přeměřil ho znovu pohledem. Nechal si schválně chvíli na čas, než mu odpověděl.

"Jmenuji se Kensei, jsem z hor a rozhodně se za to nestydím! jestli máš problém s tím, že sem poctivej horal, vyřešíme to hned tady a ted..."

Docela andějne se mu zablesklo v očích, asi opravdu doufal, že by s tím mohl mít alespoň titěrný problém. Protože pak by mě bezva záminku si praštit pořádně. xD
Bohůžel tenhle chlapík, asi bude mít dost rozumu, aby s tím problém neměl. Alespoň ne nahlas. Po chvíli se ho zeptal.

"A ty jsi kdo a odkud?"

"Hmm..." Pronesl Kensei a nadzvedl obočí. Dost nedůvěřivě si ho prohlížel. A pak nahlas pronesl své podezření i myšlenku zároveň.
"Jestli jseš jako z konohy a pobíháš nám tady po vesnici, tož bych tě asi měl doopravdy trochu vzít po hlavě..." udělal neškodný náznak silnou pěstí.
"...a odnést tě ke Kage... protože nemám rád, když tu běhají špióni chápeš mě snad ne?" Za to kensei ho opět chudák vůbec nepochopil xD

Kensei dumal nad tím, jestli je to tedy špion co se tváří, že patří k nim. Nebo k nim patří doopravdy. Pro jistotu vyplivl tyčku od lízátka a vytáhl z kapsy nové, hned se mu líp přemýšlelo.

"A senseie už máš? Nebo tým?"

Byl zvědavý co mu odpoví, rozhodl se tu záležitost přímo neřešit a zeptat se později přímo kagule.

Tahle zpráva Kena docela překvapí, proto po něm hodí udivený pohled.

"Chceš snad říct, že m.. naše Raikage se někde toulá? He! Vsadím se že zná mnohem líp své povinnosti, než ty. Pokud jí přeci něco chceš, musíš jít do jejího kanclu a vystát tam ďolík..."

vysvětluje m uken opravdu trpělivě, jakoby to bylo smaozřejmé, že ho smí takhle drtivě poučovat.

"Docela mě zajímá komu tě předhodí... víš je tu jeden co se stará například o jahody... aje děsně teplej... už jenom od pohledu. Toho bych ti teda chlape nepřál... to já na tom jsme líp chápeš ně? Jako chunin mám parťáka s kterým tvoříme tým a nikoho dalšího nepotřebujeme... ale ty... hmm jsi docela v loji... jojo..docela..."

Chvíli ještě přemýšlí a pak pokrčí rameny.

"No v tomhle nemám moc velký přehled. Osobně znám jen pár lidí... víš náš tým přišel o senseie, od té doby jsme se rozhodli, že si vystačíme sami... a je tu ejště jeden silný, ale nevím jestli by chtěl někoho učit a vlastně ho nemám rád moc semotá na mém místě vedle Raikage..."

V tom se zarazí a povzdechne si, právě mu to ukouzlo. Proto si povzdechne a dovysvětlí.

"Víš raikage chrání nás všechny. Je tu v dobrém i ve zlém, vždycky dkyž je jí potřeba. Ale nikdo se už nestaral dlouho o to, co bude s ní, až někoho bude potřebovat. Proto musím rychle zesílit abych jí mohl chránit, pak mě snad uzná..."

Znovu si ještě těžčeji povzdechne.

"Ale tomu nemůžeš rozumět, seš na to moc mladej..."

Schovívavě ho ken poklepe po zádech, snad mu při tom nevyrazí dech. Protože patří rozhodně mezi ty siláky, co si občas neuvědomují svou sílu,a le nemyslel to nijak zle. To zase ne, je v celku dobrák, to už musel poznat.

"A cože tu vlastně děláš na cvičišti, že ani netrénuješ?"

Tohle byla od Kena velice zákeřná otázka, protože když odpoví špatně, mohli by se dostat k tomu, že mu dá nesmírně zabrat. Což by ani nemusel přežít xD

"Vypadáš jako docela stracenej případ, nijaký extra svaly nevidím... neříklej že na tebe holky letěj..."

Zkoušel prolomit jeho bariéru, aby chudák se napálil a on měl co celej den na cvičišti dělat.

Kensei přikývl na souhlas a něco si zabručel takzvaně pod vousy.

"Rychlost je důležitá, ale já jsem známým tím, že se nerad někam ženu, pokud ovšem... se nejedná o útok... to je docela něco jinýho..."

Spokojeně se zazubí a promne si trochu klouby.

"Ale síla je taky dost důležitá, bez n íti je útok na nic. Sice zasáhneš a vyhneš se, ale k čemu to však jen soupeře trochu polochtáš. Musíš trénovat všechno a umět si v tom najít rovnováhu..."

poučoval ho zase, nejspíš už otravně.

"Já tu čekám na někoho na trénink, nejvíc bych potřeboval svýho parťáka. Ten má taky pěknou ránu a mohl bych třebas přijít na to jak si zlepšit svou obranou techniku..."

Zadumal se trochu zasněně.

"jenže se pořád někde fláká, není vůbec spolehlivej..."

Upřímně se tomu zasmál a poplácal ho zase silně po rameni.

"A to jsi nedostal úder od Raikage, nevím co to bylo zač a vím, že se šetřila, ale i tak ti řeknu že to byla pořádná pecka co se mnou vymetla cvičiště! Kéž by měla zase trochu času na pořádnej trénink!"

zvláštní, jemu snad absolutně nevadilo, že dostal nakládačku, ba naopak se těšil na další. Byl to prostě blázen,nejspíš by ti mělo dojít, aby ses od něho držel dál xD