Dům rodiny Akasuna

Vešel jsem do domu a zavolal "Jsem doma!"

"Kde jsi byl?" vykoukla jsem z obýváku a přeměřila si ho pohledem.

Akasuna no Ruki napsal:Nebuď zvědavá nebo nevyrosteš.

"Jsi o dvě minuty starší než já, nedělej ze sebe dospělího!" zavrčela jsem a došla až k němu. "Tak kde jsi byl?" vyzvídala jsem dál a prohlížela si ho.

Akasuna no Ruki napsal:Šel jsem ven a za mámou proč?

"Teta Miya říkala, že máme být doma... a máma, že pracuje a trénuje tetu Yo! Co jste dělali?" vzala jsem si ze sáčku jeden modrý bonbon a začala ho cucat.

Akasuna no Ruki napsal:Povídali si a dáš mi bonbon?

Přimhouřila jsem oči. "Dobře.." souhlasila jsem a natáhla k němu ruku s pytlíkem. "Kdy přijde domů?"

Nevím šla nakoupit a pak do kanceláře.Měla by ses ostříhat jde z tebe strach.Vzal jsem si 2 bonbony.

Akasuna no Ruki napsal:Nevím šla nakoupit a pak do kanceláře.Měla by ses ostříhat jde z tebe strach.Vzal jsem si 2 bonbony.

"Csss... abys věděl všem se moje vlasy líbí! Protože jsou tak modré a tak dlouhé! Nemáš vůbec cit pro módu!" pohodila jsem hlavou. "A za ty bonbony a řeči.. si vezmu ty tvoje bonbony!" zasmála jsem se ´dábelsky a vběhla do kuchyně, kde na stole ležel druhý pytlík.

Z ruky mi vypálilo 5 chakrových vláken.Nemyslím si heh už to umím fajnovka.Mezi mě a moje bonbony se nestav nebo to řeknu mámě!

Akasuna no Ruki napsal:Z ruky mi vypálilo 5 chakrových vláken.Nemyslím si heh už to umím fajnovka.Mezi mě a moje bonbony se nestav nebo to řeknu mámě!

"Odkdy umíš používat chakrová vlákna?!" prskala jsem a snažila se vyprostit. "Koukej toho nechat! Nebo já řeknu mámě, že na mě zkoušíš techniky!!" trhala jsem rukama, abych se dostala pryč.

Odedneška.Hejbal jsem s jejím tělem tak že mi nastavila ruca s bonbony a já si vzal.Díky moc.Zrušil jsem techniku.

Akasuna no Ruki napsal:Odedneška.Hejbal jsem s jejím tělem tak že mi nastavila ruca s bonbony a já si vzal.Díky moc.Zrušil jsem techniku.

"Povím to mámě! A jednou se naučím takovou techniku, že se budeš divit!" prskla jsem, bonbony pro jistotu schovala do kapsy a utekla do obýváku.

Akasuna no Ruki napsal:To bych se asi fakt divil.A počkej mámě ne!Nechcu zaracha...

"Css jsi na mě takovej a já ještě budu zticha, to tak! Doufám, že budeš mít zaracha alespoń na měsíc! A počkej! Naučím se to co máma a porazím tě!" odhodlaně jsem se postavila před něj.

Akasuna no Ruki napsal:Hm tak hold se strapním ale budu brečet a projde mi to co už a jak mě chceš porazit s technikou co umím to by byl souboj inteligence a oba víme že bys dostala na zadek.

"Jsi neuvěřitelný pokrytec a srab!" zamračila jsem se. "Teď jsi možná lepší, ale já se mámi zeptám, jestli mě to naučí... a pak si udělám svoje speciální loutky... a kdyby jsi byl tak inteligentní, jak říkáš, nepropadal bys na akademii!" ušklíbl jsem se.

Akasuna no Ruki napsal:Akademie je nudná a aspoň mám na cvičišti nejlepší výsledky né jak někdo nejhorší!

"K čemu ti to potom bude hmm? Nebudeš ani vědět, co se děje!!" durdila jsem se. "Byla bych lepší, jenže máma nemá tolik času... protože vždycky učí tebe! A na mě pak nemá čas! Nemohl by jsi jednou nebýt středem pozornosti?!" vylétla jsem, jako čertík z krabičky.

Děláš si srandu?Vždyť ty furt sedíš doma já aspoň jdu za ní a poprosím jí o ten tréning!Nic o mě nevíš!
Zabouchl jsem dveřmí a odešel do pokoje.

"Jsi hroznej egoista Ruki... a sobec!" řekla jsem si sama pro sebe a zabouchla se u sebe v pokoji.

"Jsem doma!!" vykřikla jsme z předsíně. "Pojďte do kuchyně, něco jsem vám přinesla!" houkla jsem do patra a došla do zmińované místnosti vyložit nákup.

Vyšel jsem z pokoje a šel do kuchyně.

Uslyšlela jsem mámin hlas a rozeběhla se do kuchyně. "Mami!!" přiběhla jsem k ní a objala jí.