First topic message reminder :

Chvíli jsem neodpovídal a pak jsem se jakoby probudil." Aha " řekl jsem mírně překvapeně.

Aiko Naihi

,,Moja zlatá krásna Sunagakure no Sato." potešila sa Aiko keď sa pokojne prechádzala po ulici a obdivovala dokonalé okolie.,, Krása toto sledovať, jednoducho úžas ktorý sa len tak ľahko nikde nevidí." zašepkala fascinovane a pokračovala v prechádzke.

Vysel jsem z domu a Uvidel Kazekage-Sama Dobre odpoledne Kazekage-Sama.Prisel jsem blize a uklonil jsem se

Aiko Naihi

Popri prechádzke zrazu zbadala dobre známu osobu ktorá pri nej zastala a uklonila sa.,, Ou dobrý." pousmiala sa a pre istotu zastavila. Nevedela ako ďalej reagovať keďže ešte si nestihla preštudovať ako by sa mal Kazekage správať na verejnosti a preto len pohľadom skúmala okolie krásnej hlavnej ulice.

Aiko Naihi

,, Ja len tak na obhliadku trochu sa porozhliadnuť po Sune aby som nestratila prehľad a kontakt s jej obyvateľmi." pousmiala sa a vypočula si jeho návrh.,, Tak ja som dosť samotárska a tichá. Takže asi ťa to baviť nebude. ďakujem za ponuku, ale radšej nie." usmiala sa veľmi milo.

Rozumim a chapu Kazakage-sama uklonil jsem se a zmizel pryc(presun)

Aiko Naihi

,, Toto je úžasná vesnica, dokonalý raj na..." zastavila sa počas kráčanie keď pocítila zmenu v detekčnom piesku pri bráne a spoznala vyvolaný popach.,, No super, ktorý idiot si myslí, že mi bude liezť na môj piesoček?" dodala naštvane a rozbehla sa priamo k bráne.

Přecházel jsem ulici a svitek držel v ruce."Potřeboval jsem ho?"ptal jsem se sam sebe."Určitě."Snažil jsem se sám sebe přesvěčit že jsem si vybral správný svitek."A přece mužu se pujčit další."Rozroloval jsem svitek a díval se na něj.Zároven jsem pokračoval v cestě ulicí."To by šlo,ale chce to víc"Na chvíli jsem přemýšlel a uviděl před sebou loutkaře jak tam baví lidi kolem sebe.Najednou mi do hlavy vletěl další nápad"Jo to by šlo"řekl jsem si v duchu a po chvíli dodal."Loutkařské techniky,ty by ušli."Pousmál jsem se a namířil se hledat nějakého shinobi v suně který už je umí ovladat .
(presun)

V nehlídané chvíli jsem z jedné fontánky vylezl a sundal si svou ochranou pásku. Poté jsem ji ukryl a bezstarostně se vydal po ulici pryč. (přesun)
Tak jak pak se asi žije lidem v Suně. Hlavně by mě zajímalo jaké tu mají holky.
Na nějaké holky se vykašli. Pojď radši někoho zabít a pohltit jeho čerstvou prýskající krev. Démonický smích.

Dorazil som k tomu obchodu čo som sa tam mal vystriedať s tým obchodníkom povedal som mu čo a ako a on odišiel ja som si vyskočil na obchod keby tam niekto šiel musel by som ho ísť asi obslúžiť aj keď som dúfal že nebude treba .

Dokončil som stráženie a vymenil sa z obchodníkom nechcelo sa mi ísť kvôli takej preimernej misii hneď do kancelárie preto som odišiel .
(presun)

Mieril som k jednému obchodu ktorý som minule ako misiu strážil vedel som že tam by nám jedlo spravili dobré a ešte aj zadarmo kvôli tomu že som mu tam spravil menšiu láskavosť s tým strážením .
Lebo ja som od neho v tedy peniaze nevypýtal .

Sonozaki Ayu

Šla jsem za Shirem a po chvíli jsem poznala, kam má namířeno. Spatřila jsem obchod, do kterého jsem už i já párkrát zašla. Jídlo tu měli opravdu dobré. Došli jsme k obchůdku a já se na chvíli zarazila. Hauuu... Povzdechla jsem si, když jsem zjistila, že peněženku i všechny peníze jsem dnes nechala doma. Podívala jsem se do země, mírně jsem se začervenala a snažila jsme se to nějak oznámit Shirovi. "E...Etooo..." Bylo mi trapně a nedokázala jsem ze sebe vysoukat srozumitelnou větu.

"Ehm čože si dáš ?"
Opýtal som sa aj keď som ju začul , a aj keď sme ešte neboli dnu chcel som vedieť čo jej objednať .
Pozrel som k nej .
Všimol som si že sa červená ale nevedel som ale prečo .

Sonozaki Ayu

"Etooo...Víš..." Tak to už konečně řekni! Nadávala jsme si vduchu. "Já nechala peníze doma a uvědomila jsem si to až teď." Řekla jsme nakonec a podívala se do země. Ach jo..to jsem celá já...Proč se mi to musí stát zrovna dneska. Povzdechla jsem si.

"Umm tak to máš dnes štastie ... a neboj nič sa nestalo a kľudne si dnes objednaj čo chceš dobre ?"
Otvoril som jej dvere a čakal som kým vstúpi ona .

Sonozaki Ayu

"A-Arigato." Můj zprvu nejistý úsměv dokonale vyjadřoval poděkování. Vstoupila jsem dovnitř, zatímco Shiro držel dveře a posadila jsem se k jednomu ze stolů, které stály v rohu místnosti. Čekala jsem až se posadí i Shiro a až dojde obsluha.

S Yuusukem jsme se procházeli ulicí. Na tváři mi hrál jako vždy úsměv. Tentokrát poněkud trošku falešný. Rozhlížela jsem se kolem, jestli náhodou nenarazím na Shira.
Celý den jsem trénovala a nikde ho neviděla. Oči mi letěli stánkami*kde by mohl být tak dobrý ramen?*. Najednou se zastaví. Mlčky jsem stála a dívala se na dvě osoby. *To není...*

Ja som vošiel dnu keďže som bol dnu už som si nevšimol nič iné .
Keďže zamierila až do rohu miestnosti prešiel som tam a usadil som sa potom ale netrvalo dlho a došiel čašník že si máme objednať ja som najprv čakal čo si objedná ona .

Sonozaki Ayu

"Etoo, já si obědnám tyhle dango knedlíčky." Řekla jsem číšníkovi a ukázala jsem na jídelní lístek. Nic jiného jsem nechtěla, tak jsem si přestala všímat číšníka a pohlédla jsem na Shira. Přemýšlela jsem, proč se s ním tak bavím...Vždycky jsem si od ostatních držela spíše odstup...Snažila jsem se být veselá, usměvavá...ale nikdy jsem se s cizíma moc nebavila...Najednou jsem si uvědomila, že ho pozoruju až moc dlouho tak jsem sklopila zrak dřív, než si toho stačil všimnout...Teda spíš jsem doufala, že si nevšiml.

Ja som si objednal tiež dango mal som chuť na niečo sladšie .
Ale aj tak nakoniec som si všimol že pozerala viac ku mne no nepovedal som k tomu nič len si ju teraz pre zmenu prezeral som ja .
"Umm tak čo na kedy to vidíš že asi tak pôjdeš či neponáhľaš domou ?"
Opýtal som sa aby nebolo až také ticho .

Smutně jsem se na to koukala. *Co mám teď dělat?*šla jsem blíže a
zaposlouchala se co si povídají...byla jsem zvědavá, spíše jsem si chtěla ověřit, to co
jsem si myslela. Možný bylo všechno.

Procházel jsem se ulicemi a rozhlížel se po výlohách obchodů. Po chvíli jsem si všiml Hikari, která někoho evidentně špehovala. Po lepším zaostření jsem si všiml, že je to Shiro a ta dívka co jí učil používat kaze no hogoromo. Došel jsem neslyšně k Hikari a už jí stál za zády.
Co tady kuješ prcku?
Zeptal jsem se milým hlasem a lehce se usmál.

Sonozaki Ayu

"Etoo...Gomenne..." Sklopila jsem zrak. "Nejspíš tě už nudím, že?..." Přelétla jsem po něm pohledem. "Předtím se to možná nezdálo, ale nejsem zas až tak společenská osoba." Navíc...připomínáš mi někoho, kdo byl pro mě důležitý. Dodala jsem si pro sebe.

"Umm ja s tým až tak problém nemám to sa báť nemusíš ... "
Uistím ju .
O chvíľu nám doniesli jedlo .
"Ani ja niesom bohvieako výrečný ale zas hovorím kedy je treba a keď aj ty tak je to to hlavné ne ?"
Pozrel som lepšie k nej .