Ruiny Otogakure no sato

"To ano to nejspíš nepužijeme.....co takhle spojit se s týmem v Uzushi a spolu je nějak porazit ?"

"Hmmm nedostaneme se odtud jen tak... prostě budu bojovat, dokud budu mít chakru a doufat, že něco dokážu..." postavila jsem se. "Než by se sem dostali, byli bychom stejně mrtví.. tak co!" ušklbíla jsem se. "Jdu do toho!"

"Dobře...budem jenom doufat.....ale je tu ještě něco co bych chtěl udělat jestly tady mám zemřít nechci pak litovat že jsem to neudělal." prohltl jsem naprázdno a PiliKKu políbil pak jsem se nasměroval k nepřítelovy a čekal až PiliKKa povolí písek

"Hmm.. Chce to tu ukončit." Postavil jsem se před Piliku Kisukeho a spol a dal ruce k sobě a pak je položil na zem a kolem Chiyo se roztočila země nahoru a uvěznila jí v zemské kopuli do tvaru šipky.
(nevím jak to popsat.. tady je video : https://www.youtube.com/watch?v=AoRyXCWegK4 čas 1:18)

Zmateně jsem se podívala na Kisukeho. "Ehmmmm... opovaž se umřít, tohle si ještě vyjasníme!!" usmála jsem se na něj vděčně, jemně se prsty dotkla jeho tváře a potom vyvolala všechny svoje loutky. "Jdeme na to!"

usmál jsem se tak trochu zmateně protože jsem čekal že mi dá facku potom jsem se rozeběhl směr Neuro

Hej máte někdo element vody?!Mohli bychom je zmrazit...

Napřahoval jsem se že odpálím Kisukeho dál,jenže pak jsem spadl na zem a hýbal tělem jak se mi chtělo.(Pořád jsem ležel na zemi xD)
Technika pominula?

bylo už pozdě a já na něj letěl s katanou v ruce a chtěl ho probodnout

"Pusťe mě vy haranti!!!" Zakřičela jsem.
(Co si to dovolujete, hrát s mou postavou, když nejsem online!)

Cukla jsem rukou a Gaara zvedl ruce. Před Neurem se objevil písečný klon.

"Sakra pustíte mě?! Kabuto prohrává, právě nás nemůže ovládat."

Pohlédla jsem na Chiyo. Takže.. to znamená... prudce jsem se zvedla ze země a rozeběhla se k oběma Uchihum.

Viděl jsem jak na mě letí Kisuke a předemnou se objevil písek.Kisuke se zapořil do písku a já vstal.
Můžete mi říct proč jsu tady?Já myslel že jsem mrtvej.V 1 chvíli kecám ze senseiem a teď jsem tady?
Potom jsem se podíval na Piliku a zůstal nehybně stát.

Po oku mi stékla slza"Neuro ty parchante jak rád tě vidím zase normálního."

spadl jsem na zem "Takže konec ?"

"Jááááá dýchám!!!!!" zakřičela jsem.
"PUSŤE MĚ VEN, NEBO VÁM UKÁŽU!!"

Doběhla jsem k Neurovi a prudce ho objala. "Jsi zpátky? Řekni, že jsi zpátky!!" rozplakala jsem se a dál ho tiskla k sobě.

koukl jsem se na ně a potom jsem se vypařil někam do lesa

Pustil jsem Chiyo z rakve.

"A co já?!" obořila se na svou pravnučku.

Objal jsem Piliku a poté jí políbil.
Jo snad jo.
Přitiskl jsem se k ní ještě blíž a byl šťastný.

Otřela jsem si slzy, které mi stejně dál stékali po tvářích a odtáhla se od něj. "Nevěřím..." zírala jsem na něj dál. "Určitě se mi teď zdáš!" poodstvoupila jsem od něj. "Tohle všechno.." zašeptala jsem a objala Chiyo. "Baachaaaaaan!!"

"No..Nebreč!" plácala jsem ji po zádech. Pak jsem ji levou rukou pohladila po vlasech.
"Měli bychom asi jít."

Jen jsem se pousmál a objal se s Neurem.
(spokojená chibi ? )