Písečná hala

First topic message reminder :

Opravdu velká hala, ukrývající v sobě místnost se sedačkami pro diváky a plac o velikosti fotbalového hřiště, který se skládá z velice odolné půdy (přeci jen nechceme naši halu zbořit)

( tak tohle je bezva jak jsme všichni usnuli v areně xD jsme nej xD a jinak oyasumi všem )

Aiko Naihi

,,Čo je to sakra so všetkými?" zaskočila sa Aiko a posadila k stene o ktorú sa oprela.,, Ninjovia a nič nevydržia." pokrútila hlavou a potichu sa sťažovala len tak pre seba.,, Nemôžem im čo vyčítať asi majú stres pred bojom. Ale tak zase nemusia to preháňať." povzdychla si a pomaličky sa nudila.

Len som si sadol do rohu a potom som si všimol Aiko a začal som rozmýšľať o nej.

Když jsem pocítila ranní sluneční paprsky na tváři vzbudila jsem se. Přede mnou ležel Yuusuke s kulatým bříškem. A vedle mě stále spal Oga-san. Tak mě napadlo se mu zadívat na tvář a pozorovat jeho reakci při probuzení.

Ráno jsem se probudil vcelku brzy a překvapivě jsem byl i odpočatý.* Kso...ty Chuninské na mně mají špatný vliv...nikdy jsem nevstával tak brzy...nikdy jsem nechodil spát tak brzy...a teď tohle....Snad už to brzy skončí * pomyslel jsem si , stoupl jsem na Akia a rozhlédl jsem se.Nepřišel nikdo nový.Většina lidí ještě spala , ale u stěny seděla jedna dívka , která nespala.Zaměřil jsem na ní svůj pohled.* Páni...jak jsem jí mohl včera přehlédnout...vždyť to snad ani nejde! * pomyslel jsem si a mírně jsem zrudl.Poté jsem seskočil z Akia dolů a sedl jsem si na okraj haly a koukal jsem se na ní.

Keď mi prvé slnečné paprsky dopadli na tvár tak som sa trocha pohmíril. Pootvoril som oči a jednou rukou som si ich tak lenivo zakryl pred slnkom.. pošúchal som si čelo a mierne som si zívol, následne som pootočil hlavu smerom, kde som včera naposledy zaznamenal Hikari. Keď som videl ako sa na mňa pozerá tak som sa len pousmial. Ohayo Hikari-chan.. zamumlal som ešte stále rozospato.

Když se Oga-san usmál, potvrdilo se mi, že se mu asi zdají hezké sny. Očima jsem prolétla několika dalšíma účastníkami a zastavili se mi u Katashi-sana.´´Ahoj Katashi-san. Máš se???´´ s úsměvem jsem promluvila, ale jen tak středně abych nevzbudila Oga-sana. Měl by si v klidu odpočinout. A jak Oga-san otevřel oči ´´ Ohayo?? Oga-san.´´

( Eh...já jsem asi 20 metrů od vás , ale to je jedno XD)

Když jsem tam seděl tak jsem uslyšel známý hlas.Podíval jsem se na to místo odkud vycházel ten hlas a tam seděla Hikari." Saté Hikari-chan...no...mám se...docela...ehm..nějak divně " odpověděl jsem trhaně.* Kso....já se z těch zkoušek asi fakt zblbnu...vždy jsem mluvil normálně..ale teď tohle...Hmmmm.... * pomyslel jsem si a jednou rukou jsem se chytil za hlavu.

Heh.. zaškeril som sa po čom som si znova, tento krát už tak viac zívol..Ako si sa vyspala? spýtal som sa stále taký ospalým hlasom.. bolo vidieť že ja by som ešte spal, nebyť tých skúšok..

Aiko Naihi

,,Pozrime sa na nich." zašepkala a pohľadom blúdila po celej aréne a sledovala prebúdzajúcich sa ľudí.,, Tak to fakt sú divní ľudia. Ale tak čo ani ja nie som normálna. No ale zase až taká bláznivá nie som." rozprávala sa pokojne Aiko sama so sebou pričom hlavu si oprela o stenu, zaklonila ju a zhypnotizovane sledovala strop.

Jak vidím tak Katashi-san sebou nějak trhal tak jsem se mohla spokojit s ´´Aha´´. A teď na Oga-sana´´ Jo vyspala jsem se celkem dobře ty? ospalče...´´ zašklebila jsem se na něj a zachechtala se.

Ja? whuaaa.. poriadne som rozhodil rukami po čom som si ich tak vo vzduchu ponaťahoval.. nikdy som sa nevyspal lepšie.. zachechtal som sa ironicky, ale teraz vážne, všade samí piesok, mám ho doslova všade heeem... budem ho zo seba dávať dole.. dlho.. zaškeril som sa no stále sa mi nejak nechcelo ani posadiť.. nie to eštep ostaviť.

´´Tak dneska jsou zkoušky ne? tak to si s pískem ještě užiješ.´´ a opět jsem se chechtala

Po chvíli jsem hlavu dal mezi kolena a už jí držel oběma rukama.* Kso!Mám pocit že mě to zevnitř roztrhne...srdce mi buší jak nevím co...asi za chvíli praskne...a v břiše...ten pocit je snad jeden z nejhorších co jsem kdy zažil.... * pomyslel jsem si a skočil jsem za Akia tak aby mně nikdo neviděl.

Heh.. to máš asi pravdu, ale popravde, možno to znie divne no, piesok je snáď jedna z najlepších podmienok ktoré som mohol dostať... Pousmial som sa tento krát úprimne, bez žiadnej irónie, v piesku sa predsa len ľahšie hrabalo a ponáralo pomocou mojej techniky.. zároveň ma však celkom desilo že ju ešte neovládam.. tak úplne, chcel som sa ju doučiť do vtedy kým budem musieť bojovať no.. stále to nebolo ono. Prídeš sa pozrieť? spýtal som sa po chvíľke pri čom som po nej tak pokukoval.

Katashi-san dělal divné pohyby až mi to připadalo... no jaký??? vduchu jsem se zasmála a zeptala se ´´ Katashi-san jsi v pořádku???´´

" Jo...jsem v pořádku...jen ty zkoušky...ony ze mně snad vytáhnou duši...je...je mi špatně " odpověděl jsem.* Mikomi-sense....já vás hlavně nesmím zklamat...takže se mi tohle nesmí stát při boji * pomyslel jsem si.

´´Opravdu?? Nevypadáš tak!!!´´ tázala jsem se Takashi-sana. A přitom odpovídala Oga-sanovy? ´´ Jistě budu tam.´´ mrkla jsem na něho

Len som sa pousmial keď na mňa mrkla a zadíval som sa niekde na oblohu.. je tu tak.. slnečno .. a teplo.. pomyslel som si po čom som sa započúval do toho rozhovoru s nejakým Katashim, bolo to celkom zvláštne, že tu bol niekto minimálne taký nervózny zo skúšok..ako ja.

" Ano..vím že tak nevypadám , ale jsem v pořádku....a prosím...raději odejdi...nechtěl bych ti ublížit...kdybych se náhodou neovládl.... " odpověděl jsem jí a trochu jsem se ušklíbl.* Kso...musím se nějak uklidnit...ale jak?! * pomyslel jsem si a pak jsem si vzpomněl na tým a na všechno co jsme prožili.Dokonce i ta kočka mi teď připadala vtipná.Pousmál jsem se , ale tentokrát od srdce.Začal jsem zhluboka dýchat a pomalu jsem se začal uklidňovat.Hlavně vzpomínka na jednu osobu mě uklidnila.

Po chvíli jsem se obrátila k Oga-sanovi a viděla ho zírat na nebe napadli mě 2 věci 1. buď se s ním budu koukat ne nebe taky nebo 2. tlesknu rukama před jeho obličejem a pozorovat jeho reakci.......... a tak ´´Tlesk´´

Nečakal som to, ešte v takejto tej napätej situácii.. keď mi treskla pred tvárou tak som zbledol, takmer zo mňa vyletela duša !! ani som si neuvedomil že som si hlavu do piesku vtlačil tak že som už ani nemohol dýchať .. radšej som si ju rýchlo ako tak vyhrabal a prudko som sa posadil.. splašene som sa obzeral okolo seba až mi pohľad zastal na Hikari.. ľavým obočím mi začalo mierne cukať a ja som sa tak obviňujúco uškrnul.. t..ty ma chceš zabiť? spýtal som sa pri čom som bol stále viac menej bledý.

jak jsem ho viděla došlo mi že musí být opravdu nervozní..obejmula jsem ho řekla mu něco = ´´To bude dobrý. To zvládneš.´´

Keď ma objala tak som sa na chvíľku na nič nezmohol, nevedel som sa na ňu hnevať, proste to nešlo. Nakoniec som jej objatie opätoval.. si zvláštna Hikari-chan.. arigato. Zamumlal som a trocha viac som sa upokojil. Keby ma teraz videl Tsuchikage.. tak ma vyženie, zabije, rozpára.. pomyslel som si ironicky no po tom som podobné myšlienky vyhodil z hlavy, nechcel som myslieť na nič čo by mi túto chvíľku malo pokaziť.

´´ Budu dělat. že jsem to neslyšela..´´ zasmála jsem se. Tak jsem tam chvilku seděli a objímali se.. Yuusuke se vzbudil a šel k nám a lísal se jako kočka....