Tréninkové oblasti

First topic message reminder :

Alianční cvičiště pro Konohu, Kumo, Tsuki a Soru. Přesun z těchto vesnic zabírá 15 minut (10 minut na dopravním prostředku). Z ostatních oblastí trvá přesun klasických 25 minut. Jedná se o společné území, proto obranu této oblasti zajišťují všechny vesnice v Alianci.

...



Oplocená oblast, obklopená lesem. Poblíž najdete jezírko, kamenný terén a sklad se vším potřebným pro trénink. K dispozici jsou stroje, které vystřelují gumové makety zbraní i překážková dráha.

Byl jsem z části šťastný ale z části i smutný že se mi útok povedl.* Konečně začínám myslet i logicky...ale byl to dobrý nápad * pomyslel jsem si a ušklíbl se nad tím.Z části jí to zasáhlo , takže by měla mít pomalejší reakce a určitě něco s nohama.Využil jsem toho , rozběhl se vyskočil a Shunshinem se dostal ve stejné výšce jako jsem vyskočil za ní a seshora jsem se jí pokusil kopnout.

Nohy mi nesloužily a na Kaiten jsem neměla tedy ani pomyšlení. Rozhodla jsem se spolehnout na své ruce. Opět jsem se připravila na něco jako shugohakke, ovšem tentokrát jsem jen krátce tleskla. Kolem mne se zvedla chakrová síť, která Katashiho nepustila dál.



Já jen zůstávala uprostřed a zkoušela se trochu rozhýbat.

Narazil jsem na nějakou síť , která mě ne a ne pustit dál.Nohou jsem do jí kopl a odrazil se tak , že jsem dopadl k nějakému stromu.Viděl jsem že se snaží rozhýbat , takže to znamená , že jí můj Raiton zasáhl tak jak má.Znehybnil jí nohy.Stál jsem u stromu a čekal až síť zmizí , protože jsem neměl šanci jí porazit.

Opakovala jsem protahovací pohyby.
"Dovol mi malou přednášku z historie. Podobnou síť ovládala Hyuuga Sayuri. Dívka velmi nadaná, se kterou si osud zahrál nepěknou hru. Kdosi jí ukradl oči, a ona přežívala jako nukeninka." pravila jsem, mezitím co jsem se s nataženýma nohama snažila dotknout země dlaněmi. Dařilo se a bolest ustupovala.
"Kdybych chtěla, můžu vést juuken v celé této síti. Ale jsem ráda že se ji nesnažíš rozbít hrubou silou. Je milé vidět někoho kdo používá mozek. Narozdíl od jiných individuí." narovnala jsem záda. Skvělé. Už začínám tu paralýzu překonávat. Během další sekundy síť zmizela. Už jsem nepotřebovala být chráněná. Hned poté už se hrnula dopředu další technika kterou jsem použila. Prázdná dlaň. Mířila přímo na Katashiho.

" Chudák...ukrást někomu oči??To muselo být hodně kruté..ale docela nechápu..jako mohla přežít bez očí?Taky měla vyvinutější sluch než jiní ostatní...nebo jak to s ní bylo?Neměla jsi s tím začínat...teď jsi mě moc zaujala a já se furt budu ptát jak to s ní bylo...jednou mi to musíš povyprávět...pokud budeš chtít " řekl jsem a chvílemi jsem se i usmíval.Možná to vypadalo že se snažím získat čas nebo něco v tom smyslu , ale vážně mě to docela zajímalo.* Juuken v celé sítí??Tak to by bylo horší * pomyslel jsem si a hluboce jsem polkl." Hmm..ano..je to divné ale v těchto časech málo kdo používá mozek...spíš se soustředí na své svaly...což může být někdy chyba... " řekl jsem docela zamyšleně ale pak síť zmizela a já se dal do pozoru.Ty pohyby jsem už viděl.To bylo tehdy když se mě snažila srazit z toho stromu kvůli Nawakimu.Stál jsem u stromu , tak proč nevyužít schopností?Vyskočil jsem na strom , přilepil se , vyběhl o několik kroků výše a od stromu jsem se odrazil tak jsem doufal že Prázdnou dlaň přeskočím , což se mi myslím povedlo.Dopadl jsem na zem a pohlédl na Mikomi.Čekal jsem na její tah.

"Měla skvěle vyvinutý sluch. Její kolega s ní byl úžasně sehraný. Dokázala i bez byakuganu používat klanová jutsu. Ale byla ohromně silná i sama o sobě. Věř mi že je to pravda, že slepci u sebe objeví cosi jako šestý smysl." nostalgicky jsem se pousmála. Poté jsem jen sledovala jak letí mimo dosah mé Prázdné dlaně. Když byl blízko a čekal na můj tah, využila jsem toho.
"Trénink taijutsu! Tentokrát však naostro." používala jsem juuken, neboť i malé škrábnutí je bolestivé a upozorní ho, na mezery v obraně.

" Páni..takže musela být vážně úžasná...kdyby žila...tak bych jí rád poznal " řekl jsem a v mém hlase šlo slyšet zaujetí.Když jsem čekal na její tah , tak toho využila.Nezbývalo mi nic jiného než Taijutsu a můj trumf musím odložit na později.Kdybych jí zase dostal do kopule a znehybněl jí , tak bych měl spoustu času na TO jutsu.
" Jsem rád že to tak bereš..konečně pro tebe nejsem jen malé dítě " řekl jsem s ironií v hlase a začal jsem vykrývat útoky , ale taky jsem já útočil.Několik zásahů jsem sice dostal.Byly docela bolestivé , ale skoro jsem to nedával znát.Jen když udeřila 2x do stejného místa.To už jsem bolestí ceknout musel.

"Já ji krátce poznala, ale nebyla to ona... Chtěla bych ji poznat takovou, jaká byla před tou nehodou." smutně jsem se pousmála. Celý ten příběh je mnohem více zamotaný. Ale jednou... jednou Sayuri zase uvidím... Pousmála jsem se, když Katashi dostal pár zásahů.
"Nevedeš si zle, jsi opravdu rychlý. Postřeh!" z jedné dlaně jsem směrem na jeho nohy upustila chakrové jehly a uskočila více dozadu.

" Aha..takže po nehodě se změnil celý její charakter?Je to docela smutný příběh " řekl jsem soucitným hlasem." A ona je mrtvá , nebo ještě žije jako Nukenin? " zeptal jsem se zvědavě.
Pak upustila na nohy chakrové jehly.Vyskočil jsem , nohy zvedl a jednou jsem se jí pokusil kopnout , ale ona uskočila.Teď jsem měl šanci.Kousl jsem se do prstu a co nejrychleji udělal pečetě." Kuchyiose no jutsu! " vykřikl jsem a dlaní udeřil do země.V kouři stáli 2 docela velcí buldoci." Zase boj?? " zeptal se ten trochu větší a zívl si , přičemž na nás všechny vycenil ty jeho tesáky." Ehm...omlouvám se že vás tak často přivolávám....ale prý jste dobří bojovníci " řekl jsem a pousmál se na ně.Ten který teď mluvil se obrátil na Mikomi." Páni..téhle bych neublížil " řekl ten druhý a vytřeštil oči , ale všichni 3 jsme stáli jako solný sloup.Mně se pouze u hlavy objevila anime kapka.

"Mrtvá. Snad má teď klid." dodala jsem a zavzpomínala na ten den, kdy jsem ji viděla umírat a kdy jsem tak trochu zalhala, aby mohla být pohřbená tak, jak si přála. V tom mě vytrhla ze vzpomínek Katashiho akce. Kuchiyose? Tak vida, přece jen se naučil něco nového. Připravila jsem se na boj ale hned poté jsem se trochu uvolnila. Zvědavě jsem se pousmála.
"Jsou rozkošní, ale asi budou potřebovat lepší motivaci aby poslouchali. Připomíná mi to mé začátky s přivoláváním." dřepla jsem si a čekala, zda pejskové přiběhnou za mnou

" Hmm..To ano..pokud zažila to co říkáš...tak si ten klid zaslouží " pravil jsem a pousmál jsem se.Pak jsem jen čekal co dále řekne." Rozkošní říkáš??Hele..co kdybychom ten souboj ukončili a já bych ti ukázal něco rozkošnějšího ?? " zeptal jsem se a tak nějak jsem se pousmál.Pak jsem jen čekal na její reakci , ale ti dva si jí hned oblíbili jelikož k ní přiběhli , skočili na ní a svalili jí na zem , přičemž jí začali očmuchávat všude možně XD.

"Eeeh?" pravila jsem velice inteligentně, zatímco mě jeho psi povalili na zem.
"Sice nevím co je to za útok, ale je to velice účinné, nemůžu vstát." konstatovala jsem a oba psíky hladila. Poté jsem se horko těžko vyškrábala do sedu.

Když jsem je pozoroval tak jsem se jen smál." Hmmm...jak bychom to nazvali??Co takhle Suijaku no jutsu? (Tehcnika Povalení XDD) " řekl jsem a pořád jsem se smál.Pak mě napadla ještě jedna věc.Charky mi ještě trochu zbývalo , tak proč to nezkusit?Znova jsem se kousl do prstu , udělal pečetě a přiložil dlaň na zem.Vytvořil se obrovský mrak kouře a v něm stál Atsushi.

" Co se to tu děje? " řekl nechápavě." Hmmm...ale nic..jen tady vymýšlíme jak porazit Mikomi. " řeknu se smíchem a vypláznu na jí jazyk.Pak se ale můj výraz úplně změnil.To s tím jazykem jsem asi přehnal.Můj pohled pak sjel k zemi.

Měla jsem co dělat abych nezačala nadšeně vískat nad tím, jak je tenhle psík roztomilý. Nicméně jsem ho také musela začít hladit.
"Mno Katashi, musím říct, že jsi mě mile překvapil. Stále pokračuješ v tréninku a učíš se nové věci. Jsem ráda že jsi neusnul na vavřínech, jak se u některých chuuninů stává." pousmála jsem se a konečně se postavila na nohy.
"Nicméně už je pozdě a tak musím jít. Ani ty moc neponocuj. Nevyspalý bys toho moc nenatrénoval. Měj se. Zase se uvidíme." pravila jsem a několika rychlými skoky zmizela ve tmě, směr - postel xD
Přesun.

" To jsem rád " řekl jsem hrdě a pousmál jsem se.* Hladit 3 psy ve stejný čas?Tomu se říká dobrá schopnost * pomyslel jsem si a zasmál jsem se.
" jo...já vás vcelku chápu..a možná se pletete..jednou jsem nespal 3 dny a stejně se mi povedl trénink...ale taky už asi půjdu...dobrou noc... " řekl jsem jí a ještě jsem zamával.Všichni 3 se za ní chtěli rozběhnout , ale po chvíli se zastavili protože asi věděli jaká by byla reakce.V řadě za mnou všichni přiběhli a lehli si vedle sebe." Katashi-kun...s ní nás musíš někdy představit " řekl takovým jemnějším hláskem Atsushi." Jo..souhlasím s ním..nás všechny...zajímá mě jaká bude její reakce na Ogiho...ten je prý taky roztomilý " dodal zamyšleně Saburo." víte co?Běžte už spát...a až bude čas...tak vás s ní seznámím jo? " řekl jsem s úsměvem a všechny jsem se pohladil.Všichni 3 poslušně přikývli a pak po jednom zmizeli.Nejprve Saburo , poté Tadao a až na konci Atsushi." Dobrou noc..Katashi-kun " řekl a pak zmizel.Já si vyskočil do korun stromů kde jsem pohodlně ulehl a usnul jsem.

"Tenshi poď jdeme." tenshi za mnou přílétla a leťěli jsme pryč. (přesun)

Došel jsem na treninkové stanoviště a čekal na Nawakiho

Dorazil som sem.
"Tak som tu musel som si ešte schrupnúť"

"Hmm... Tak co budeme dělat?"

"Trenovať"
Oberal som sa okolo seba kde by sa dalo dobre pospať ešte.
"NO tak môžeš začať útočiť"

"Na tebe?!"

"Vidíš tu ešte niekoho?"

Přišla jsem sem s úmyslem si zatrénovat. Celou noc a den jsem se toulala po Konoze a tak jsem se chtěla nějak odreagovat. Přišla jsem pod strom a dala jsem ruce do pečetě Krysy. ,,Kagemane no jutsu." řekla jsem polohlasně. Můj stín se začal pomalu prodlužovat, byl sice rychlejší než včera, ale stále to bylo moc pomalu. Ještě trochu, začala jsem se víc soustředit a stín začal zrychlovat. Spojil se se stínem stromu. Dobře a teď ještě jednou., zrušilajsem jutsu a znova jsem udělala stejnou pečeť jako předtím. Tak jsem to opakovala stále dál, ale zlepšení stále nepřicházelo. Hm, jak to urychlit. začala jsem přemýšlet.

"Jo vidím, Ahoj Kayo." Tenshi se ve formě mláděte rozlétla za Kayou.

Keď ma nevnímal tak som poskládal pečate a nad ním sa vznášalo hejno vran bola ich tam asi stovka.
"Ja som tu"