Les Smrti - jeskyně

First topic message reminder :



Tato část lesa obsahuje komplex podezřelých jeskyní. Některé jsou prázdné, některé ne... Ale to poznáte sami.

Ušklíbla jsem se, když jsem viděla ten jeho výraz, když se rozplácl o strom. Bavilo mě to a vidět něčí utrpení pro mě bylo lepší, než vánoce nebo narozeniny. Stále jsem stála na tom stejném místě a připravila si jen hůl naboj a postavila se do pozice nebeského tance. Když potom ze země vyjeli ty bodce, okamžitě mě prošpikovali skrz na skrz a on si mohl chvíli myslet, že mě dostal, než jsem se jakoby rozplynula na vzduch a nikdy tam nebyla, ale to už jsem ve stejnou dobu stála u něj a hůl mu držela pod krkem."Ty si mi, ale malej otrava co?"

Sayami
Na okamžik jsem se zaradoval, ovšem to její rozplynutí mě nepotěšilo. Bylo mi jasné, že se objeví někde jinde a nejlépe poblíž.
"Na to jak mizerně bojuješ, si docela věříš. Nespoléhej na to, že přes postel dostaneš všechno co si zamaneš." ušklíbl jsem se. Z vodní loutky vystříkl proud kyseliny, mířící na její hůl a z ohnivé vysyčel oblak jedovatého plynu, přímo do jejího obličeje. Já zadržel dech, neboť jsem věděl co chystám, ale pochyboval jsem, že to zvládne i ona.

Ale teď už jsem se vážně vytočila. Prudce jsem se otočila a švihla holý proti oboum útokům.
"Fuuton: Daitoppa!"

Proti kouři a kyselině se vyřítila velká tlaková vlna vzduchu, která kaselinu odrazila a kouř rozfoukala. Zvedla se i hromada vzduchu a pořádně to zacloumalo se stromama. Potom jsem se jen otočila rychle na toho kluka a jednou dopbře mířenou ranou do hrudníku holý a i z poryvem větru, jsem s ním ten strom prorazil až na druhý za ním. Hned jsem zase byla u něj a za vlasy ho přitlačila ke stromu."Já to chtěla zkusit podobrém, ale ty ne! Ale ty ne! Tak dáš mi ten za..ný svitek nebo ne?!!"

Sayami
Jen jsem se uchechtl, neboť jsem měl radost z toho, jak je vytočená.
"Ani mě nehne." ušklíbl jsem se a omotal chakrová lanka kolem jejího krku. Bylo to docela rychlé, ale co jsem měl dělat, když mé loutky byly napadrť. Z jedné z nich vypadl červený svitek.

Teď už jsem se trochu uklidnila a taky se uchechtla na tím jeho chabým pokusem, protože mu už nic jiného nezbývalo. Koncentrovala jsem do holy více čakry.
"Hijutsu: Fuuton: Fuhasaki!"
Na obouch koncích hole se vytvořili delší čakrové čepele a já jednou ranou přesekla ty jeho vlákna. Potom jsem ho jen prostředkem hole přitiskla silně na strom a pousmála se. Moje ruka ho jemně pohladila po tváři a potom sjela ke krku, kde mu nechtem zanechala větší krvavý šrám."Odvážný chlapeček...uslyším ten tvůj pěkný hlásek a to ještě pěknější slovo..."(Myslí prosím, kdyby něco xD)

Sayami
Stále jsem se tvářil značně pohrdavě. Cítil jsem, že ze mě život pomalu ale jistě mizí. Měl jsem základy lékařství a ta bolest která se rozlévala v mém břiše znamenala jediné. Vnitřní krvácení. Nemělo smysl prosit. Zachoval jsem si tedy tvář.
"Vy*** mi děvče."

Ušklíbla jsem se."Z radostí...kdyby si poprosil..." Prudce jsem švihla proti jeho trupu a jednou ranou ho rozsekla vejpůl. Jeho krve mě celou nahodila od tváře až po trup z končetinama. Naštěstí vlasy byli v pohodě. Dívala jsem se na obě části jak z nich vytéká velké množství krve a z jeho tváře vyprchá poslední život. Parkrát se ještě zacukal, než úplně ztuhl. Hmm...takový pěkný klučina..."Ale co...aspoň jsem si s ním mohla pohrát a pak ho dodělat..." Ušklíbla jsem se a rukou si setřela krve z obličeje a následně olízla. Sladká a mladá...

Se skeptickým výrazem ve tváři jsem sledoval to divadlo. No, trošku mě to pobavilo. Nakonec jsem udělal dobře, že jsem tu nabídku od Hebimara vzal.
"Hmmm... chtěl jsem si trochu popitvat, ale udělala jsi z nich cucky. Takže asi nic." pokrčil jsem rameny a pozoroval ten svinčík.
"Tohle už není dobré ani na náhradní díly. Tamten byl slabý jak čajík a tenhle..." trochu jsem se zarazil. Jak to jen popsat.
"Až ukojíš své sadistické choutky, měli bychom vyrazit. Nebo pro tebe není prioritou stát se chuuninem?" trochu jsem se zasmál, protože mi bylo jasné, že si přišla hlavně užít.

Jen jsem se na něj otočila a usmála se."Příště ti jednoho nechám, aby sis taky pohrál." Tak dětinsky jsem se znova usmála a zamířila směrem ke svitku."A být Chunninem nebo ne, mě je to vlastně jedno...hlavně, že je nějaká zábava a já si můžu z někým pohrát..." Vzala jsem svitek a zastrčila so ho za pásek. Potom jsem se ještě jednou na Kazua usmála a i s ním vyrazila ke věži.