Severní hlavní brána

"A povedz mi načo obnovuješ tuto dedinu ked si nechcela biť Tsukikage aj tak ju poznáš najlepšie a si rozumnejšia ako ja"
USmial som sa
"A dlžím ti to"

Ušklíbla jsem se. Ne, že bych nechtěla být Tsukikage, ale už jsem se viděla, jak díky té ,malé Konožské pomoci' stojím na koberečku před Hokagem. ,,Fajn.'' Jenom jsem se usmála a nic víc neříkala.

"Budem ti pomáhať som predsa tvoj asistent nemusíš sa obvať pošleme Konohe žiadosť o spojenectvo"

,,Hmm...Asi se tam potom zajdu podívat. Dlouho jsem tam nebyla.'' Usmála jsem se a sbalila jsem plán do role. Dnes už jsme mli volno.

"Mala by si si odpočinúť Chuninovia to tu postrážia"

(Jsou to jounini xD)
Jen jsem kývla, ale nešla jsem si lehnout. Posadila jsem se na jednu z židlí. Tenshi ke mě přiběhl já jsem ho začala hladit po zaprášené srsti.

POdal som jej deku.
"Aspon sa prikry aby ti nebolla v noci zima"
Vyskočil som na bránu a pozeral sa do dialky.

Deku jsem odložila vedle sebe. Ta byla hned zabraná velkou tygřicí, která se do ní zachumlala. Položila si hlavu na packy a pozorovala okolí svýma hlubkýma očima.

Sedel som na bráne a premýšlal čo by sme zajtra opravili ako prvé.
Pri tom premýšlaní som zaspal.

Asi kilometr a půl od hlavní brány, jsem zastavila náš tým.
"Vypadá to, že už je dost pozdě. Tohle místo je docela dobré k utáboření. Navíc bude vypadat lépe, když dorazíme až ráno, než uprostřed noci. V okruhu několika kilometrů je čisto, takže můžeme být klidní."

(napsala jsem to takto, protože budu končit, zítra vstoupíme do Tsuki a... uvidí se dobrou lidi)

"Hai, máte pravdu" Sadol som si pod strom a zaspal som.

(dobrú)

"Yosh...souhlasím...ale myslím že by někdo měl pro případ mít stráž...třeba bychom se mohli střídat , protože nikdo z nás asi nevydrží celou noc vzhůru" řekl jsem , ale to už mě asi nikdo nevnímal.Sedl jsem si pod jeden strom , vytáhl jsem kunai a začal jsem si s ním hrát.Myslel jsem že tu stráž bych mohl udržet , ale po chvíli jsem usnul.

(Dobrou)

Z našeho týmu jsem se probudil jako první.Když jsem se probral tak bylo , teplo , ale zataženo.*Hmm...Vypadá to , že určitě bude pršet , ale nedokážu odhadnout kdy..měli bychom se do Tsukigakure dostat dřív než začne.* pomyslel jsem si a pak jsem zjistil , že mám žízeň.Otevřel jsem batoh a tam bylo jen jídlo a oblečení a prázdná flaška.*Ksoo...já si nevzal pití...to je moc špatné* pomyslel jsem si a hlavou jsem začal mlátit do stromu , ale tiše abych nevzbudil zbytek týmu.Vytáhl jsem kunai a do jednoho stromu vyryl: Jdu pro vodu.Katashi.A jak jsem napsal tak jsem taky udělal.Vzal jsem si všechny věci (včetně flašky ) a vydal jsem se do lesů , které jsou v okolí Tsuki , hledat nějakou říčku nebo jezírko.Po kratší chvíli chvíli hledání jsem našel malou říčku s příjemně studenou , křišťálovou vodou.Flašku jsem naplnil , schoval do batohu a pak jsem udělal rychlou ranní hygienu.Když jsem měl hotovo , vrátil jsem se za týmem a dokonce jsem ještě usnul.

Prebudil som sa na bráne a pozoroval okolie.

Probudila jsem se na zemi, zabalená do deky. Posadila jsem se a prohrábla jsem si vlasy. Byla jsem si jistá, že jsem usnula a židly. Podívala jsem se na hlouček shinobi z Kumo. Jounin, který mi včera přinesl kávu na m mrkl a usmál se. Úsměv jsem mu vrátila a vstala jsem.

Otočil som sa na Ayame.
"Dnes by sme mohli dostavať nemocnicu a udovu Tsukikageho"

Kývla jsem na souhlas, sbalila deku a položila ji na židli.

Nechala jsem svůj tým probudit se, najíst a dokončit vše potřebné. Když jsme byli připraveni, vyrazili jsme na cestu. Hlavní brána nebyla příliš daleko. Cesta ubíhala v klidu a bez komplikací. Zhruba za půl hodinky jsme měli severní bránu na dohled. Hm, tak tady je to. Tady řádila ta proslulá Reina...
"Tak, jsme tu. Pravděpodobně budou chtít abychom nechali u stráží všechny zbraně." neubránila jsem se ušklíbnutí, když jsem mluvila ke svému týmu.
"Vážně netuším jaké bude přivítání... No, to se ukáže." dodala jsem a zabušila na bránu.

Když jsem se podruhé probudil , tak mě nějak bolela záda.Usnul jsem totiž v docela divné poloze a celé dopoledne až do teď jsem tak spal.Trochu jsem se protáhl a v zádech mi něco křuplo.*No sakra...to byla noc...noc spíš byla v klidu , ale když jsem usnul podruhé...no tě pic* pomyslel jsem si a mlčky jsem se vydal za Mikomi-sensei.
*Nechat zbraně u brány...kso...nechci jim to dát...ale vždyť vědí , že jsme tu abychom jim pomohli tak proč to??* pomyslel jsem si a hluboce jsem vydechl.
*No...doufám , že přivítání bude , alespoň normální...trochu horší by bylo , kdyby nás nepříjemně přivítali...to bychom asi museli bojovat...což by byl po probuzení trochu problém* dodal jsem a čekal až otevřou.

Dva jounini bránu otevřeli a jim se naskytl výhled na základy vesnice. Ve shrnutí to byla hnědá plocha, nyní s několika rozestavěnými budovami.

Právě jsem byla u jedné z rozestavěných budov, když ke mě přišel shinobi z Kumo.
Jsou tady, madam. Přikývla jsem. Nechtěla jsem, aby mi říkali Tsukikage, nebo nějak podobně. Stále mi to připadalo divné. Zamířila jsem tedy k bráně, Shi šla po mé pravé straně a Tenshi po levé.

Mezitím je jounini u brány vyzvali, aby odevzdali své zbraně.

"Hm... vypadá to tu lépe než jsem čekala." zamumlala jsem si, když se brána otevřela. Veškeré zbraně jsem nechala u stráží, však nebudou stejně potřeba. Počkala jsem, až tak udělají všichni z mého týmu a společně jsme vkročili do vesnice. Udělala jsem sotva pár kroků a zastavila se. Vyhlížela jsem někoho, s kým si budu moci promluvit. Zdálo se, že nejspíš se slova ujme ta žena s... poněkud většími kočičkami. Počkala jsem tedy až přijde blíže k nám.

*Odevzdat zbraně...takže Mikomi-sensei měla pravdu....* pomyslel jsem si a odevzdal jsem váček s kunai a shurikeny plus Ninjato v pochvě.*Ta vesnice...vpadá úplně jinak než jsem předpokládal...vím že nás nes poslali abychom jim pomohli s opravami , ale až tak zdemolovanou jsem si jí nepředstavoval....co se tady asi stalo....vždyť je to jen hlína a několik dřevěných trámů co mají být domy...kso...tady to bude ještě zajímavé...* pomyslel jsem si a pak jsem se zastavil.*Fíha...pěkné kočičky...až na to že jsou...trochu větší* pomyslel jsem si když jsem viděl ty šelmy.*Ta žena...zdát se že to bude nějaký vůdce...že by Kage této vesnice?* pomyslel jsem si a čekal jsem jak se to vyvine.

,,Dobrý den.'' Přivítala jsem je zářivým úsměvem, když jsem přišla blíž k nim. ,,Vítám vás na místě, kde bude stát nová Tsukigakure,'' Řekla jsem s malým úšklebkem. ,,Snad se vás nijak nedotklo, že jste se na chvíi musela vzdát svých zbraní, ale tady je potřebovat nebudete. Navíc...už teď je lepší zakládat na bezpečnosti.'' Znovu jsem se usmála. Navíc k nim nyní zvášť velkou důvěru nechovám. Jasně, jsou z Konohy, ale... I tak neuškodí být v pozoru. Dořekla za mě v myšlenkách tygřice, která vycítila mé pocity. Přesně. Se stálým úsměvem na rtech jsem se představila. ,,Jmenuji se Ayame Takahashi. Nynější Tsukikage.'' Podívala jsem se na Mikomi, jakožto na nejstarší z jejich skupiny.

Chmm.. beztak zbraně moc nepoužívám, ale jsou stylové... Achjo.
"Dobrý den. Naprosto chápu vaši opatrnost, ale není se čeho obávat, jsme tu opravdu jen kvůli výpomoci." pousmála jsem se. Nejsem magor abych si začala vyskakovat uprostřed vesnice.
"Jmenuji se Mikomi Hyuuga a tohle je můj tým. Máte nějaké přání v čem můžeme konktrétně pomoci a kde začít?"

,,Těší mě.'' Pak jsem se otočila do ,vesnice'. ,,Dnes jsme chtěli začít s výstavbou nemocnice. Vaší pomoc uvítáme.'' Znovu jsem se usmála.