Jazero

First topic message reminder :

...

"Ale já chci... Krom toho mám ještě jiné silné techniky, které se hodí." pousmála jsem se a objala ho.
"Kupříkladu... Emerarudonaito." po posledním zašeptaném slově se celé mé tělo rozzářilo smaragdovou chakrou. Vyhledalo i nejmenší jizvu, ránu na rameni lehce zahojilo také. Odtáhla jsem se a pousmála.

"Watashi... Jsem jen chuunin, ne silná kunoichi. Zdaleka ne tak, jak by bylo třeba, abych zvládla ochránit své přátele." tváře mi mírně zrudly.
Nemohla jsem uvěřit, že jsem opravdu vyhrála.

"Tiež som nepoužil techniky ale to nie su techniky na priatelský boj ta technika zranuje mna a tebe by minimálne na tri dni ochrnulo celé telo."
Pozrel som sa na nu.
"Nie si hladná alebo chcela by si niekam ísť?"

Přikývla jsem.
"Kdybych místo havrana použila svou speciální větrnou pěst 128 úderů, chakra by se ti vrátila až za týden." musela jsem se smát.
"Arigato za skvělý souboj a ráda. Docela mi vyhládlo."

"Tak čo by si si dalal na večeru?"
POzeral som sa na nu.

"Ramen nebo dango?" nadhodila jsem a pousmála se.
"Je mi to celkem jedno."

Chitil som ju za ruku.
"Tak možeme íst teda na rámen"
Usmial som sa
(Presun)

"Hai..." vydala jsem se za ním.

(Přesun)

procházela jsem se kolem jezera u Konohy a přemýšlela na plánem své vlastní vesnice

Prišiell som ku jazeru a postavil sa nan.
"Tak a môžem začať"

Vytiahol som Katanu a poskládal pečate
Tetovanie čo mam na líci sa zvečšilo
Syou Ryuu Ha

Zasiahol som strom na ktorý som sa sústredil.

Dokončil som trening a vydal sa smerom na ulicu tetovanie na tvári bolo v normále.
(Presun)

Poflakoval jsem se po Konoze a neměl co na práci, zase začínala taková ta tradiční nuda. Napadlo mě, že bych mohl zavítat k jezeru.
"Dnes to počasí docela ujde," sedl jsem si pod strom před jezerem a koukal na vlnící se hladinu. A nuda zřejmě dále bude.

Přišla jsem k jezeru a vstoupila na jeho hladinu. Řekla jsem si, že se trochu potrénuju v ovládání čakry. Jaké bylo mé překvapení, když jsem zjistila, že tu nejsem sama. Poslala jsem k Alliimu jako malý pozdrav roztomilou čakrovou jehlu.

Jehla se zapíchla těsně nad mým pravým uchem, naskočila mi žilka na pravém spánku. Pohlédl jsem na hladinu, kde postával malinký ďábel.
Vstal jsem a rozčíleně zakřičel. "Děláš si srandu!? Mohla jsi mi vypíchnout oko!"

Přimhouřila jsem oči a usmála se.
"Myslíš snad, že s tou jehlou střílím poprvé?" zavrtěla jsem si pro sebe hlavou, jako kdyby byl malé pošetilé děcko.

"U tebe člověk nikdy neví, co se ti honí hlavou a o co ti jde! Může ti ruka a hned o něco přijdu!" v rozčílení jsem pokračoval.
I když to byla celkem dálka viděl jsem její úsměv. "No vidíš, úsměv ti sluší víc!"

Evil smile z mého ksichtu nemizel.
"Hoď po mě taky něco, potřebuju se potrénovat. A neboj, nemířila bych od pasu dolů." reagovala jsem na tu poznámku, že mohl o něco přijít.

Hmm.. něco hodit jo?
Vytrhl jsem strom a hodil ho po Mikomi.
"Tak to jsem si ulevil!" ušklíbl jsem se a čekal, jak se s tím vypořádá.

Jak na mě letěl strom, poslala jsem mu naproti svůj útok. Nutno dodat, že mě docela překvapilo, že po mě hodil něco tak přerostlého.



Dráha letu stromu se zpomalila a tak dopadl do vody, asi v půli cesty mezi mnou a tím agresivním maniakem.

Vzal jsem do ruky kámen o velikosti pěsti a začal si s ním pohazovat.
"Co říkáš na souboj, zlato?" řekl jsem posměšným tónem a vrhl po ni kamenem jako baseballovým míčkem..

Vytáhla jsem kunai, kterým jsem kámen odrazila a ten neškodně spadl do vody. Jeho drzé oslovení jsem se rozhodla ignorovat.
"No, jestli po mě budeš házet kamínky tak se to ani soubojem nazvat nedá." ušklíbla jsem se.

"Ano, či ne?" kolem rukou mi začala proudit modrá záře, na tváři mi ustál bojový výraz.

Evil úsměv vystřídal o něco soustředěnější pohled. Znovu jsem aktivovala byakugan. Mohla jsem vidět jak v Alliim proudí čakra. Nejspíš si bude držet odstup, protože jakmile dokončím svá jutsu s juukenem, nebude ji moci použít. To znamená dostat se mu na kobylku.


"Tak se předveď, líbí se mi že to bereš vážně." pravila jsem a připravila se na boj.

Aspoň, že se jí na mě něco líbí... v duchu jsem si vzdychl a začal se věnovat souboji.
Prokřupal jsem si klouby, následně i krk a vystartoval s kunaiem v puse přímo proti ní, v rukou jsem poskládal pečetě.

Takhle přímo jde po mě? Klid, pokud skládá pečetě na stínové klony, uvidím je všechny. Takže...?
Natáhla jsem ruku a poslala po něm spršku čakrových jehel. Jinak jsem pořád stála v pozoru a bedlivě sledovala každý jeho pohyb.

Hmm... tohle bude zřejmě zajímavý souboj. Tentokrát aspoň někdo mě dosahující.
Kunai jsem vrhl směrem na střed její hrudi, pomocí Shunshinu jsem se probleskl přímo nad Mikomi, natáhl jsem pěst s tím, že ji udeřím.